Česká severní dráha: Porovnání verzí

→‎Druhá etapa: Opraven překlep.
(→‎Výstavba prvních tratí: Opraven překlep.)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(→‎Druhá etapa: Opraven překlep.)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Zmíněná jakási „základní“ síť, zprovozněná do konce 60.&nbsp;let 19.&nbsp;století, sice hospodářskou vyspělost regionu velmi pozvedla, přesto však stále nebyla plně dostačující. Jedním z&nbsp;kritických míst bylo chybějící propojení České Lípy s&nbsp;Děčínem, jež se stal po dostavbě trati do&nbsp;Varnsdorfu důležitým železničním uzlem a&nbsp;svoje plány sem směřovala i&nbsp;[[Rakouská severozápadní dráha]] (její trať ale byla otevřena až roku [[1874]]). Cesta [[dostavník]]em do [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova]] byla pro cestující zdlouhavá a i&nbsp;nákladní doprava díky tomu upadala (jízda „přes kopec“, tj. přes Jedlovou, byla ekonomicky i&nbsp;časově velmi nevýhodná). Záchranu přinesl projekt dvacetikilometrové spojky z&nbsp;Benešova do&nbsp;České Lípy, schválený v&nbsp;závěru roku [[1869]]. Výstavba započala na jaře roku následujícího a o&nbsp;24 měsíců později bylo hotovo – provoz byl zahájen [[4. červenec|4.&nbsp;července]] [[1872]].<ref name="vlak-43">Vlak, s.&nbsp;43</ref> Na tomto úseku také najdeme jediný [[tunel]] na celé síti BNB, nacházející se u&nbsp;[[Františkov nad Ploučnicí|Františkova]] a dosahující délky 357&nbsp;metrů.<ref name="vlak-43">Vlak, s.&nbsp;43</ref>
 
Dalším rozšířením sítě byla krátká lokálka z&nbsp;Rumburka do [[Šluknov]]a, ježjenž byl dosud také mimo železniční síť. Koncesi na ní obdržela BNB v&nbsp;září [[1871]] a&nbsp;necelých 10&nbsp;kilometrů dlouhá trať s&nbsp;pouhou jednou stanicí a žádnou zastávkou (dnešní zastávka [[Valdek (Staré Křečany)|Valdek]] byla postavena až mnohem později) slouží dopravě od [[8. leden|8.&nbsp;ledna]]&nbsp;[[1873]]. Na tuto trať navázal také projekt prodloužení hlavní trati z&nbsp;Rumburka až k&nbsp;saské hranici. Na její trase leželo město [[Jiříkov]], jež mělo o&nbsp;spojení se světem také zájem a celý podnik vydatně podporovalo. Úsek měl však parametry hlavní trati (díky zvětšenému poloměru oblouků, rychlostem a podobně) a vedl až do [[Ebersbach (Sasko)|Ebersbachu]], kde se napojoval na síť Saských královských státních drah. Umožněn tím byl obchod se [[Sasko|Saskem]], jenž bylo jedním z&nbsp;důležitých obchodních partnerů. Otevřen byl ještě téhož roku.
[[Soubor:Hybernská, dům Společnosti Severní dráhy.jpg|náhled|Dům v&nbsp;Hybernské ulici 1003/III, bývalé sídlo BNB]]
 
Anonymní uživatel