Oppidum Manching: Porovnání verzí

Odebráno 31 bajtů ,  před 3 lety
m
odstranění odkazu na neexistující kategorii na Commons; kosmetické úpravy
(-odkaz na rozcestník +souřadnice, styl +wikilink +eo)
m (odstranění odkazu na neexistující kategorii na Commons; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Skizze oppidum manching.png|thumbnáhled|Nákres oppida]]
'''Oppidum u města Manching''' v [[Bavorsko|Bavorsku]] bylo osídlení městského typu pocházející z pozdní [[doba železná|doby železné]] (tedy [[laténská kultura|doby laténské]]). Během jeho největšího rozkvětu ve [[2. století př. n. l.|2. století před n. l.]] zde žilo pět až deset tisíc obyvatel; bylo hlavním střediskem [[kmen (sociologie)|kmene]] [[Vindelikové|Vindeliků]]. Původní název oppida, které patří k nejlépe prozkoumaným objektům svého druhu, však není znám.
 
== Poloha ==
 
== Výzkum ==
[[Soubor:Manching oppidum siedlung.JPG|thumbnáhled|Model osídlení centrální části oppida]]
Zbytky osídlení byly známy a popsány již v roce [[1831]], podle Andreasa Buchnera (1776–1854), učitele dějepisu na gymnáziu v Regensburgu. První práce v terénu byly prováděny v letech 1892-1893 podle Josepha Finka (1859–1929). V roce 1903 [[Paul Reinecke]] (1872–1958 – tvůrce dodnes platného periodizačního systému doby laténské) je správně označil jako keltské oppidum. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] však bylo naleziště zdevastováno, protože zde vzniklo vojenské letiště, které bylo následně bombardováním srovnáno se zemí. V roce [[1955]], kdy se započaly plány na stavbu dalšího letiště, proběhly v omezeném rozsahu záchranné vykopávky. Od 70. do 90. let na lokalitě probíhal rozsáhlý systematický výzkum, v současné době se realizuje množství menších záchranných výzkumů: celkem bylo prozkoumáno asi 49 hektarů. Poznatky výzkumem získané jsou průběžně publikovány v samostatné edici "Ausgrabungen in Manching"; doposud bylo vydáno 20 svazků. Od roku 2006 jsou nálezy z Manchingu vystaveny v [[Kelten-Römer-Museum]] v Manchingu.
[[Oppidum]] Manching vzniklo na průsečíku dálkových obchodních cest vedoucích severojižním a západovýchodním směrem. Je to (po oppidu [[Kelheim]]) druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Oppidum, jehož rozloha je 380 ha, bylo založeno a vybudováno plánovitě – plocha byla rozdělena do pravidelných parcel, které byly zastavěny ohraničenými dvorci. Ty v sobě uzavíraly jak velké obytné domy, stavěné na povrchu, tak zahloubené menší chaty, zřejmě sloužící výrobním účelům, i hospodářské budovy, špýchary, stáje, zásobní jámy, cisterny aj. V centrální části oppida byl zjištěn chrámový okrsek se svatyní.
 
[[Soubor:Oppidum manching osttor.JPG|thumbnáhled|Model východní brány]]
Městské opevnění, v němž se podařilo prokázat nejméně dvě [[brána|brány]], dosahovalo délky až 7 km. [[fortifikace|Fortifikační]] systém je výjimečný tím, že zahrnuje dva druhy opevnění, které se vedle sebe nikde jinde nedochovaly – jedná se o [[hradba|hradby]] typů ''[[murus gallicus]]'' a ''[[pfostenschlitzmauer]]'' (v obou případech jde o variace na roštovou konstrukci ze dřeva, která je vyplněna hlinitoštěrkovým zásypem a zepředu chráněna kamenným obložením).
 
Osídlení vzniklo kolem roku [[300 př. n. l.|300 před n. l.]], kdy byla založena svatyně a pohřebiště severovýchodně od ní. V průběhu [[3. století př. n. l.|3. století před n. l.]] vzniká druhá nekropole na západní straně a rozvíjejí se následující oblasti:
# oblast pro zpracování železa a obilná sýpka na jižní a západní straně
# ohraničená zemědělská oblast na severu
# místo vyhrazené pro bydlení a drobné řemeslné dílny na jihozápadě
 
Manching měl také svou vlastní mincovnu. Obyvatelé byli zásobováni z nedalekých zemědělských usedlostí, z nichž některé byly odkryty během výzkumu. Zboží vyrobené v oppidu (především keramika, výrobky ze železa a skla) se vyváželo. Manching byl obýván asi 300 let, největšího rozkvětu dosáhl ve [[2. století př. n. l.|2. století před n. l.]], od konce 2. století však postupně upadá – kolem roku [[50 př. n. l.|50 před n. l.]] obyvatelé začínají město opouštět. Zánik oppida se dává do spojitosti se zhroucením keltské ekonomiky, vyvolaným [[Gaius Iulius Caesar|Caesarovým]] tažením do [[Galie]]. Roku [[15 př. n. l.|15 před n. l.]] se [[oppidum]] dostává do područí [[Římané|Římanů]].
Obrovské množství nálezů zahrnuje především keramiku různých tvarů, široké spektrum železných předmětů – řemeslnické i zemědělské nástroje, stavební kování (skoby, hřeby, zámky, klíče), součásti vozů a koňských postrojů a ostruhy, militária (zlomky mečů a jejich pochev, listů kopí, šipky), předměty z vybavení domácnosti – součásti kotlů a jejich závěsů, nože, vidličky aj.; šperky (především spony) jsou vedle železa vyráběny i z bronzu, nalezeno bylo velké množství skleněných perel a náramků; kromě četných vlastních mincí zlatých i stříbrných různých nominálů byly nalezeny i předměty k jejich výrobě (destičky k odlévání mincovních střižků, mincovní vážky, razidla); dálkový obchod dokládají zlomky vinných amfor, bronzových a skleněných nádob a jantaru.
 
Nálezy lidských stehenních kostí a lebek svědčí o existenci určitého kultu mrtvých nebo uctívání zemřelých předků. V blízkosti svatyně se našly [[depot]]y zlatých (483 kusů) a stříbrných mincí, zbraní a zlato pocházející z oblasti dnešních Čech. Mezi nejcennější nálezy patří model stromu s pozlacenými listy.
 
== Reference ==
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Oppidum Manching}}
 
{{Souřadnice|zobrazení=top}}
 
[[Kategorie:Bavorsko]]
[[Kategorie:Keltové]]
1 404 490

editací