Osmanská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy |
|||
Řádek 193:
Křesťanská Evropa sužovaná vnitřními rozbroji ([[stoletá válka]], [[papežské schizma]], [[husitské války]]) nebyla schopna využít dočasného bezvládí v Osmanské říši, která se naopak postupně stabilizovala a pokračovala ve výbojích. V roce [[1444]] se spojila [[Polsko|polská]] a [[Maďarsko|maďarská]] vojska pod vedením [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III]]. a [[Jan Hunyadi|Jana Hunyadiho]] a zaútočila na Osmanskou říši. Byli však poraženi sultánem [[Murad II.|Muradem II.]] v [[bitva u Varny|bitvě u Varny]], kde polský král padl.
V roce 1453 sultán [[Mehmed II.]] [[Pád Konstantinopole|dobyl]] hlavní město kdysi všemocné, ale nyní slabé Byzantské říše [[Konstantinopol]] a učinil ji svým hlavním městem pod jménem [[Istanbul]]. Osmanská říše pak dále rozšiřovala svoje državy jak na evropské půdě, tak i v [[Afrika|Africe]] a [[Asie|Asii]]. V období mezi lety [[1453]] a [[1520]] tak získali [[Řecko]], [[Albánie|Albánii]], ostrovy v [[Egejské moře|Egejském moři]] a pod svůj vliv též začlenili [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] (později valašský pašalík) a [[Krymský chanát]]. Osmanští vládcové také upevnili svou moc v [[Malá Asie|Malé Asii]] postupným dobýváním zbylých částečně nebo zcela nezávislých tureckých státečků, což vyvrcholilo dobytím jednoho z posledních zbytků Byzantské říše – [[Trabzon|Trapezuntu]]. Sultán [[Selim I.]] Hrozný (vládl [[1512]] až [[1520]]) dramaticky rozšířil východní a jižní hranici říše tím, že porazil [[Ismá‘íl I.|šáha Ismaila]] [[Safíovci|safíovské]] [[Persie]] v [[Bitva na Čaldiránské rovině|bitvě na Čaldiránské rovině]]
=== Vrchol a stagnace osmanské moci (1520–1683) ===
|