Vladimir Fjodorovič Odojevskij: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
/* Výběrová bibliografie
ještě obrázky
Řádek 21:
Pocházel ze po otci ze starého [[Kňaz|knížecího]] rodu, který odvozoval svůj původ od [[Rurikovci|Rurikovců]]. Jeho otec byl bratrem ruského [[generál]]a z [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] [[Ivan Sergejevič Odojevskij|Ivana Sergejeviče Odojevského]] Jeho matka podle jedněch pramenů pocházela z [[Nevolnictví|nevolnické]] rodiny, podle jiných z rodiny vojáka, v každém případě však němal urozený původ.<ref name="REF1"/><ref name="REF2"/>
 
Po smrti otce byl od čtyř let vychováván u svých příbuzných v Moskvě. Roku [[1822]] dokončil vzdělání na Šlechtické internátní školé při Moskevské univerzitě. Jiz jako student publikoval své první práce ve studentakémstudentském časopisse. Přátelství s bratrancem Alexandrem Ivanovičem Odojevským, pozdějším účastníkem [[Děkabristé|děkabristikého povstání]], velmi ovlivnilo jeho náory na společnost. Od roku 1823 se u něho scházel Spolek moudrosti (Общество любомудрия), který se snažil uvádět do Ruska myšlenky [[Friedrich Schelling|Friedricha Schellinga]] a který byl po děkabristickém povstání rozpuštěn. V těch samých letech vydával společně s [[Vilgelm Karlovič Kjuchelbeker|Vilgelmem Karlovičem Kjuchelbekerem]] literární [[almanach]] ''Mnemozina'' (''Мнемозина'').<ref name="REF2"/>
 
V letech [[1826]]-[[1862]] žil v [[Petrohrad]]ě, kde se roku [[1826]] oženil. Věnoval se [[muzikologie|muzikologii]], s manželkou vedl literární [[Salon (společnost)|salon]], zajímal se o [[Mystika|mystická učení]], [[Svobodné zednářství|zednářství]] a [[Magie|magii]]. V té době psal [[Povídka|povídky]], [[Novela (literatura)|novely]], [[Pohádka|pohádky]], [[Publicistika|publicistické]] [[Článek|články]] a [[Filosofie|filosofické]] [[esej]]e, redigoval [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinův]] časopis ''Sovremennik'' (''Современник''), přispíval do několika dalších časopsisů a byl spoluvydavatelem peridoika ''Selskoe čtenie'' (''Сельское чтение''). Pod vlivem [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hoffmanna]] propojoval ve svých dílech fanstatično a realitu, rovněž se v nich ale objevuje důvěra v sílu [[Přírodní vědy|přírodních věd]], kdy se tajmeným přírodním jevům dostává racionálního vysvětlení. Řada jeho děl si také klade [[Didaktická literatura|didaktické]] a naučně polemické cíle a zabývá se závažnými psychologicko-socálními problémy.<ref name="REF2"/>
Řádek 32:
 
== Výběrová bibliografie ==
* ''Dny rozčarování'' ([[1823]], Дни досад), jedno z ranných autorových děl vydané ve studentském časopise, povídka satiricky zobrazující moskevskou společnost.<ref>[http://www.library.ru/2/lit/sections.php?a_uid=58 В. Ф. Одоевский - Library.Ru]</ref>
* ''Gordano Bruno a Pietro Aretino'' (asi [[1827]]-[[1829]], Иордан Бруно и Петр Аретино), nedokončený [[historický román]].<ref name="REF3"/>
* ''Dva dny v životě planety Země'' ([[1828]], Два дни в жизни земного шара), fantastická [[povídka]].
* ''Pestré pohádky'' ([[1833]], Пёстрые сказки), sbírka fantastických [[Satira|satirických]] a [[Groteska|groteskních]] příběhů napsaných pod vlivem [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|E. T. A. Hoffmanna]] zobrazujících kriticky soudobou ruskou společnost. Ireálný svět je v nich prostředkem pro vyniknutí absurdních situací světa reálného. Česky z této knihy vyšly příběhy ''Pohádka o mrtvém těle, patřícím neznámo komu'' (Сказка о мёртвом теле, неизвестно кому принадлежащем) a ''Proč je na pováženou, prochází-li se více panenek po Něvské třídě v houfu'' (Сказка о том, как опасно девушкам ходить толпою по Невскому проспекту).
* ''Komtesa Mimi'' ([[1834]], Княжна Mими), česky jako ''Kněžna Mimi'', romanticko-realistická povídka řešící psychologické problémy současného člověka a postavení ženy ve společnosti.
* ''Rok 4338'' ([[1835]]–[[1840]], 4338-й год), nedokončený [[Utopie|utopický]] [[román]]. Původně mělo jít o závěrečný díl [[trilogie]], věnované ruské minulosti, současnosti a budocnosti, ale plán nebyl nikdy uskutečněn. V románu autor mimo jiné popisuje magnetické informační sítě propojující domácnosti, což se dá označit za předpověď [[internet]]u.
* ''Sylfida'' ([[1837]], Сильфида), fantastická [[Mystika|mystická]] novela.
* ''Pohádky a pověsti pro děti dědy Iriněje'' ([[1838]], Сказки и повести для детей дедушки Иринея), pohádky a příběhy pro mládežděti, které autor obohacuje výrazným didaktismem a společenskou satirou.
* ''Černá rukavice'' (1838, Чёрная перчатка), povídka o rozpadu manželství.
* ''Dobrý plat'' (1838, Хорошее жалованье), [[Drama|divadelní hra]] ze života úřednékůúředníků.
* ''Strašidlo'' (1838, Привидение), fantastická povídka.
* ''Komtesa Zizi'' ([[1839]], Княжна Зизи), realistický příběh ze společnosti.
Řádek 47 ⟶ 49:
 
== Filmové adaptace ==
* ''Škatulka s tajemstvím'' ([[1976]], Шкатулка с секретом), ruský [[Sovětský svaz|sovětský]] [[animovaný film]] na motivy pohádky ''městečno v tabatšrce'' (''Городок в табакерке'') z ''Pohádek a pověstí pro děti dědy Iriněje'', [[režie]] [[Valerij Michajlovič Ugarov]].<ref>[https://www.imdb.com/title/tt3359646/?ref_=nm_flmg_wr_1 Shkatulka s sekretom - IMDB]</ref>
* https://www.imdb.com/title/tt3359646/?ref_=nm_flmg_wr_1
 
== Česká vydání ==
* ''Porananěné sny'', [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], [[Praha]] [[1974]], vybral [[Vladimír Svatoň]], přeložil [[Jiří Honzík]], výbor z díla. Obsahuje novely ''Kněžna Mimi'' a ''Sylfida'', z ''Pestrých pohádek'' pohádku ''Proč je na pováženou, prochází-li se více panenek po Něvské třídě v houfu'' a z knihy ''Ruské noci'' příběhy ''Opere del Cavaliere Giambattista Piranesi'', ''Zpověď vládního rady'', ''Pošklebek umrlcův'', ''Město bez názvu'', ''Beethovenův poslední kvartet'', ''Improvizátor'' a ''Sebastian Bach''.
Řádek 62 ⟶ 63:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=ru|dílo=Владимир Фёдорович Одоевский}}
* {{NK ČR|jn20000604241}}
* {{ru}} [https://fantlab.ru/autor1802 Владимир Одоевский - Лаборатория Фантастики]
* {{ru}} [http://biblioman.org/authors/odoevsky/ Одоевский Владимир Федорович - biblioman.org]
* http://odoevskiy.net.ru/
* {{ru}} [http://bibliogid.ru/pisateli/o-pisatelyakh/482-odoevskij-vladimir-fjodorovich-knyaz Одоевский Владимир Фёдорович - БиблиоГид]
* http://www.booksite.ru/department/center/vel/iki/yel/udi/23.htm
* {{cs}} [https://www.databazeknih.cz/autori/vladimir-fjodorovic-odojevskij-28988 Vladimír Fjodorovič Odojevskij - Databáze knih]
* http://www.nlr.ru/ar/staff/odoev.htm
* {{cs}} [https://www.legie.info/autor/1934-vladimir-fjodorovic-odojevskij Vladimír Fjodorovič Odojevskij na webu LEGIE]
 
{{Portály|Literatura|Rusko}}
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Odojevskij, Vladimir Fjodorovič}}
[[Kategorie:Ruští spisovatelé]]