Učitel: Porovnání verzí

'''Učitel''' neboli '''pedagog''' je jedenčlověk, zekterý základníchjako činitelůprofesionál výchovně-vzdělávacíhoučí procesu.a Jako učitel je označována osoba[[vzdělávání|vzdělává]], kteránejčastěji napomáhá procesuve [[vzděláváníškola|škole]]. KvalitníDobrý učitel by měl napomáhat zlepšování prostředí, ve kterém se odehrává výchovný a vzdělávací proces, předávat své [[znalost]]i, [[Motivace|motivovat]] žáky k získávání znalostí z dalších zdrojů, ale také rozvíjet jejich morální hodnoty. Učitel by neměl zapomenout ani na sebevzdělávání, neboť stejně jako jde vpřed doba, mění se i pohled na svět a přibývají nové znalosti.

Postava učitele, ať už v jakékoli podobě, je a byla ve všech kulturách ztělesněním vzdělávání a [[kultivace]]. Za učitele jsou označováni většinou ti, kteří nějak napomáhali vývoji a vzdělávání jejích členů. V moderním [[školství]] ve většině zemí je role učitele samostatnou [[Profese|profesí]], která má stejnou váhu jako jakékoli jiné zaměstnání. Postava učitele je většinou spojována se [[škola|školou]], učitel, který vyučuje žáka doma se nazývá [[tutordomácí učitel]].

Mezinárodně uznávaná definice vymezuje učitele jako jedinceosoby, kteříkteré ve vzdělávacích institucích [[žák]]ům a [[student]]ům předávají poznatky, rozvíjí jejich dovednosti a formují jejich [[postoj]]e. Bližší specifikace poznatků, dovedností a postojů, které má učitel ve své profesní aktivitě předávat, je obsažena ve formálních [[kurikulum|kurikulárních]] programech.<ref>Průcha, J. (2009). Populace českých učitelů. In J. Průcha (Edvyd.). ''Pedagogická encyklopedie''. Praha: Portál. s. 396.</ref> Mezi učitele jsou tak zařazeni pouze ti pedagogičtí pracovníci, kteří přímo vyučují. Nemá-li tedy například [[ředitel]] školy vyučovací úvazek, není zahrnut do kategorie učitel.<ref>Průcha, J. (2002). ''Učitel: současné poznatky o profesi''. Praha: Portál. s. 21.</ref>

[[Profese|Profesi]] učitele jehodnotí opakovaněčeská řazenaveřejnost velmi vysoko. V sestavování žebříčku nejprestižnějších povolání českouv české společnostíspolečnosti v roce 2013 se vysokoškolský pedagog umístil na čtvrtém místě, učitel na základní škole na místě pátém.<ref>Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Prestiž povolání – červen 2013. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-cerven-2013 {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-cerven-2013 |date=20160817075558 }}</ref> Ačkoliv česká společnost přikládá učitelské profesi vysokou [[prestiž]] a považuje ji za významnou a zasluhující úctu, čeští učitelé pokládajísi vlastníčasto stěžují, že jejich povolání zaje méně prestižní vnež porovnáníjiná povolání s názoryvysokoškolským veřejnostivzděláním čia jejichhůře hodnocené než v zahraničníchjiných kolegůzemích.<ref>Urbánek, P. (2009). Pracovní zátěž a podmínky práce učitelů. In J. Průcha (Edvyd.)., ''Pedagogická encyklopedie''. Praha: Portál. s. 403.</ref>

Pro výkon učitelské profese je nezbytnátřeba odborná učitelská [[kvalifikace (osobní)|kvalifikace]], která (zahrnuje profesní dovednosti a znalosti). Tajak oborové, tak sepedagogicko-psychologické. začínáZájemci formovatje získávají v přípravném vysokoškolském vzdělávání,<ref>Vašutová, J. (2004). ''Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu''. Brno: Paido. s. 38–39.</ref> čímžv seČeské rozumírepublice vysokoškolskámagisterského příprava studentůstupně. Nutnost absolvováníabsolvovat pro dosažení učitelské kvalifikace [[Vysoká škola|vysokoškolskéhovysokoškolské studiastudium]] pro dosažení učitelské kvalifikace je deklarována v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha, 2001): a předepsána zákonem. Budoucí učitelé se připravují zpravidla na [[Pedagogická fakulta|pedagogických fakultách]], zapřípadně předpokladui akreditovanýchjiných programůfakultách, prokteré vzdělávánímají učitelůakreditované lzeprogramy taképro navzdělávání [[Filozofická fakulta|fakultách filozofických]], [[Přírodovědecká fakulta|přírodovědeckých]] ajučitelů. Získat kvalifikaci pro učitelství odborných předmětů na střednístředních školeškolách alemohou majíabsolventi možnost absolventijiných VŠ programů také v rámci programu [[Celoživotní vzdělávání|celoživotního vzdělávání]] (tzv. doplňkové pedagogické studium).<ref>Švec, V. (2009). Přípravné vzdělávání učitelů. In J. Průcha (Edvyd.). ''Pedagogická encyklopedie''. Praha: Portál. s. 408.</ref>

Jádro profesního standardu učitele tvoří sedm [[Kompetence|kompetencí]]:<ref>Spilková, V. (2010) Kvalita učitele a profesní standard. In V. Spilková & A. Tomková, et al., ''Kvalita učitele a profesní standard''. Praha: Vydavatelství UK PedF. s. 40–41.</ref>

# profesně a osobnostně kultivující.

* ''[[začínajícíZačínající učitel]] / profesní start:'' dochází k adaptaci na pracovním prostředí a nezřídka také k tzv. šoku z reality (profesnímu nárazu), během kterého začínající učitelé zjišťují, že nejsou psychicky připraveni na výkon profese.<ref>Průcha, J. (2013). ''Moderní pedagogika''. Praha: Portál. s. 201-234.</ref>

* ''učitelUčitel expert:'' jedinecosoba, kterýkterá úspěšně setrvalpůsobí v učitelské profesi osm a více let a je považovánpovažována za zkušeného a kvalitního pedagoga; okolí jej vnímá jako profesní autoritu;<ref>Švaříček, R. (2009). Narativní a sociální konstrukce profesní identity učitele experta (Disertační práce). s. 21 Dostupné z https://is.muni.cz/auth/th/12302/ff_d/SVARICEK_Narativni_a_socialni_konstrukce_profesni.pdf</ref> charakteristickým rysem je nadprůměrné vykonávání profese<ref>Píšová, M., Hanušová, K., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., Tůma, F. (2013). ''Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků)''. Brno: Masarykova univerzita. s. 7.</ref> Ze zkušených učitelů se vybírají školní a oboroví metodici, kteří mají svými zkušenostmi pomáhat začátečníkům.

* ''vyhasínající učitel:'' závěrečnou etapa profesní dráhy učitelů, typický tzv. [[syndrom vyhoření]], který se vyznačuje např. rutinním výkonem práce, ztrácí o ni zájem, pociťuje únavu a vyčerpanost z vyučování, odmítá jakékoliv pedagogické inovace, je zklamán z vlastní profesionální úspěšnosti<ref>Průcha, J. (2002). ''Učitel: současné poznatky o profesi''. Praha: Portál. s. 28.</ref>

Jedním z problémů je vysoké zastoupení žen mezi učiteli ([[feminizace]]). Pokud se hovoří o poklesu prestiže učitelství, bývá jako hlavní faktor uváděna právě feminizace.<ref>Havlík, R., & Koťa, J. (2011). ''Sociologie výchovy a školy''. Praha: Portál. s. 159.</ref> Dalším z častých problémů je [[syndrom vyhoření]], který je považován za důsledek všudypřítomného a dlouhodobě působícího [[stres]]u.<ref>Vašutová, J. (2004). ''Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu''. Brno: Paido. s. 43–44.</ref> Dalšími frekventovanými problémy je odklon od učitelství a volba jiné profese u velké části absolventů pedagogických fakult, profesní deformace, vysoké procento učitelů v důchodovém a předdůchodovém věku, zápas o výši finančního ohodnocení, které by bylo srovnatelné s jinými profesemi odpovídajícími jak kvalifikací, tak náročností.<ref>Kalhous, Z., & Horák, F. (1996) K aktuálním problémům začínajících učitelů. ''Pedagogika'', 46 (3), s. 245.</ref>

Mezi učiteli po celém světě lze najít spoustu podobností i rozdílností. Skoro ve všech zemích jsou učitelé vzděláváni na univerzitách a k výkonu jejichtéto profese musí předložit diplom o absolvování pedagogického vzdělání, např. ve většině evropských zemí se může stát učitelem pouze osoba s pedagogickým vzděláním. Od učitele se očekává přísnécharakterní jednání i dodržování pravidel slušného [[chování]], neboť je většinou vzorem a příkladem pro dospívající generaci.

Učitelé/učitelky v jeslích a základních školách dostávají průměrný [[plat]] v rozmezí 20133 až 41000 [[Libra šterlinku|liber ročně]] (výše platu k září 2007), při delší praxi se ale výška platu může učitelův plat ještě zvýšit, úměrně době odpracované ve školství. Učitelé v mateřských školách si vydělají v průměru 20980 liber ročně. (údaj platný v lednu 2008). Učitel na státní škole musí mít nejméně [[bakalář]]ský titul a musí mít platnou licenci pro vzdělávání.

Mnoho škol nabízí studium doplňujícího učitelského minima k získání licence, ve snaze doplnit učitele do těžko obsaditelných funkcí, například v odborných školách.

Kvalifikace se u učitelů požaduje pouze v některých státech. Podle amerického statistickéstatistického úřadu [[Bureau of Labor Statistics]] je na základních školách 1,4 milionu učitelů a na středních školách 600&nbsp;000 učitelů. Platy amerických učitelů závisí na délce jejich učitelské praxe a na jejich vzdělání. Platy se také mění v závislosti na danédaném zemistátu. Všeobecný průměr platu učitele v USA ječinil v roce 2004 46&nbsp;000 dolarů ročně (údaj z roku 2004).{{Doplňte zdroj}} Ve stejném roce byl plat učitelů v mateřských školách vyčíslen na 21&nbsp;000 dolarů za rok.{{Doplňte zdroj}}

Podle údajů [[UNESCO]] z října 2008<ref>http://portal.unesco.org/education/en/ev.php-URL_ID=57898&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html</ref> chybí na světě 18 milionů učitelů. Tolik jeby jich potřebabylo třeba k tomu, aby mohlo být dosaženozajištění kvalitního [[základní vzdělání|základního vzdělání]] pro všechny do roku 2015, což je jeden z [[Rozvojové cíle tisíciletí|Rozvojových cílů tisíciletí]]. Mnohem více by jich bylo potřeba, pokud mají být více lidem přístupné i další stupně [[vzdělání]]. Učitelé v rozvojových zemízemích se také musí vyrovnat s nedostatkem pomůcek a často jim samotným chybí kvalitní vzdělání. Proto v rámci [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]] probíhají různé kurzy pro budoucí i stávající učitele.<ref>Příklad českého projektu": http://www.rozvojovka.cz/na-svete-chybi-dva-miliony-ucitelu_221_469.htm</ref>

* Světovým dnem učitelů, vyhlášeným [[UNESCO]] v roce [[1994]], je [[5. říjen]].