Jičín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy
drobné opravy odkazů
Řádek 37:
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v [[Neolit|mladší době kamenné]]. V [[Doba římská na území Česka|době římské]] zde žili [[Keltové]], kteří zanechali [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod [[Slavníkovci|Slavníkovců]] – ti byli vyvražděni roku 995.
[[Soubor:Libosad-Valdstejnska lodzie 01.jpg|náhled|vlevo|Jičín-Sedličky, Valdštejnská lodžie]]
Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v&nbsp;místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o&nbsp;2&nbsp;km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o&nbsp;obci pochází z&nbsp;roku [[1293]] z&nbsp;listu [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]] čili Jitky, manželky [[Václav II.|Václava II.]], po níž se dodnes nazývá. V&nbsp;této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo|řemesla]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako [[Kostel sv.svatého Ignáce (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku [[1337]] prodává český král [[Jan Lucemburský]] město šlechtickému rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]], kteří zakládali v&nbsp;okolí města nové vsi a zasloužili se o&nbsp;jeho další rozvoj. V&nbsp;době [[renesance]] vládli městu [[Trčkové z&nbsp;Lípy]] – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí ze Smiřic]], ti se zase zasloužili o&nbsp;výstavbu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] si Jičín za svoje sídlo vybral [[Albrecht z&nbsp;Valdštejna]], které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantského vévodství]]. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z&nbsp;této doby je například [[Baroko|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba]]<ref>Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v&nbsp;letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.</ref> nebo kamenná vodárenská věž ([[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]]). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] byl násilně [[rekatolizace|rekatolizován]]. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]], kde působil například [[Bohuslav Balbín]].
 
Jičín se v&nbsp;[[19. století]] stal jedním z&nbsp;center [[České národní obrození|českého národního obrození]], na zdejším [[Lepařovo gymnázium|gymnáziu]] učil [[František Ladislav Rieger]]. Na konci [[19. století]] zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů [[Agrostroj]] (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v&nbsp;omezené míře funguje dodnes. V&nbsp;roce [[1866]] se městem přehnala [[Prusko-rakouská válka]] a odehrála se tu [[Bitva u Jičína|bitva u&nbsp;Jičína]]. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v&nbsp;tzv. univerzitních kursech jičínských, z&nbsp;nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Působili zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s&nbsp;ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k&nbsp;vojsku. Poté navštívil jičínský [[Sokol (spolek)|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.
Řádek 115:
* [[Jičín (zámek)|Zámek]], rozlehlá obdélná dvoupatrová stavba, kterou založil kolem roku 1500 [[Mikuláš Trčka z&nbsp;Lípy]], roku 1608 rozšířil [[Zikmund Smiřický ze Smiřic|Zikmund Smiřický]] a po roce 1624 přestavěl Albrecht z&nbsp;Valdštejna. Téměř čtvercová budova se třemi nádvořími, zčásti s&nbsp;arkádami. Průčelí do náměstí s&nbsp;rohovými arkýři má stejné podloubí jako okolní měšťanské domy. Podoba fasády se dvěma nevýraznými rizality a plochými trojúhelnými štíty je patrně z&nbsp;roku 1775. V&nbsp;části zámku sídlí krajské muzeum a galerie.
* Barokní [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba Většího]] u&nbsp;Valdické brány měl sloužit jako katedrála biskupství, které Valdštejn v&nbsp;Jičíně plánoval. Pozoruhodnou centrální stavbu postavili v&nbsp;letech 1627-1634 italští umělci, snad podle plánů a pod vedením [[Andrea Spezza|A. Spezzy]] a N. Sebregondiho. Pravidelný půdorys ve tvaru řeckého kříže doplňují v&nbsp;rozích čtyři mohutné nízké věže, půlkruhový chór je obrácen k jihu. Střední prostor je zaklenut plochou kupolí s&nbsp;iluzivní freskou (kolem 1770), v&nbsp;presbytáři jsou dvě veliká obdélná okna. Vnitřní zařízení vzniklo po požáru roku 1768, hlavní průčelí dokončeno v&nbsp;novoklasicistním slohu až v&nbsp;letech 1865-1867. Za kostelem je patrová barokní budova [[arciděkanství]] s&nbsp;mansardovou střechou a jednoduchou výzdobou.
* [[Farní kostel|Farní]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostel svatého Ignáce]] na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu [[Valdštejnovo náměstí|Valdštějnova náměstí]]), založen počátkem 1[[4. století]]. vV&nbsp;15. století přestavěn na síňové [[trojlodí]] a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest [[Toskánský řád|toskánských sloupů]], které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s&nbsp;vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]], od roku 1773 opět farní.
* Ke kostelu přiléhá bývalá [[TovaryšstvoJezuitská Ježíšovokolej (Jičín)|jezuitská]] kolej]] z&nbsp;let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s&nbsp;kaplí a původně arkádami v&nbsp;přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice.
* Bývalá [[Synagoga (Jičín)v Jičíně|synagoga]] v&nbsp;ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a židovský hřbitov u&nbsp;Valdické obory.
* [[VěžVodárenská věž (Jičín)|Vodárenská věž]], hranolová renesanční stavba u&nbsp;rybníka Kníže z&nbsp;roku 1631 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako umělecká galerie.
* V&nbsp;Koněvově ulici na severozápadě města stojí ''vila Dóry Němcové'' z&nbsp;roku 1910 podle návrhu [[Dušan Jurkovič|D.Dušana Jurkoviče]] a řada dalších moderních vil.
* Lipová alej na severovýchodě města, vysázená na příkaz [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z&nbsp;Valdštejna]], končí [[Valdštejnská lodžie|Valdštejnskou lodžií]] od A. Spezzy a parkem Libosad.
* Návrší [[Čeřovka]] s&nbsp;novogotickou rozhlednou ''Milohlídkou'' z&nbsp;roku 1844
Řádek 133:
* [[Centrum přírodních věd – Hvězdárna Jičín|Hvězdárna v&nbsp;Raisově ulici]] na západním okraji města
* [[Zebín]] (399 m. n. m.) nad [[Valdice]]mi, severovýchodně od města, s&nbsp;kapličkou Maří Magdalény
* [[Valdická kartouza]], někdejší klášter [[Kartuziánský řád|řádu kartuziánů]] ve [[Valdice|Valdicích]] založený Albrechtem z&nbsp;Valdštejna, dnes [[VězniceValdická Valdicekartouza|nápravné zařízení]], jedna z&nbsp;nejstřeženějších věznic Česka
 
<gallery>