Seminolové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění a upřesnění o patchworku, černém nápoji a náčelníku Osceolovi
značka: možné problémové formulace
Řádek 4:
Seminolové pocházejí z části [[Kríkové|Kríků]], která se v průběhu 18. století usadila na tehdy řídce zalidněném poloostrově [[Florida]], kde asimilovali tamní kmeny [[Timukuové|Timukua]] a Kalusa. Byli řazeni mezi tzv. [[Pět civilizovaných kmenů]], vycházeli s bělochy dobře a přejímali mnohé prvky jejich způsobu života. To se změnilo roku 1821, kdy se [[Florida]] stala součástí [[Spojené státy americké|USA]]. Američané začali zabírat půdu Seminolů a nutit je k vystěhování do indiánského teritoria [[Oklahoma]], což vedlo k sérii tzv. seminolských válek. Těch se zúčastnil také český dobrodruh [[Čeněk Paclt]] z [[Turnov]]a - bojoval jako [[žoldnéř]] na straně federální vlády, ale jeho zápisky prozrazují sympatie k Indiánům.
 
Odboj vedli náčelník [[Osceola]] (1804-1838) a [[medicinman]] Abiaka. Příslušníci kmene se před pronásledováním uchýlili do močálů [[Everglades]] (odtud jejich někdejší pojmenování ''Bažinní Indiáni'') a využívali jejich neprostupného terénu k vedení [[partyzán]]ské války. Přidali se k nim také uprchlí černí otroci (jejich potomci tvoří dodnes zvláštní etnickou skupinu Černých Seminolů). Osceola byl po třech letech [[Guerillová válka|guerilové války]] zradnou zajat a zemřel ve vězení (v [[Charleston]]u, podle oficiálníoficiálních verzeverzí na [[Malárie|malárii]] nebo [[Angína|angínu]], podle Václava Šolce spáchal [[Sebevražda|sebevraždu),]]. veVe čtyřicátých letech 19. století zůstalo na Floridě jen necelých 500 Seminolů, ale definitivně byl jejich odpor zlomen roku 1858 - Seminolové si však dodnes zakládají na tom, že oficiálně nepodepsali kapitulaci. Větší část kmene skončila v Oklahomě, kde se v době [[Americká občanská válka|občanské války]] rozdělili na příznivce Unie a Konfederace; ti kteří zůstali na Floridě, živořili v nehostinných oblastech, americké občanství obdrželi až v roce 1934, jejich osud se začal zlepšovat až po 2. světové válce. V roce 1962 se od Seminolů oddělili Mikasukiové a byli uznáni jako samostatný kmen.
 
== Způsob života ==
Seminolové se zabývali primitivním pěstováním [[kukuřice]], které doplňovali rybolovem a lovem [[aligátor]]ů; vynikali v zacházení s lukem. Žili v obydlích nazývaných ''chickeesčikí'' (chickees), což byly dřevěné plošiny na kůlech kryté palmovým listím. Ze dřeva vyráběli nástroje, nádoby, ale také dlabané [[kanoe]]. Ženy se tradicně věnují kočíkářství a výrobě oděvů, v nouzi často sešité z hadříků, bývají proto označováni za vynálezce [[patchwork]]u. Důležitou roli v jejich náboženství hrálo rituální užívání halucinogenníhopopíjení "černého nápoje", což byl odvar z [[cesmína|cesmíny]] vyvolávající zvracení - vnitřní očistu těla a podle názoru indiánů i mysli. BývajíTouto takéočistou označovánizahajovali zavšechny vynálezcerituály, [[patchwork]]uz nichž nejdůležitější byla ''Puskita'' neboli Svátek zelené kukuřice, kdyžkonaný v nouzičervnu. vyráběliSeminolové oděvyji zdodnes různobarevnýchchápou hadříkůjako slavnost očisty, míru a nového počátku. Dnes je hlavním zdrojem obživy oklahomských Seminolů provozování kasin a řetězce ''Hard Rock Café'', floridští Seminolové pracují především jako průvodci.
 
== Populární kultura ==
Statečný boj Seminolů za svobodu inspiroval filmy Budda Boettichera ''Seminolové'' (1953) či Konrada Petzolda ''Statečný Osceola'' (1971, v titulní roli [[Gojko Mitič]]) i knihu Dolores Johnsonové ''Seminolské deníky''.