Wikipedie

Syndrom benigních fascikulací: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mezery, reference
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
'''Syndrom benigních fascikulací''' (SBF) je [[Neurologie|neurologická]] porucha neznámého původu, charakterizovaná samovolnými záškuby [[sval]]ových snopců (fascikulacemi) libovolných skupin vůlí ovládaných svalů, dokonce i jazyka (zde jsou však fascikulace klinicky významnější). Nejčastěji jsou postihována lýtka, chodidla, ramena či oční víčka, ačkoli mnoho pacientů udává záškuby po celém těle. Obraz je velmi proměnlivý, od několika záškubů denně náhodně v různých svalech po konstantní záškuby trvající mnoho dní i měsíců (mezi pacienty tzv. "hot„hot spoty"spoty“) -– SBF může trvat týdny až roky, podle ankety <ref>Viz question polly na aboutbfs.com</ref> mezi pacienty je typický průběh trvající roky.
 
SBF často začíná po [[Virové onemocnění|virové infekci]] či stresové zátěži, skutečná souvislost však není známa.
Řádek 10:
Často se pacienti s SBF fixují na různá [[Nemoc|onemocnění]], která mohou fascikulace způsobovat, nejtypičtěji je to [[amyotrofická laterální skleróza]] (ALS či onemocnění motoneuronu), nevyléčitelné a smrtelné neurodegenerativní onemocnění. Tato úzkost je mezi pacienty velmi rozšířená.
 
''Hlavními odlišnostmi týkajícími se fascikulací mezi ALS a SBF jsou:''
 
* Fascikulace u ALS jsou projevem denervace a reinervace svalů a vyskytují se tedy v přítomnosti svalové slabosti či atrofií. Někteří pacienti udávají, že fascikulace pociťovali před nástupem jakékoli slabosti. Tato neobvyklá situace se často vysvětluje tím, že pacient mírnou slabost subjektivně nevnímá a oslabený sval suplují svaly jiné.
* Jsou-li fascikulace u ALS přítomny, EMG vyšetření zachytí denervační potenciály (fibrilace, pozitivní ostré vlny) a známky reinervace
Řádek 17 ⟶ 16:
* U bulbární formy ALS je nezřídka (v počátcích nemoci) EMG končetin bez nálezu - proto může nastat paradoxní situace, že pacient má čisté EMG a později je skutečně diagnostikován s ALS, což - vytrženo z kontextu - může děsit ostatní a je častým tématem diskusních skupin.
 
Obecně je přijímán fakt, že generalizované fascikulace spolu s absencí svalové slabosti, atrofií a/nebo patologickými změnami reflexů (Babinski, Hoffman...) nejsou nijak spojeny s ALS a představují benigní stav. Tento fakt je podporován studií Mayo clinic, kde bylo 121 pacientů s SBF sledováno až 32 let. U žádného nedošlo k rozvoji ALS.<ref>Marceil D. Blexrud, Dr. Anthony J. Windebank, MD, Jasper R. Daube, MD Mayo Clinic and Mayo Foundation, Department of Neurology, Rochester, MN Correspondence to Anthony J. Windebank, Mayo Clinic, Department of Neurology, 1501 Guggenheim Building, 200 First Street, SW, Rochester, MN 55905</ref>
'''Tento fakt je podporován studií Mayo clinic, kde bylo 121 pacientů s SBF sledováno až 32 let. U žádného nedošlo k rozvoji ALS.'''<ref>Marceil D. Blexrud, Dr. Anthony J. Windebank, MD *, Jasper R. Daube, MD
Mayo Clinic and Mayo Foundation, Department of Neurology, Rochester, MN
*Correspondence to Anthony J. Windebank, Mayo Clinic, Department of Neurology, 1501 Guggenheim Building, 200 First Street, SW, Rochester, MN 55905</ref>
 
 
Řádek 30 ⟶ 26:
 
== Příčiny vzniku fascikulací ==
Fascikulace mohou vznikat z mnoha různých příčin, od nedostatku hořčíku, metabolických poruch až po neurologická onemocnění jako jsou lymeská borelióza, neuropatie, ALS a mnoho dalších. Často jsou důsledkem zvýšené nervosvalové dráždivosti (IDM), případně svalových dysbalancí, kdy jsou odpovědí na neadekvátní protežování svalů. Fascikulace může výrazně zhoršovat kofein či úzkost. V poslední době se dokonce chronická úzkost (resp. určité mechanismy jí provázející) objevuje mezi udávanými příčinami fascikulací, ve skutečnosti však úzkost nemůže být příčinou sama o sobě, ale zřejmě jí vyvolané a dosud neznámé změny.
Často jsou důsledkem zvýšené nervosvalové dráždivosti (IDM), případně svalových dysbalancí, kdy jsou odpovědí na neadekvátní protežování svalů.
Fascikulace může výrazně zhoršovat kofein či úzkost.
V poslední době se dokonce chronická úzkost (resp. určité mechanismy jí provázející) objevuje mezi udávanými příčinami fascikulací, ve skutečnosti však úzkost nemůže být příčinou sama o sobě, ale zřejmě jí vyvolané a dosud neznámé změny.
 
== Reference ==
Řádek 39 ⟶ 32:
 
== Externí odkazy ==
* Mitsikostas DD, Karandreas N, Coutsopetras P, Piperos P, Lygidakis C, Papageorgiou C. Fasciculation potentials in healthy people. Muscle & Nerve. 1998 Apr;21(4):533-5.<ref> http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9533790</ref>
* [http://www.aboutbfs.com Informace o BFS] {{en}}
* [http://www.medhelp.org/forums/neuro/messages/32152.html Medhelp.org info o BFS] {{en}}
* [http://www.medhelp.org/forums/neuro/archive/10697.html Medhelp.org] {{en}}
* [http://www.medhelp.org/forums/neuro/messages/33736.html] Medhelp.org] {{en}}
 
 
{{Portály|Medicína}}
 
[[Kategorie:Onemocnění pohybového aparátu]]
[[Kategorie:Syndromy|Benigních fascikulací]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_benigních_fascikulací“