Jaromír Weinberger: Porovnání verzí

Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], kdy byla jeho [[opera]] ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]'' poprvé uvedena v [[Národní divadlo|Národním divadle]] v Praze. Významný úspěch sklidila tato „lidová opera“ i při svých uvedeních v [[Německo|Německu]], kde měla premiéru ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]i (tehdy patřila velká část [[Slezsko|Slezska]] k Německu), a to v německém znění, které obstaral [[Max Brod]]. Celkově bylo [[libreto]] této opery přeloženo do 17 jazyků a byla hrána po téměř celé [[Evropa|Evropě]] a v roce 1931 i v [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]] v [[New York]]u. ''Švanda dudák'' se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku 1931 bylo toto Weinbergerovo dílo provedeno více než 2000krát ve stovkách [[Operní dům|operních domů]]. Oblíbenými orchestrálními kusy se staly [[polka]] a [[fuga]] z této opery.

Další Weinbergerovy úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně [[opereta|operety]] ''Na růžích ustláno'', uvedené v Praze v roce 1932. Weinbergerově komponičnímu umění se dostalo pozornosti také s jeho orchestrálními skladbami, jako byla po emigraci do [[Spojené státy americké|USA]] vytvořená tzv. ''[[Lincolnova symfonie]]'' (1941) nebo ''Česká rapsodie'' z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga ''Pod košatým kaštanem'' z roku 1939. V [[Nacistické Německo|Nacistickémnacistickém Německu]] byla Weinbergerova hudba ale kvůli jeho židovskému původu již krátce po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci v roce1933 umlčena a stejný osud ji postihl i v [[Rakousko|Rakousku]] po [[Anšlus|anšlusuanšlus]]u v roce 1938 a v dalších od roku 1939 [[Nacismus|nacisty]] okupovaných zemích včetně Československa.