Brany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Volby 1938, odkazy, typografie
Řádek 18:
| web =
}}
'''Brany''' ({{Vjazyce2|de|''Prahn''}}) jsou zcela zaniklá vesnice v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stála asi 3&nbsp;km západně od [[Březno (okres Chomutov)|Března]], ke kterému jako místní část patřila. Zanikla v&nbsp;roce [[1981]] v&nbsp;důsledku těžby [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v&nbsp;[[Lom Nástup - Tušimice|lomu Nástup]]. Její katastrální území bylo připojeno ke katastrálnímu území ''Březno u&nbsp;Chomutova.''<ref name="sporice"/>
 
Vesnice stála v&nbsp;nadmořské výšce 288 m n. mmetrů.<ref name="retrospektivni-lexikon"/> a&nbsp;protékala jí říčka [[Hutná]]. Na severu sousedila se [[Spořice]]mi, na západě s&nbsp;[[Naší]], na východě s&nbsp;[[Brančíky]] a&nbsp;dále na jihu stály [[Tušimice]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
Řádek 33:
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vesnici pochází z&nbsp;roku [[1402]],<ref name="retrospektivni-lexikon"/><ref name="profous"/> ale jiné zdroje uvádí uvádí již rok [[1281]],<ref name="sporice"/><ref name="zanikle-hrady"/> nebo dokonce [[1239]].<ref name="andel"/> V&nbsp;roce [[1281]] je zmiňován majitel vsi Čáslav. Kristianus von Ozza daroval roku [[1328]] daně vybrané v&nbsp;Branech [[Klášter Osek|oseckému klášteru]] a&nbsp;před koncem [[14. století]] se vesnice objevuje ještě v&nbsp;predikátu Racka z&nbsp;Bran na Duchcově.<ref name="sporice"/> Dalším známým majitelem byl Dobš z&nbsp;Bran uváděný v&nbsp;roce [[1402]] (''Dobusche de Bran'')<ref name="profous"/> nebo [[1403]].<ref name="zanikle-hrady"/> Během [[16. století]] Brany patřily k&nbsp;[[chomutov]]skému panství [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. V&nbsp;roce [[1606]] vesnici koupil [[Linhart ze Štampachu]], který ji připojil k&nbsp;[[ahníkov]]skému panství, ale po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] mu byl majetek zkonfiskován. Od královské komory potom panství v&nbsp;roce [[1623]] koupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]] a&nbsp;až do zrušení poddanství připojil ke statku Ahníkov–[[Prunéřov]].<ref name="andel"/>
 
Ve vsi stávaly na dvou kruhových ostrůvcích obklopených příkopy, resp. rybníky, dvě [[tvrz]]e.<ref name="cech"/> Jedna z&nbsp;nich stála již od konce [[13. století|13.]] do konce [[15. století]] na ostrůvku v&nbsp;rybníce u&nbsp;[[Poplužní dvůr|poplužního dvora]] v&nbsp;severozápadní části vesnice. Počátkem [[17. století]] postavili [[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]] na východní straně poplužního dvora pozdně [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek. Měl podobu jednoduché obdélné budovy s&nbsp;jedním patrem a&nbsp;nečleněným průčelím. V&nbsp;[[18. století]] byl [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn, ale pozdější úpravy jeho architektonickou podobu znehodnotily. Před likvidací vesnice zámek sloužil jako ubytovna pro zaměstnance státního statku.<ref name="andel"/>
 
Brany ležely v&nbsp;zemědělské oblasti, kde se většina lidí živila chovem dobytka a&nbsp;pěstováním obilí, [[Cukrová řepa|cukrové řepy]] a&nbsp;[[chmel]]e. Ve vsi se nacházela pouze kaple a&nbsp;do kostela nebo do školy chodili místní do [[Račice (Spořice)|Račic]].<ref name="sporice"/> Asi 1,5&nbsp;km kilometru severovýchodně od vesnice byl v&nbsp;70.&nbsp;sedmdesátých letech [[19. století]] otevřen důl ''Ludvík'' se 120&nbsp;m metrů hlubokou strojní šachtou, ze které se těžily uhelné sloje o&nbsp;mocnostech 2,8&nbsp;m metru, 7,4&nbsp;m metru a&nbsp;6,6&nbsp;m metru. Roční produkce byla maximálně 10&nbsp;000&nbsp;t tisíc tun a&nbsp;celkem se vytěžilo 60 až 80 tisíc tun uhlí, jehož část se prodávala do [[Chomutov]]a.<ref name="hornictvi"/>{{Citace monografieKromě dolu byla ve vesnici také cihelna.<ref name="sporice"/>
| příjmení = Bílek
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Jangl
| jméno2 = Ladislav
| příjmení3 = Urban
| jméno3 = Jan
| titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku
| vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově
| místo = Chomutov
| rok = 1976
| počet stran = 192
| strany = 131–132
| kapitola = Přehled hnědouhelných dolů: Chomutovská oblast
}}</ref> Kromě dolu byla ve vesnici také cihelna.<ref name="sporice"/>
 
Po roce [[1918]] byly v&nbsp;Branech dva hostince, dva obchody, pracoval zde truhlář, švec a&nbsp;krejčí. Škola ve vesnici nebyla, takže děti musely docházet do Března. Železniční spojení zajišťovala trať z&nbsp;Chomutova do Března a&nbsp;vlaková zastávka byla asi jeden kilometr od vesnice. Po roce [[1950]] byla vesnice dosídlena přistěhovalci z&nbsp;vnitrozemí. Bylo zde také založeno [[Jednotnéjednotné zemědělské družstvo|JZD]], ale později se sloužilosloučilo se státním statkem.<ref name="brany-a-branciky"/>
 
== Obyvatelstvo ==
Řádek 70 ⟶ 56:
| 29 || 33 || 36 || 43 || 47 || 49 || 57 || 47 || . || 38 || 11
|}
 
== Obecní správa a politika ==
Dne 22.&nbsp;května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z&nbsp;rozdělených 207 hlasů v&nbsp;Branech získala 183 hlasů [[Sudetoněmecká strana]] a 24 hlasů jiné české strany.<ref name="ruzek"/>
 
== Pamětihodnosti ==
Řádek 118 ⟶ 107:
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmeníeditoři = Anděl[[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a&nbsp; tvrze v Čechách, na Moravě a&nbsp; ve Slezsku: Severní Čechy
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a&nbsp;kol.
| titul = Hrady, zámky a&nbsp;tvrze v Čechách, na Moravě a&nbsp;ve Slezsku: Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Brany – zámek
| strany = 50
Řádek 176 ⟶ 162:
}}</ref>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| příjmeníeditoři = [[Emanuel Poche]]
| titul = Umělecké památky Čech: A/J
| jméno = Emanuel
| vydavatel = [[Academia]]
| odkaz na autora = Emanuel Poche
| spoluautoři = a kol.
| titul = Umělecké památky Čech: A/J
| vydavatel = [[Academia]]
| místo = Praha
| rok = 1977
| svazek = I. A/J
| počet stran = 644
| typ kapitoly = heslo
Řádek 207 ⟶ 190:
| kapitola = Chomutov
| url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf/
}}</ref>
<ref name="hornictvi">{{Citace monografie
| příjmení = Bílek
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Jangl
| jméno2 = Ladislav
| odkaz na autoraautora2 = RudolfLadislav AndělJangl
| příjmení3 = Urban
| jméno3 = Jan
| titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku
| vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově
| místo = Chomutov
| rok = 1976
| počet stran = 192
| strany = 131–132
| kapitola = Přehled hnědouhelných dolů: Chomutovská oblast
}}</ref>
<ref name="ruzek">{{Citace periodika
| příjmení = Růžek
| jméno = RudolfVlastislav
| titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…)
| periodikum = Památky, příroda, život
| rok = 1994
| ročník = 26
| číslo = 1
| strany = 10, 13
| issn = 0231-5076
}}</ref>
</references>