Tabula rasa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Louperibot (diskuse | příspěvky)
Rozšíření hesla, zrušen Pahýl
Řádek 1:
'''Tabula rasa''' znamená původně oškrabanou a uhlazenou voskovou psací tabulku, jaké užívali staří Římané. Výraz se užívá jako [[metafora]] ve stejném významu jako české "nepopsaný list": znamená médium, na něž se dá psát, na němž však (zatím) není nic napsáno.
[[Tabula rasa]] je teorie [[Spojené království|anglického]] [[filosofie|filosofa]] [[John Locke|Johna Locka]] ([[1632]] – [[1704]]) a v překladu znamená „Nepopsaný list“. Locke tak nazýval mysl čerstvě narozeného dítěte, do které je třeba teprve postupem času vložit pocity, zkušenosti, dojmy, morální zásady atd.
 
==Filosofický pojem==
Tabula rasa je také název třetí epizody seriálu [[Ztraceni]], ve které se mimo jiné objevuje postava jménem John Locke.
Lidskou duši přirovnával k nepopsané tabuli už [[Platón]]<ref>''Theaitétos'', 191d</ref>, podobná metafora se najde v [[Aristotelés|Aristotelově]] pojednání ''O duši'', u [[Stoikové|stoiků]] a ve [[scholastika|scholastice]]. [[Tomáš Akvinský]] cituje Aristotela, podle něhož je duše zprvu "jako čistá tabulka, na níž není nic napsáno".<ref>''Summa theologica'', I.79.2</ref> Na druhé straně byli všichni tito myslitelé přesvědčeni, že člověk je předem vybaven jistými myšlenkovými či duševními schopnostmi, o nichž si těžko představit, že by je mohl získat teprve zkušeností - například schopnost spojovat vjemy jednotlivých smyslů do smysluplného celku, který teprve zkušenost umožňuje.<ref>Např. Platón, ''Theaitétos'' 184d</ref>
 
V polemice proti [[racinalismu]]s použil výraz tabula rasa i anglický [[filosofie|filosof]] [[John Locke]] ([[1632]] – [[1704]]) pro výklad své [[Empirismus|empiristické]] [[epistemologie]], podle níž se všechny pojmy, znalosti, vědomosti, mravní zásady atd. získávají v průběhu života a to výhradně [[zkušenost]]í. Mysl právě narozeného dítěte je ''tabula rasa'', do které se teprve postupem času vkládají pocity, zkušenosti, dojmy, morální zásady atd.
 
Proti tomuto názoru se postavil [[Immanuel Kant]] a ve své ''Kritice čistého rozumu'' ukázal, že aby člověk vůbec mohl udělat nějakou zkušenost, musí už mít některé základní pojmy, které Kant nazývá ''apriorní''. Aby se člověk vyznal v tom, co vnímá, potřebuje apriorní rámec prostoru a času, v němž teprve může dělat nějaké smysluplné zkušenosti. Tak každá smyslová zkušenost nutně předpokládá pojem a určitou orientaci v [[prostor]]u, kdežto pojem [[čas]]u vyžaduje každá zkušenost vůbec. Dokonce i logické věty pracují s časem: tzv. zákon vyloučeného třetího říká, že nemůže platit ''současně'' A i non-A.
 
Spor mezi zastánci empirismu a "vrozených idejí" trvá dodnes, a to na mnoha frontách. Zajímavým způsobem do něho zasáhla např. [[genetika]], podle níž je duševní život člověka silně ovlivněn zděděnými vlastnostmi. Pokusy s jednovaječnými dvojčaty také naznačují, že člověk není "tabula rasa", nýbrž že je od narození nějak specificky vybaven. Podle významného amerického lingvisty [[Noam Chomsky|N. Chomského]] je každý člověk od narození vybaven zvláštním mozkovým aparátem (''Language acquisition device'', LAD) pro vybudování řeči, zejména gramatiky.
 
==Jiná použití==
'''''Tabula rasa''''' je také název třetí epizody seriálu [[Ztraceni]], ve které se mimo jiné objevuje postava jménem John Locke.
 
Metafora tabula rasa se užívá i v politice, pokud se jedná o nový začátek například v post-koloniálních zemích.
 
==Odkazy==
===Poznámky===
<references/>
 
===Viz též===
*[[A priori]]
*[[Empirismus]]
*[[Racionalismus]]
 
===Na internetu===
* [http://plato.stanford.edu/entries/rationalism-empiricism/ Heslo Rationalism vs. empiricism ve Stanford Enc. of Philosophy - en]
 
===Literatura===
* Kant, I., ''Kritika čistého rozumu''. Praha 2004
* Locke, J., ''Esej o lidském rozumu''. Praha 1984
 
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Cizí slova]]
[[Kategorie:Epistemologie]]
 
{{filosofický pahýl}}
 
[[de:Tabula rasa]]