Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 1 997 bajtů ,  před 1 rokem
taxonomie, drobnosti
m (typos)
(taxonomie, drobnosti)
== Rozšíření a ekologie ==
[[Soubor:Prunus pumila, South Ste. Marys Island.JPG|náhled|''Prunus pumila'', habitus plazivého keře na kamenité stráni|alt=Plazivý keř se zralými tmavými třešněmi na kamenité stráni]]
Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s&nbsp;těžištěm výskytu v&nbsp;mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších oblastí, několik druhů zasahuje do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Ojedinělí zástupci se vyskytují i&nbsp;v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] a v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]]. Rostou nejčastěji jako příměs světlých lesů a [[Lesní lem|lesních plášťů]], v&nbsp;křovinách a [[Remízek|remízcích]], keřovité druhy též na kamenitých stráních, ve stepních trávnících apod., častoČasto se vyskytují též synantropně podél cest, v&nbsp;zarůstajících starých sadech a zahradách nebo ladem nechaných loukách. V&nbsp;české flóře je původních šest druhů, dalších několik je zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z&nbsp;kultury.<ref name=":2" />
 
Až na výjimky (bobkovišeň) nejlépe prospívají na plném slunci či v&nbsp;lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v&nbsp;jakékoli půdě kromě těžké jílovité a trvale zamokřené, některé volně rostoucí druhy snášejí i&nbsp;chudé kamenité půdy a značné sucho. Kulturně pěstované druhy vyžadují hluboké půdy, které jsou dostatečně humózní. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné. Při prudkém střídání teplot v&nbsp;zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokem]]. K&nbsp;nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[monilióza]], různé bakteriální spály, houbové [[Skvrnitost listů třešně a višně|skvrnitosti]] a [[Kadeřavost broskvoně|kadeřavost]], zralé plody třešní obývají larvy [[Vrtule třešňová|vrtule třešňové]]. Velmi obávanou chorobou, která ve 20. století zlikvidovala po celém světě stovky milionů stromů více než 30 druhů slivoní, je [[šarka]] – virové onemocnění přenášené zpravidla [[Mšice|mšicemi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
}}</ref>
 
== Systematika a taxonomie ==
[[Soubor:Fruits Prunus domestica.jpg|alt=Švestky na větvi|náhled|Švestkyː ''Prunus domestica'']]
Systematické klasifikace tohoto rozsáhlého rodu procházela v&nbsp;čase mnoha proměnami. V předlinnéovských časech bylo rozlišováno šest různých rodůː ''Prunus'', ''Armeniaca'', ''Persica'', ''Cerasus'', ''Amygdalus'' a ''Laurocerasus''. [[Carl Linné|Linné]] zprvuve svém základním autoritativním díle ''Species Plantarum'' z roku 1753 zařadil jemu známé zástupce rozdělil do čtyřdvou rodů (''Amygdalus, Cerasus, Prunus'' a ''Padus,Prunus''), v pozdějších pozdějirevozích jejich počet zmenšilzvětšil na dvačtyři (''Amygdalus, Cerasus, Prunus'' a ''PrunusPadus'', 1758). VeV průběhu 19. a 20. století bylexistovaly jak tendence pojímat rod členěnširoce na(''Prunus'' 5–6sensu podrodůlato), existovalytak také tendencei drobit jej nado mnohorůzného menšíchmnožství rodůː(5–8–10) v&nbsp;mnoharůzně zdrojíchvymezených včetněrodů, případně podrodů. Tak i v ''KvětenyKvěteně ČSR'' je rod vydělen do čeledi [[mandloňovité]] (''Amygdalaceae'') a rozčleněn do osmi úzce pojatých rodů (''Prunus'' sensu stricto – slivoň, švestka; ''Cerasus'' – třešeň, višeň; ''Padus'' – střemcha vč. sakury; ''Padellus'' – mahalebka; ''Laurocerasus'' – bobkovišeň; ''Amygdalus'' – mandloň; ''Armeniaca'' – meruňka; ''Persica'' – broskvoň).<ref Jindyname=":4" mu v&nbsp;rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] byla přidělována samostatná podčeleď ''Prunoideae'', která se však ukázala jako nepřirozená. [[Fylogenetika|Fylogenetické]] studie potvrdily celý rod ''Prunus'' v&nbsp;širokém pojetí jako [[Monofyletismus|monofyletický]], pocházející ze [[Starý svět|Starého světa]], a zařadily jej do podčeledi ''Spiraeoideae'', v&nbsp;níž je jediným taxonem tribu ''Amygdaleae''; sesterskou větví je tribus ''Neillieae'' (rody [[tavola]], [[tavolníkovka]])./><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = (PDF) Phylogeny and Classification of Prunus sensu lato (Rosaceae)
| periodikum = ResearchGate
| url = https://www.researchgate.net/publication/255954651_Phylogeny_and_Classification_of_Prunus_sensu_lato_Rosaceae
| poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.1111/jipb.12095
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-01-27
}}</ref>
 
Nejednoznačná byla i otázka vyššího taxonomického zařazeníː tak byl rod někdy řazen do samostatné čeledi [[mandloňovité]] (''Amygdalaceae''), jako v ''Květeně ČSR'', jindy mu v&nbsp;rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] byla přidělována samostatná podčeleď ''Prunoideae'', případně společně s několika menšími rody podčeleď ''Amygdaloideae'', které se však ukázaly jako nepřirozené. [[Fylogenetika|Fylogenetické]] studie potvrdily celý rod ''Prunus'' v&nbsp;širokém pojetí jako [[Monofyletismus|monofyletický]], pocházející ze [[Starý svět|Starého světa]], a zařadily jej do podčeledi ''[[Spiraeoideae]]'', v&nbsp;níž je jediným taxonem tribu ''Amygdaleae''; sesterskou větví je pravděpodobně tribus ''Neillieae'' (rody [[tavola]], [[tavolníkovka]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Johansson
| jméno = Jan Thomas
| url = http://www.tropicos.org/Name/40016726
| datum přístupu = 2018-12-29
}}</ref> Mezi jednotlivými druhy jsou jen slabé [[Reprodukční bariéra|reprodukční bariéry]], takže snadno dochází k&nbsp;[[Křížení|hybridizaci]].<ref name=":0" /><ref name=":4">Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), ''Květena České republiky 3'', Academia, Praha.</ref><ref name="bor">{{Cite journal|title=Phylogeny and Systematics of Prunus (Rosaceae) as Determined by Sequence Analysis of ITS and the Chloroplast trnL-trnF Spacer DNA|journal=Systematic Botany|volume=26|issue=4|pages=797–807|year=2001|postscript=<!--None-->|jstor=3093861|last1=Bortiri|first1=E.|last2=Oh|first2=S. H.|last3=Jiang|first3=J.|last4=Baggett|first4=S.|last5=Granger|first5=A.|last6=Weeks|first6=C.|last7=Buckingham|first7=M.|last8=Potter|first8=D.|last9=Parfitt|first9=D. E.}}</ref>
 
Na vnitřním členění rodu do podrodů a sekcí dosud nepanuje úplná shoda. Níže uvedený seznam pochází z kompletního soupisu americké databáze GRIN.<ref name=":6" /> Podle novější studie čínských vědců z roku 2013, založené na analýze [[Plastidová DNA|chloroplastového]] a [[DNA|jádrového]] genomu 84 vybraných druhů, lze rod rozdělit na tři dobře vymezené monofyletické větve se subgenerickou platností. První z nich by představovala podrod ''Padus'', zahrnující tetraploidní dřeviny s drobnými plody v dlouhých hroznovitých plodenstvích (střemchy, bobkovišně a někdejší rody ''Maddenia'' a ''Pygeum''); druhá větev – podrod ''Cerasus'' – peckoviny s chocholičnatým květenstvím (třešně, višně) a třetí – podrod ''Prunus'' – dřeviny s květy jednotlivými nebo ve svazečcích (broskvoně, slivoně, mandloně, meruňky a další).<ref name=":5" />
 
=== Vybraní zástupci ===
Přehled podrodů a sekcí s&nbsp;vybranými druhyː<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = GRIN-Global Web v 1.10.3.6
| periodikum = npgsweb.ars-grin.gov
}}</ref> Součástí tradiční čínské medicíny je užívání přípravků ze švestek ume, jejichž účinky coby antioxidantu, prostředku proti únavě, překyselení organismu a proti bakterii ''[[Helicobacter pylori]]'' způsobující gastritidu a žaludeční vředy byly prokázány i&nbsp;moderními medicínskými výzkumy.<ref>{{cite journal|last=Enomoto|first=S|author2=Yanaoka, K|author3=Utsunomiya, H|author4=Niwa, T|author5=Inada, K|author6=Deguchi, H|author7=Ueda, K|author8=Mukoubayashi, C|author9=Inoue, I|author10=Maekita, T|author11=Nakazawa, K|author12=Iguchi, M|author13=Arii, K|author14=Tamai, H|author15=Yoshimura, N|author16=Fujishiro, M|author17=Oka, M|author18=Ichinose, M|title=Inhibitory effects of Japanese apricot (Prunus mume Siebold et Zucc.; Ume) on Helicobacter pylori-related chronic gastritis.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|date=July 2010|volume=64|issue=7|pages=714–9|pmid=20517325|doi=10.1038/ejcn.2010.70}}</ref><ref>Soyoung Kim, Sung-Hee Park, Hye-Nam Lee, Taesun Park. "Prunus mume Extract Ameliorates Exercise-Induced Fatigue in Trained Rats", ''Journal of Medicinal Food''. September 2008: 460-468.</ref><gallery>
Soubor:Wood prunus domestica.jpg|alt=Vzorek hnědočerveného dřeva|Švestkové dřevo
Soubor:Secrétaire en pente de Marie Leszczynska (Louvre, OA 12013).jpg|alt=Ozdobný sekretář z&nbsp; hnědočerveného dřeva v&nbsp; muzeu|Sekretář z&nbsp;třešňového dřeva, vystavený v&nbsp;pařížském [[Louvre|Louvru]]
Soubor:IMG 5083 Kriek lambic Belle-Vue cerises acides.jpg|alt=Láhev a číše tmavočerveného piva na stole|Belgické pivo Kriek Lambik
Soubor:Urschwyzer Kirsch.jpg|alt=Láhev pálenky|Třešňový destilát Urschwyzer Kirsch
Soubor:090411 Himeji Castle Hyogo pref Japan16s5.jpg|alt=Piknik pod rozkvetlými sakurami ve městě|Hanami v&nbsp;Japonsku
Soubor:Brooklyn Museum - Three Auspicious Friends Pine Bamboo and Plum - Chôsui Yabu.jpg|alt=Pergamen s&nbsp; čínským textem a kresbou tří propletených větévek|Tři zimní přátelé (borovice, slivoň a bambus) – oblíbený motiv v&nbsp;čínském výtvarném a literárním umění
Soubor:China Airlines Lineup TPE.jpg|alt=letadla stojící an letišti se znakem švestkového květu na ocasu|Květ švestky ume jako symbol čínských aerolinek
</gallery>