Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce [[1991]], kdy se rozpadl [[Sovětský svaz|SSSR]]. Kyrgyzstán se stal členem [[Společenství nezávislých států]] ještě téhož roku. Prvním prezidentem byl [[Askar Akajev]], člen komunistické strany a prezident Akademie věd v Kyrgyzstánu. Akajev zažil velký skandál, když vyšlo najevo, že někteří členové vlády museli podat demisi, protože nebyli kyrgyzstánskékyrgyzské národnosti. V roce [[1994]] bylo vypsáno referendum o setrvání Akajeva ve funkci prezidenta. Pro setrvání hlasovalo přes 96 % [[Volby|voličů]]. V roce [[1995]] byl Akajev zvolen prezidentem na dalších pět let. Jeho kampani napomáhala státem řízená média. Tři z šesti opozičních kandidátů odstoupili už před volbami, takže volby nelze považovat za zcela demokratické a svobodné. Další referendum proběhlo v roce [[1996]], kdy si Akajev posílil své pravomoci ve státě. Referendem v roce [[1998]] změnil Akajev ústavu státu. Snížil počet poslanců v parlamentu, zrušil jejich imunitu, zrušil zákon o svobodě slova a svobodě tisku a ovládl veškerá média v zemi.
=== Tulipánová revoluce ===
Řádek 72:
Parlamentní volby v roce [[2000]] byly za účasti pozorovatelů z [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]. Zjistili, že opoziční kandidáti nemají žádný prostor v médiích a vláda se je snaží všemožně znevýhodňovat. Volby byly označeny za nesvobodné. Další prezidentské volby téhož roku vyhrál očekávaně Akajev.
V únoru a [[Březen 2005|březnu 2005]] proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů z OBSE. Pozorovatelé uvedli, že ačkoli druhé kolo voleb znamenalo určité zlepšení oproti prvnímu kolu z 27. února, přesto volby nevyhověly mezinárodním standardům. Naproti tomu pozorovatelé ze [[Společenství nezávislých států]] označili volby za dobře zorganizované, svobodné a spravedlivé. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se změnily v revoluci, která se označuje jako [[Tulipánová revoluce]] a je jednou z tzv. [[Barevné revoluce|barevných revolucí]], které proběhly v zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Oranžová revoluce]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] [[2004]], [[Růžová revoluce]] v [[Gruzie|Gruzii]] [[2003]]). Akajev uprchl s rodinou ze země do [[Rusko|Ruska]]. Premiér [[Nikolaj Tanajev]] rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se z části rozprchla a z části se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal [[Felix Kulov]] a prezidentem [[Kurmanbek Bakijev]], který byl touto funkcí pověřen již den po útěku Akajeva. V roce [[2006]] vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí.
