Nářečí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nesmyslná věta. Težko změřit, které nářečí je nejodlišnější, ale i kdyby to šlo, jistě to nebude nářečí na Klatovsku. Nejodlišnější vzhledem k spisovné češtině jsou některá nářečí slezská a moravská. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
rozšíření, o češtině upraveno |
||
Řádek 1:
{{Globalizovat}}
'''Nářečí''' neboli '''dialekt''' ([[adjektivum|adj.]] ''nářeční'', zř. ''nářečový'' a ''dialektní, dialektový,'' zast. ''dialektický''<ref>''Nový akademický slovník cizích slov.'' Praha
*většinou označení pro tradiční teritoriální (lokální, místní) dialekt: územně ([[geografie|geograficky]]) vymezený útvar národního jazyka, který je určen vztahem k jiným teritoriálním útvarům a k jazyku národnímu;
*historicko-genealogické označení pro jednotlivé jazykové rodiny odštěpující se ze společného základu, např. [[Indoevropská jazyková rodina|indoevropského]] (dialekty slovanské, dialekty germánské atd.);
*označení pro [[slang]] (sociální dialekt, sociální nářečí, společenské nářečí, speciální nářečí, vrstvové nářečí);
*aj.<ref name="NESČ">KLOFEROVÁ, Stanislava. Dialekt. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a Jana PLESKALOVÁ, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 25. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/DIALEKT</ref>
Jazykový prvek, který patří do systému určitého teritoriálního dialektu (nebo skupiny dialektů), užívaný především ''v komunikaci mluvené'' se nazývá '''dialektismus'''. V užším (funkčním) vymezení je dialektismus nářečný prvek použitý ''ve spisovném projevu'' jako stylistický prostředek.<ref>HLADKÁ, Zdeňka. Dialektismus. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a Jana PLESKALOVÁ, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 25. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/DIALEKTISMUS</ref> (Použitím nářečí v umělecké literatuře lze dosáhnout přesvědčivější charakteristiky postav, prostředí aj.)
Jazykovědná disciplína, která se zabývá zkoumáním dialektů, se nazývá '''[[dialektologie]]'''.<ref>KLOFEROVÁ, Stanislava. Dialekt. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a Jana PLESKALOVÁ, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 25. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/DIALEKTOLOGIE</ref>
V běžném životě se s nářečím, resp. s dialektismy setkáváme zpravidla v neformální ústní komunikaci („dej zajcům a nakrm kuťata“, „podej šufánek“ ...).
== Nářečí v češtině ==▼
▲== Nářečí v češtině ==
[[Nářečí češtiny]] vznikala přibližně od [[12. století]] jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících.{{Doplňte zdroj}}
Nářeční prvky v [[Česká literatura|české literatuře]] jsou zvlášť hojné v literatuře 19. století (např. v dílech [[Božena Němcová|Němcové]], [[Karel Hynek Mácha|Máchy]], [[Josef Kajetán Tyl|Tyla]] a později [[Alois Jirásek|Jiráska]], [[Antal Stašek|Staška]], [[Jan Herben|Herbena]], [[Teréza Nováková|Novákové]], [[Alois Mrštík|Aloise]] a [[Vilém Mrštík|Viléma Mrštíkových]] a dalších).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hauser | jméno = Přemysl | odkaz na autora = Přemysl Hauser | titul = Nauka o slovní zásobě | vydání = 1 | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1980 | počet svazků = 1 | počet stran = | kapitola = Vrstvy ve slovní zásobě | strany = 22}}</ref> Toto užití nářečí je však přizpůsobeno potřebám umělecké literatury, a je proto třeba jej od nářečí skutečného odlišovat (mluvíme o nářečí [[Stylizace|stylizovaném]]).
== Ptačí nářečí ==
Viz [[Nářečí českých strnadů]].
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 24 ⟶ 30:
* [[Argot]]
* [[Slang|Žargon]]
* [[strnad obecný]]
=== Externí odkazy ===
* [https://www.czechency.org/slovnik Nový encyklopedický slovník češtiny]
* [http://www.iach.cz/jcd/jcdcz.htm Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR]▼
* {{Commonscat}}
* {{Wikiverzita|kurs=Hranice mezi námi}}
* {{Wikislovník|heslo=dialekt}}
* {{Wikislovník|heslo=nářečí}}
▲* [http://www.iach.cz/jcd/jcdcz.htm Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR]
{{Pahýl}}
|