Rytíř: Porovnání verzí

Rytíři se také začali, především v době [[Křížové výpravy|křížových výprav]] seskupovat do [[rytířské řády|rytířských řádů]], které si dávaly úkoly obvykle související se službou Bohu nebo panovníkovi. Tento zvyk se postupem času změnil a z členství v jednotlivých řádech se stala prestižní záležitost. Ostatně dodnes se v mnoha zemích světa udělují [[rytířské řády]] za službu vlasti atp., například ve Francii [[Řád čestné legie]] nebo v Anglii [[Řád britského impéria]].

 

[[Soubor:Accolade.jpg|náhled|Panovník pasuje rytíře na obraze [[Alphonse de Neuville]]]]

Pasování na rytíře byl slavnostní obřad, který měl probíhat v [[kostel]]e. Většinou se však odehrával přímo na bojišti před zahájením bitvy či po ní. Rytíře pasoval [[panovník]] nebo jeho zástupce (v [[Česko|českých]] zemích jen [[král]]). V raném středověku ale mohl rytíře pasovat kterýkoliv jiný rytíř (příkladem je třeba rytíř [[Vilém le Maréchal]], který pasoval na rytíře svého pána a následníka anglického trůnu mladého [[Jindřich Mladík|Jindřicha Mladíka]]). Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a přednesl předepsanou přísahu. Poté ho pasující lehce udeřil (původně dlaní na tvář, později i plochou stranou meče na obě ramena) a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (odtud pochází výraz pasování).

 

Rytířstvo se od ostatních společenských vrstev [[feudalismus|feudální]] společnosti odlišovalo nejen svou specifickou zbrojní vybaveností a charakteristickým jízdním způsobem boje, ale především systémem hodnot. Součástí mravního kodexu rytířů bylo naplňování tří zásad:

* ''statečnost'' (prouesse), tedy schopnost dokázat fyzickou sílu a odvahu v boji.