Hradiště u svatého Jiří: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení článku
 
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 19:
 
== Stavební podoba ==
V&nbsp;první stavební fázi bylo kouřimské hradiště jednodílné s&nbsp;rozlohou 6,2 hektaru.<ref name="encyklopedie-hradist"/> Obvodové opevnění se dochovalo pouze v&nbsp;podobě terénních hran. Jedinou prozkoumanou částí opevnění je částečně dochovaný příčný val, který se táhne směrem od západu k&nbsp;východu.<ref name="atlas"/> Je pozůstatkem [[Hradba|hradby]] ze dvanáctého století, kterou tvořila 2,5 &nbsp;metru široká zeď z&nbsp;nasucho kladených kamenů. Na ni navazovala soustava dřevěných komor ukončená roštovou konstrukcí. Celková šíře hradby se pohybovala od deseti do dvanácti metrů.<ref name="encyklopedie-hradist"/>
 
Val nejspíše rozdělil hradiště na jižní [[Akropolis|akropoli]] a severní [[předhradí]], jehož součástí se stal kostel [[Svatý Klement|kostel svatého Klimenta]].<ref name="encyklopedie-hradist"/>
Řádek 26:
Předhradí bylo pojmenováno po kostelu svatého Klimenta, který stával blízko severní brány. V&nbsp;časné mladší době hradištní již bylo hustě osídleno. V&nbsp;západní části stával čtvercový srub obklopený zástavbou chat, zatímco na východě se nacházely hospodářsko-řemeslné objekty. Jedna z&nbsp;budov s&nbsp;rozměry 11,3&nbsp;×&nbsp;3 metry byla využívána jako kovárna. Dokladem je nález jámy s&nbsp;železitou [[Struska|struskou]] a železnými nástroji, která mohla sloužit jako výheň.<ref name="solle271">Šolle (1993), s. 271.</ref>
 
V&nbsp;pozdní době hradištní měla zástavba ve východní části předhradí stále charakter polozemnic hlubokých až jeden metr. Jedna z&nbsp;prozkoumaných staveb ze dvanáctého století měla kamennou podezdívku, obytnou a sklepní část a vstupovalo se do ní po schodišti nad sklepní částí v&nbsp;jižním nároží. Pozice schodiště nad sklepem pravděpodobně dokládá, že obě části neexistovaly současně. Ohniště se nacházelo na povrchu terénu. Nálezy nástrojů svědčí, že budovu obýval a jako dílnu ji využíval nejspíše kovář. Sousední polozemnice s&nbsp;rozměry 4&nbsp;×&nbsp;6,1 metru obsahovala zahloubenou pec.<ref>Šolle (1993), s. 274.</ref>
 
=== Akropole ===
Na počátku mladší doby hradištní v&nbsp;jedenáctém století stával na akropoli dvorec opevněný vůči předhradí svatého Klimenta [[Palisáda|palisádou]] zesílenou komorami s&nbsp;košatinovou konstrukcí. Hlavní obytnou budovou dvorce byla stavba s&nbsp;obdélníkovým půdorysem o&nbsp;rozměrech přibližně 8&nbsp;×&nbsp;6 metrů. Užitná plocha budovy s&nbsp;dusanou podlahou byla rozšířena přístěnky a &nbsp;v&nbsp;blízkosti se nacházely sklepní jámy. Další osídlení založené již v&nbsp;desátém století pokračovalo v&nbsp;podobě podlouhlých a &nbsp;zahloubených chat směrem k&nbsp;západu.<ref name="solle271"/>
 
Na akropoli stával starší hradištní kostel svatého Jiří připomínaný poprvé roku 1295. Jeho stáří není jasné, ale podle páru nalezených esovitých záušnic je možné, že byl postaven již v&nbsp;[[Předrománská architektura|předrománském období]] v&nbsp;jedenáctém století. V&nbsp;nejstarší stavební fázi měl kostel rozměry 7,8&nbsp;×&nbsp;13 metrů a byl postaven z&nbsp;lomového zdiva, ve kterém se uplatnily [[Opuka|opukové]] a [[Rula (hornina)|rulové]] kameny. Kolem kostela bývalo pohřebiště, které částečně překryl přístavek u&nbsp;severní stěny kostelní [[Hlavní loď|lodi]], který měřil 3,6&nbsp;×&nbsp;4 &nbsp;metry.<ref name="solle271"/> Díky dalším stavebním úpravám se kostel na přelomu dvanáctého a třináctého století změnil na tribunový.<ref name="šolle272"/> S&nbsp;kostelem byl v&nbsp;té době spojen objekt považovaný za obytnou věžovitou stavbu známou i&nbsp;z&nbsp;jiných dvorců té doby. Z&nbsp;děpoltického období byly na akropoli prozkoumány také hospodářské jámy a příkop s&nbsp;torzem ochranné zdi severně od kostela.<ref>Šolle (1993), s. 273.</ref>
 
== Odkazy ==