Kraslice (okres Sokolov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“
m
Řádek 55:
Ještě v polovině 18. století se Nosticové snažili neúspěšně oživit dolování drahých kovů v okolí Kraslic, obyvatelstvo se v té době již zaměřilo na živnosti a obchod, zemědělství kvůli nepříliš příhodným podmínkám zůstávalo podružné. Po vzoru sousedních měst v Sasku se koncem 18. století začala v Kraslicích prosazovat výroba textilu, krajek a hudebních nástrojů, nejprve podomácku, později v manufakturách. V oboru textilní výroby se prosadila rodina [[Starckové|Starcků]], která již počátkem 19. století zaměstnávala přes 200 dělníků. Objemem výroby a počtem zaměstnanců v továrnách měl textilní průmysl v Kraslicích až do 20. století dominantní pozici.
 
Tradice výroby hudebních nástrojů v Kraslicích se datuje do počátku 17. století, v roce [[1610]] je doložen první houslařský mistr Johannes Artus. Krasličtí houslaři se v roce [[1669]] sdružili do cechu, výroba strunných nástrojů se ale později přesunula do [[Luby|Lubů]], zatímco Kraslice se staly nejvýznamnějším producentem dřevěných [[Dechový nástroj|dechových nástrojů]] ve střední Evropě. Během 19. století přešla manufakturní výroba na tovární provoz pod vedením místních podnikatelských rodin (Riedl, Stowasser, Kohlert, Hüttl, Rölz), kromě dechových nástrojů se začaly produkovat také harmoniky nebo hudební hračky. Výrobky z kraslických továren získaly řadu ocenění na zahraničních výstavách, ostatně i 90 % produkce mířilo na export za hranice [[Rakousko-Uhersko|Rakouska–UherskaRakouska-Uherska]]. Ve firmě [[Bohland a Fuchs]] byla vyrobena 2,5 metru vysoká subkontrabasová [[tuba]], která dodnes drží rekord jako největší dechový nástroj na světě. Až do 20. století přetrvávala spolupráce velkých továren s domácími dílnami. Zatímco samostatní nástrojáři vyráběli podomácku jednotlivé komponenty, celé nástroje se kompletovaly a připravovaly na export ve velkých továrnách se stovkami dělníků. Podobný systém byl praktikován i v textilní výrobě záclon, krajek, plyšů a výšivek.
 
S rozmachem průmyslové výroby textilu a hudebních nástrojů souvisel i celkový rozvoj Kraslic, město se rozšiřovalo v údolích [[Bublavský potok|Bublavského]] a [[Stříbrný potok (přítok Svatavy)|Stříbrného potoka]]. V roce [[1850]] se Kraslice staly sídlem okresu, v roce [[1854]] zahájila provoz nová budova měšťanské školy. Na výrobu hudebních nástrojů a vzrůstající poptávku po odbornících navazovalo zřízení státní odborné školy pro výrobu hudebních nástrojů ([[1865]]). Mezitím byla postavena státní silnice ze Sokolova ([[1843]]), v letech [[1873]]–[[1876]] vznikla železniční trať přesahující až do sousedního Saska. Na rozvoji celého kraslického regionu měl ve druhé polovině 19. století významný podíl místní rodák [[Richard Dotzauer]]. Podobu města financováním soukromých i veřejných staveb podporovali také významní továrníci ([[Emanuel Hüller]]). Z řad vlivných podnikatelských rodin pocházelo i několik kraslických starostů (Kohlert 3x, Stowasser, Fuchs). K významným rodákům patřil také [[Julius Meinl]], zakladatel slavné obchodní značky. Mezi významné podnikatele se počátkem 20. století vypracoval [[Anton Richard Breinl]], zakladatel velké továrny na hudební hračky.