Obecná teorie relativity: Porovnání verzí

=== Zakřivení světelného paprsku a gravitační časové zpoždění ===

{{Podrobně|Gravitační čočka|Shapirův efekt}}

 

Tyto a související předpovědi vyplývají ze skutečnosti, že světlo sleduje to, co se nazývá světelná nebo nulová geodetika – zobecnění přímek, které sleduje světlo v&nbsp;klasické fyzice. Tyto geodetiky jsou zobecnění [[Invariant (matematika)|invariance]] rychlosti světla ve speciální teorii relativity.<ref>Toto není nezávislý axiom; lze ho odvodit z&nbsp;Einsteinových rovnic a z&nbsp;Maxwell [[Lagrangeova funkce|Lagrangeovy]] funkce pomocí aproximace WKB, srov. {{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 5}}</ref> Při zkoumání vhodných modelů prostoročasu (buď vnější Schwarzschildova metrika, nebo pro více než jedno těleso post-newtonovská aproximace)<ref>{{Harvnb|Blanchet|2006|loc=sec. 1.3}}</ref> se objevuje několik vlivů gravitace na šíření světla. I&nbsp;když ohnutí světla může být také odvozeno rozšířením univerzality volného pádu na světlo,<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 1.16}}; pro historické příklady {{Harvnb|Israel|1987|pp=202–204}}; ve skutečnosti Einstein publikoval jedno takové odvození jako {{Harvnb|Einstein|1907}}. Takové výpočty mlčky předpokládají, že geometrie prostoru je [[Euklidovský prostor|Euklidovská]], srov. {{Harvnb|Ehlers|Rindler|1997}}</ref> úhel zakřivení, který je výsledkem takových výpočtů, je pouze polovinou hodnoty dané obecnou teorií relativitou.<ref>Z&nbsp;hlediska Einsteinovy ​​teorie tyto odvození berou v&nbsp;úvahu vliv gravitace na čas, ale ne její důsledky pro deformaci vesmíru, srov. {{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 11.11}}</ref>