Ptáci: Porovnání verzí

V současné době jsou ptáci pokládáni za potomky drobných [[Teropodi|teropodních]] dinosaurů, konkrétně [[Maniraptora|maniraptorů]], z nichž se vyvinuli v období střední až svrchní jury, před více než 160 miliony let.<ref>Cau A. (2018). [http://paleoitalia.org/archives/bollettino-spi/98/vol-57-1-2018-including-invited-paper/ The assembly of the avian body plan: a 160-million-year long process]. ''Bollettino della Società Paleontologica Italiana'' '''57''': 1-25. doi:10.4435/BSPI.2018.01</ref><ref>Dana J. Rashid; et al.(2018). Avian tail ontogeny, pygostyle formation, and interpretation of juvenile Mesozoic specimens. ''Scientific Reports'' '''8''', Article number: 9014 (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-27336-x</ref> Dinosaury jako předky ptáků navrhl již [[Carl Gegenbaur]] v roce [[1863]]<ref>Gegenbaur, C. (1863). „Vergleichend-anatomische Bemerkungen über das Fusskelet der Vögel“. ''Archiv far Anatomie und Physiologie wiss Medicin'' 1863:450–472</ref> a jde tedy o nejstarší přesně zformulovanou hypotézu o původu ptáků. V posledních čtyřiceti letech je díky výzkumům [[John Ostrom|Johna Ostroma]] respektována naprostou většinou paleontologů a mnoha ornitology.<ref>[https://avokado-online.cz/dinosauri-meli-v-mnoha-ohledech-blize-k-ptakum-nez-plazum-rika-spisovatel-vladimir-socha/ Rozhovor o příbuznosti dinosaurů a ptáků s V. Sochou, portál ''Avokádo'' (1. 10. 2018)]</ref> Určení nejstaršího známého ptáka závisí na definici jména Aves, která je sporná. [[Klad]] žijících ptáků, který za Aves označuje [[Jacques Gauthier]] a většina [[Biologie|neontologů]]<ref>Gauthier, J.A. and de Queiroz,K. (2001). „Feathered dinosaurs, flying dinosaurs, crown dinosaurs, and the name 'Aves'“. Pp. 7–41 ''in'' Gauthier, J.A. and Gall, L.F. (eds.), ''New perspectives on the origin and early evolution of birds: Proceedings of the International Symposium in Honor of John H. Ostrom''. New Haven, Connecticut, USA: Peabody Museum of Natural History, Yale University.</ref>, zřejmě pochází ze spodní [[Křída|křídy]]. Fosilní záznam z této doby je sporný, podle molekulárně biologické evidence však na konci křídy už existovalo 37 skupin žijících ptáků<ref>Brown, J.W., Rest, J.S., Garcia-Moreno, J., Sorenson, M.D. and Mindell, D.P. (2008). „Strong mitochondrial DNA support for a Cretaceous origin of modern avian lineages“. ''BMC Biology'' '''6''':6.</ref>. Většina paleontologů ale upřednostňuje zahrnout do skupiny Aves i taxony stojící mimo skupinu tvořenou všemi žijícími druhy a definovat jej jako ''[[Archaeopteryx]]'', žijící ptáci, jejich poslední společný předek a všichni jeho potomci“<ref>Chiappe, L.M. (1992) „Enantiornithine (Aves) tarsometatarsi and the avian affinities of the Late Cretaceous Avisauridae“. ''Journal of Vertebrate Paleontology'' 12 (3): 344–350.</ref>. Pak se nejstarším ptákem stává sám pozdně [[Jura|jurský]] ''Archaeopteryx'', žijící asi před 150 miliony let. Příbuznosti mezi ptáky a dinosaury nasvědčuje mnoho společných znaků, významným potvrzením této vývojové vazby byl především objev [[Opeření dinosauři|opeřených dinosaurů]] v [[Čína|Číně]] od roku [[1996]] (dnes je známo již 30 rodů opeřených dinosaurů). Od nástupu [[Kladistika|fylogenetické systematiky]] na začátku sedmdesátých let jsou ptáci považování nejen za potomky dinosaurů, ale přímo za jejich podskupinu<ref>Bakker, R.T. and Galton, P.M. (1974). „Dinosaur monophyly and a new class of vertebrates“. ''Nature'' 248 (5444): 168–172.</ref>. Vědecká studie z roku [[2018]] dokazuje, že tělesné opeření a metabolismus se u ptačích předků zřejmě do značné míry vyvíjely společně. Maniraptorní dinosauři a primitivní jurští a křídoví ptáci (enantiornité) však měli zřejmě nižší bazální teplotu než současní ptáci.<ref>Maria E. McNamara; et al. (2018)

[https://www.nature.com/articles/s41467-018-04443-x Fossilized skin reveals coevolution with feathers and metabolism in feathered dinosaurs and early birds]. ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 2072. doi:10.1038/s41467-018-04443-x</ref> Podle některých teorií se ptačí let vyvinul ze schopnosti plachtění na membranózních křídlech u nedinosauřích diapsidních plazů.<ref>Piotr Bajdek & Tomasz Sulej (2018). Hypothesis: Avian flight originated in arboreal archosaurs gliding on membranous wings. ''PeerJ Preprints'' '''6''':e27213v1. doi: https://doi.org/10.7287/peerj.preprints.27213v1</ref> Ptačí let vznikal postupnými kroky, pravděpodobně přes stadium tzv. křídly asistovaného běhu po nakloněné rovině (WAIR).<ref>Ashley M. Heers, Jeffery W. Rankin and John R. Hutchinson (2018). Building a Bird: Musculoskeletal Modeling and Simulation of Wing-Assisted Incline Running During Avian Ontogeny. ''Frontiers in Bioengineering and Biotechnology'' '''6''':140. doi: https://doi.org/10.3389/fbioe.2018.00140</ref> Vývoj ptáků nicméně významně ovlivňovaly změny atmosférických podmínek a klimatu v průběhu druhohorní éry.<ref>Francisco José Serrano; ''et al.'' (2019). The effect of long-term atmospheric changes on the macroevolution of birds. ''Gondwana Research'' '''65''': 86-96. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2018.09.002 </ref>

 

== Velikost ==

| url = http://www.osel.cz/10257-nejmensi-ze-vsech-teropodu.html

}}</ref> V Evropě jsou nejmenší [[Králíček (pták)|králíčci]] (''Regulus'' spp.), kteří mají hmotnost 4,5–7 g. Největší z žijících ptáků je [[pštros dvouprstý]] (2,5 m výšky, hmotnost až 150&nbsp;kg). Z létavých pak někteří [[Albatrosovití|albatrosi]] (rozpětí křídel až 3,5 m), [[kondor velký]] (rozpětí 3 m) nebo [[orel mořský]] (rozpětí až 2,5 m). Ještě větší byly některé vymřelé druhy. Novozélandští ptáci [[moa]] (Dinornithiformes) měřili na výšku až 3,6 m a vážili až 250&nbsp;kg. Madagaskarští běžci řádu Aepyornithiformes byli nižší (3 m), ale těžší (500&nbsp;kg) a snášeli také vůbec největší vejce, velká 25 × 34&nbsp;cm a těžká 10&nbsp;kg (odpovídá 7 pštrosím vejcím). Zřejmě největším známým druhem ptáka byl nelétavý madagaskarský ''[[Vorombe]] titan'', jehož hmotnost dosahovala pravděpodobně až 800 kilogramů.<ref>https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/new-titleholder-for-the-largest-bird-of-all-time/</ref><ref>https://www.sciencedaily.com/releases/2018/09/180926082706.htm</ref> Z létavých druhů byl zřejmě největší ''[[Argentavis magnificens]]'', který vážil 60 až 110&nbsp;kg a v rozpětí křídel měřil přes 6 metrů.<ref>http://www.osel.cz/10143-velkolepy-argentinsky-ptak.html</ref>

 

Vnější vzhled současných ptáků je velmi podobný. Liší se pouze velikostí těla, tvarem a velikostí zobáku, v délce krku a typu nohy. Většina druhů ptáků patří mezi [[Suchozemští živočichové|suchozemské]] obratlovce se schopností aktivního letu.