Biometrie: Porovnání verzí

'''Biometrie''' je automatická metoda [[autentizace]] založená na rozpoznávání jedinečných biologických charakteristik subjektu - živé osoby. Metoda vychází z přesvědčení, že některé biologické charakteristiky (morfologické, fyziologické) jsou pro každého živého člověka jedinečné a neměnitelné. Proto se používá k [[identifikace|identifikaci]] osob a jedná se tak o [[osobní údaj]]. Nezměnitelnost je ovšem nevýhoda u bezpečnostních systémů. Při vyzrazení charakteristiknelze je nelzecharakteristiky změnit, jako to umožňuje [[heslo]]. A charakteristiku lze relativně snadno napodobit a zabezpečení tak obejít.<ref>https://techxplore.com/news/2016-08-vr-software-facial.html - VR rendering software used to trick facial security systems</ref><ref>[https://www.allaboutcircuits.com/news/biometric-security-measures-can-be-hacked-easily/] Biometric Security Measures can be Hacked Easily, Here’s Why</ref><ref>[https://www.theguardian.com/technology/2017/may/23/samsung-galaxy-s8-iris-scanner-german-hackers-biometric-security] Samsung Galaxy S8 iris scanner fooled by German hackers</ref> Částečně toto řeší tzv. odvolatelná biometrie.

[[Soubor:Fingerbeere.scharf.jpg|140px|náhled|Bříško prstu s papilárními liniemi.]]Na rozpoznání otisků prstů je několik metod. Uvedená vytváří obraz detekcí teplotních rozdílů. Jiné užívají přímý optický snímek nebo měří nepatrné změny elektrického náboje na povrchu prstu. Uživatel přejede prstem po čidle, které je tvořené jedním mikročipem. Pokrývá je teplotně citlivátermocitlivá vrstva, která je sestavená ze 14 000 zobrazovacích prvků. Čip konvertuje nepatrné teplotní rozdíly, které zaznamenal, na 50- až 100 obrazových řezů, které ukazujíukazujících charakteristické čáry. Speciální software asi za desetinu sekundy složí řezy do celkového snímku. Ten lze ukázat na monitoru a uložit do databáze. Počítač pro bezpečnostní systém zpracuje snímek pomocí složitého algoritmu a vytvoří digitální identifikační kód.

[[Soubor:Eye_dilate.gif|náhled|200px|vpravo|Změna průsvitu oční duhovky v závislosti na množství světla.]]Při analýze unikátních charakteristik uživatelovy duhovky se získaná data ukládají v digitálním tvaruformátu do databáze. Zařízení podobné kameře pořídí za několik sekund soubor snímků oka. V zařízení je objektiv projektující snímky na CCD (prvek s nábojovou vazbou). Analogové údaje snímků se digitalizují a posílají analyzovatk analýze do procesoru. Snímky zpracovává speciální software. Nejdřív najde všechny údaje o očním víčku a odstraní je, potom lokalizuje rozhraní mezi duhovkou, zornicí a očním bělmem a data, které se týkají pouze duhovky, oddělí. Program zmapuje duhovku bod po bodu a používá přitom souřadnicový systém, který bere v úvahu, jak je zornička rozšířená. Údaje o jasnosti každého bodu shromažďuje a analyzuje. Vytvořený kód je 512bytové binární číslo (asi 4 tisíce nul a jedniček). Při identifikaci se provede to samé jako při zápisu a takyrovněž se vytvoří digitální kód. Ten se porovná s kódem z databáze.