}}</ref> Problému mezi subjektem a objektem, který se také označuje jako '''[[subjekt-objektová figura]]'''<ref name="rfr1">http://userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=3&lng=cs&lsn=10&jiid=8&jcid=48 15.7.2008 Anna Hogenová: Fenomén identity jako problém.</ref><ref name="rfr2">http://nb.vse.cz/kfil/elogos/miscellany/hogen102.htm 15.7.2008 Anna Hogenová: K problematice celku. E-LOGOS. ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2002</ref><ref name="rfr3">http://www.sweb.cz/sffp/archiv/hogenova5.htm 15.7.2008 Anna Hogenová: K usebírání</ref>, se ve filosofii věnovala řada autorů. Tuto dichotomii poprvé popisuje [[René Descartes|Descartes]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tretera
| jméno = Ivo
Řádek 24:
| strany = 300
| jazyk =
}}</ref> Problémem subjektu a objektu se od jeho dob zabývala řada filosofů, zejména [[Immanuel Kant]] a fenomenologové ([[Edmund Husserl|E. Husserl]],; v Česku nyní např. [[Anna Hogenová|A. Hogenová]]<ref name="rfr1" /><ref name="rfr2" /><ref name="rfr3" />).
Ve [[filosofie|filosofii]] a filosofických aspektech dalších oborů ([[psychologie]], [[lingvistika]]) je vnímání objektu v protikladu ve vnímání subjektu ([[subjekt-objektový problém]] a subjekt-objektový model myšlení<ref>Pavel Floss: ''Ekologické problémy a subjekt-objektový model myšlení'', [[Filosofický časopis]] 1993, roč. XLI, č. 6.</ref>) jednou z podstatných otázek, kterou se zabýval například [[Immanuel Kant]]. Jeho tvrzení, že objektivní poznání není možné, je označováno jako [[agnosticismus]], [[transcendentální idealismus]] nebo [[kritika čistého rozumu]]. Vztah subjektu a objektu je v centru zájmu navazujícího filosofického směru, [[fenomenologie]].
Filosofické vnímání subjektivity a objektivity v určité kultuře se pak projevuje i v konstrukci [[jazyk (lingvistika)|jazyka]] a struktuře [[věda|vědy]] a poznávání.
