Verze z 1. 11. 2018, 11:05 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 255 editací m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 1. 2019, 18:02 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 517 editací drobné opravy odkazů značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 37: Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v [[Neolit\|mladší době kamenné]]. V [[Doba římská na území Česka\|době římské]] zde žili [[Keltové]], kteří zanechali [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně\|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod [[Slavníkovci\|Slavníkovců]] – ti byli vyvražděni roku 995. [[Soubor:Libosad-Valdstejnska lodzie 01.jpg\|náhled\|vlevo\|Jičín-Sedličky, Valdštejnská lodžie]] Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města\|královské]] před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1293]] z listu [[Guta Habsburská\|Guty Habsburské]] čili Jitky, manželky [[Václav II.\|Václava II.]], po níž se dodnes nazývá. V této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo\|řemesla]], byly postaveny první [[gotika\|gotické]] stavby, jako [[Kostel ~~sv.~~svatého Ignáce (Jičín)\|kostel sv. Ignáce]]. Roku [[1337]] prodává český král [[Jan Lucemburský]] město šlechtickému rodu [[Vartenberkové\|Vartenberků]], kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době [[renesance]] vládli městu [[Trčkové z Lípy]] – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí ze Smiřic]], ti se zase zasloužili o výstavbu [[Jičín (zámek)\|jičínského zámku]]. Po [[Bitva na Bílé hoře\|bitvě na Bílé hoře]] si Jičín za svoje sídlo vybral [[Albrecht z Valdštejna]], které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního [[Frýdlantské vévodství\|Frýdlantského vévodství]]. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například [[Baroko\|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)\|kostel svatého Jakuba]]<ref>Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.</ref> nebo kamenná vodárenská věž ([[Vodárenská věž (Jičín)\|Věž Jičín]]). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko\|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české\|českých zemí]] byl násilně [[rekatolizace\|rekatolizován]]. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)\|jezuitskou kolej]], kde působil například [[Bohuslav Balbín]]. Jičín se v [[19. století]] stal jedním z center [[České národní obrození\|českého národního obrození]], na zdejším [[Lepařovo gymnázium\|gymnáziu]] učil [[František Ladislav Rieger]]. Na konci [[19. století]] zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů [[Agrostroj]] (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika\|první republiky]] i za [[Socialismus\|socialismu]] a v omezené míře funguje dodnes. V roce [[1866]] se městem přehnala [[Prusko-rakouská válka]] a odehrála se tu [[Bitva u Jičína\|bitva u Jičína]]. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika\|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Působili zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský [[Sokol (spolek)\|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města. Řádek 115: * [[Jičín (zámek)\|Zámek]], rozlehlá obdélná dvoupatrová stavba, kterou založil kolem roku 1500 [[Mikuláš Trčka z Lípy]], roku 1608 rozšířil [[Zikmund Smiřický ze Smiřic\|Zikmund Smiřický]] a po roce 1624 přestavěl Albrecht z Valdštejna. Téměř čtvercová budova se třemi nádvořími, zčásti s arkádami. Průčelí do náměstí s rohovými arkýři má stejné podloubí jako okolní měšťanské domy. Podoba fasády se dvěma nevýraznými rizality a plochými trojúhelnými štíty je patrně z roku 1775. V části zámku sídlí krajské muzeum a galerie. * Barokní [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)\|kostel svatého Jakuba Většího]] u Valdické brány měl sloužit jako katedrála biskupství, které Valdštejn v Jičíně plánoval. Pozoruhodnou centrální stavbu postavili v letech 1627-1634 italští umělci, snad podle plánů a pod vedením [[Andrea Spezza\|A. Spezzy]] a N. Sebregondiho. Pravidelný půdorys ve tvaru řeckého kříže doplňují v rozích čtyři mohutné nízké věže, půlkruhový chór je obrácen k jihu. Střední prostor je zaklenut plochou kupolí s iluzivní freskou (kolem 1770), v presbytáři jsou dvě veliká obdélná okna. Vnitřní zařízení vzniklo po požáru roku 1768, hlavní průčelí dokončeno v novoklasicistním slohu až v letech 1865-1867. Za kostelem je patrová barokní budova [[arciděkanství]] s mansardovou střechou a jednoduchou výzdobou. * [[Farní kostel\|Farní]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)\|kostel svatého Ignáce]] na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu [[Valdštejnovo náměstí\|Valdštějnova náměstí]]), založen počátkem 1[[4. století]]. vV 15. století přestavěn na síňové [[trojlodí]] a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest [[Toskánský řád\|toskánských sloupů]], které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitům]], od roku 1773 opět farní. * Ke kostelu přiléhá bývalá [[~~Tovaryšstvo~~Jezuitská ~~Ježíšovo~~kolej (Jičín)\|jezuitská]] kolej]] z let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s kaplí a původně arkádami v přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice. * Bývalá [[Synagoga ~~(Jičín)~~v Jičíně\|synagoga]] v ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a židovský hřbitov u Valdické obory. * [[~~Věž~~Vodárenská věž (Jičín)\|Vodárenská věž]], hranolová renesanční stavba u rybníka Kníže z roku 1631 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako umělecká galerie. * V Koněvově ulici na severozápadě města stojí ''vila Dóry Němcové'' z roku 1910 podle návrhu [[Dušan Jurkovič\|D.Dušana Jurkoviče]] a řada dalších moderních vil. * Lipová alej na severovýchodě města, vysázená na příkaz [[Albrecht z Valdštejna\|Albrechta z Valdštejna]], končí [[Valdštejnská lodžie\|Valdštejnskou lodžií]] od A. Spezzy a parkem Libosad. * Návrší [[Čeřovka]] s novogotickou rozhlednou ''Milohlídkou'' z roku 1844 Řádek 133: * [[Centrum přírodních věd – Hvězdárna Jičín\|Hvězdárna v Raisově ulici]] na západním okraji města * [[Zebín]] (399 m. n. m.) nad [[Valdice]]mi, severovýchodně od města, s kapličkou Maří Magdalény * [[Valdická kartouza]], někdejší klášter [[Kartuziánský řád\|řádu kartuziánů]] ve [[Valdice\|Valdicích]] založený Albrechtem z Valdštejna, dnes [[~~Věznice~~Valdická ~~Valdice~~kartouza\|nápravné zařízení]], jedna z nejstřeženějších věznic Česka <gallery>

Jičín: Porovnání verzí