Verze z 23. 1. 2019, 10:59 editovat Kremen (diskuse \| příspěvky) 298 editací m Přidal jsem odstavec vysvětlující tvorbu pojmů pro potřeby vědy. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 1. 2019, 18:40 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Verze 16882129 uživatele Kremen (diskuse) zrušena Příliš speciální do úvodu, opřené jen o vlastní publikaci wikipedisty značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 12: V běžné řeči, která se vždy děje v určitém kontextu a vztahuje se k němu, není obecnost pojmů většinou na závadu, protože se dostatečně určují situací. Naproti tomu ve vědecké řeči je třeba, aby různí mluvčí mínili určitým pojmem totéž, a to pokud možno nezávisle na situaci. Proto věda potřebuje přesné [[termín]]y, které se často vědomě odlišují od běžné řeči a volí často z latiny, řečtiny nebo dnes z angličtiny, případně tvoří jako [[Neologismus\|novotvary]] (např. [[kvark]] nebo [[gen]]). [[Věda]] vyžaduje přesnější sdělování a zápis poznaného, než je tomu v každodenním životě. Buduje proto přesnější jazyk založený na pojmových soustavách. Jelikož pojem – element pojmové soustavy, je entita vytvořená lidskou psýchou, je třeba budovat přesnější propojení lidské psýchy s (vnějším) sdělovacím jazykem, tedy zajistit menší, případně nulovou vnitřní [[vágnost]]í interpretace (přiřazení významu) jazykovým konstruktům (výrazům) onoho jazyka <ref> Křemen, J.: ''Modely a systémy'' ACADEMIA, Praha 2007. </ref>. V takovém případě pak každý v oboru vzdělaný člověk zná význam každého použitého pojmu velmi, či zcela přesně, tedy dobře rozumí významu onoho pojmu. Při výstavbě pojmové soustavy je základní propojení lidské psýchy s jazykovými konstrukty označujícími pojmy, zajištěno množinou pojmů vytvořených konsenzuálně – říkáme jim základní pojmy. S použitím základních pojmů, je pak možno další pojmy soustavy tvořit definicemi, takovým pojmům říkáme odvozené. K nejvyšší dokonalosti je propojení lidské psýchy s vnějším sdělovacím jazykem dopracováno v [[exaktní]] vědě. Ve vědě se používají dva druhy pojmů: Definované a primitivní (implicitní). Příkladem primitiva je v  matematice např. číslo, délka, v medicíně bolest, zdraví, v psychologii pak strach, tréma či radost. Primitiva jsou prožitkově zakotvenou součástí přirozeného jazyka; místo definování na ně v konkrétní situaci ukazujeme. Poznají se podle toho, že jsou zpravidla srozumitelné i malým dětem.<ref name="bahbouh" />

Pojem: Porovnání verzí