Česká severní dráha: Porovnání verzí
→Druhá etapa: Opraven překlep.
(→Výstavba prvních tratí: Opraven překlep.) značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
(→Druhá etapa: Opraven překlep.) značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Zmíněná jakási „základní“ síť, zprovozněná do konce 60. let 19. století, sice hospodářskou vyspělost regionu velmi pozvedla, přesto však stále nebyla plně dostačující. Jedním z kritických míst bylo chybějící propojení České Lípy s Děčínem, jež se stal po dostavbě trati do Varnsdorfu důležitým železničním uzlem a svoje plány sem směřovala i [[Rakouská severozápadní dráha]] (její trať ale byla otevřena až roku [[1874]]). Cesta [[dostavník]]em do [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova]] byla pro cestující zdlouhavá a i nákladní doprava díky tomu upadala (jízda „přes kopec“, tj. přes Jedlovou, byla ekonomicky i časově velmi nevýhodná). Záchranu přinesl projekt dvacetikilometrové spojky z Benešova do České Lípy, schválený v závěru roku [[1869]]. Výstavba započala na jaře roku následujícího a o 24 měsíců později bylo hotovo – provoz byl zahájen [[4. červenec|4. července]] [[1872]].<ref name="vlak-43">Vlak, s. 43</ref> Na tomto úseku také najdeme jediný [[tunel]] na celé síti BNB, nacházející se u [[Františkov nad Ploučnicí|Františkova]] a dosahující délky 357 metrů.<ref name="vlak-43">Vlak, s. 43</ref>
Dalším rozšířením sítě byla krátká lokálka z Rumburka do [[Šluknov]]a,
[[Soubor:Hybernská, dům Společnosti Severní dráhy.jpg|náhled|Dům v Hybernské ulici 1003/III, bývalé sídlo BNB]]
|