Česká severní dráha: Porovnání verzí

Zmíněná jakási „základní“ síť, zprovozněná do konce 60.&nbsp;let 19.&nbsp;století, sice hospodářskou vyspělost regionu velmi pozvedla, přesto však stále nebyla plně dostačující. Jedním z&nbsp;kritických míst bylo chybějící propojení České Lípy s&nbsp;Děčínem, jež se stal po dostavbě trati do&nbsp;Varnsdorfu důležitým železničním uzlem a&nbsp;svoje plány sem směřovala i&nbsp;[[Rakouská severozápadní dráha]] (její trať ale byla otevřena až roku [[1874]]). Cesta [[dostavník]]em do [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova]] byla pro cestující zdlouhavá a i&nbsp;nákladní doprava díky tomu upadala (jízda „přes kopec“, tj. přes Jedlovou, byla ekonomicky i&nbsp;časově velmi nevýhodná). Záchranu přinesl projekt dvacetikilometrové spojky z&nbsp;Benešova do&nbsp;České Lípy, schválený v&nbsp;závěru roku [[1869]]. Výstavba započala na jaře roku následujícího a o&nbsp;24 měsíců později bylo hotovo – provoz byl zahájen [[4. červenec|4.&nbsp;července]] [[1872]].<ref name="vlak-43">Vlak, s.&nbsp;43</ref> Na tomto úseku také najdeme jediný [[tunel]] na celé síti BNB, nacházející se u&nbsp;[[Františkov nad Ploučnicí|Františkova]] a dosahující délky 357&nbsp;metrů.<ref name="vlak-43">Vlak, s.&nbsp;43</ref>

 

[[Soubor:Hybernská, dům Společnosti Severní dráhy.jpg|náhled|Dům v&nbsp;Hybernské ulici 1003/III, bývalé sídlo BNB]]