Voyager 1: Porovnání verzí

'''Voyager 1''' je [[Kosmická sonda|vesmírná sonda]] [[Spojené státy americké|americké]] agentury [[NASA]], jejiž mise byla zahájena 5. září 1977. První část [[Program Voyager|programu Voyager]] pro studium vnější [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] byla zahájena vypuštěním sondy [[Voyager &nbsp;2]] 20. srpna 1977. Dne 10. ledna 2019 byl Voyanger 1 v provozu 41 let, 4 měsíce a 5 dnů.<ref name="JPL">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Vesmírná sonda stále komunikuje se Zemí, prostřednictvím radioteleskopů [[Deep Space Network]], odsud přijímá rutinní příkazy a vysílá data k Zemi. Dne 10. ledna 2019 jebyla ve vzdálenosti 145.11 [[Astronomická jednotka|astronomických jednotek]] (21.708 miliard kilometrů) od Země. Sondaa je nejvzdálenějším objektem od Země vytvořeným člověkem.

Cíl sondy zahrnovaly průlety kolem planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], [[Saturn (planeta)|Saturn]] a největšího Saturnova měsíce, [[Titan (měsíc)|Titan]]. Během průletů měla sonda za úkol studovat počasí, [[Magnetické pole Jupiteru|magnetické pole]] a [[prstence Jupiteru]] a [[Prstence Saturnu|Saturnu]]. Po dokončení průletů kolem Saturnu a ukončení první mise 12. listopadu 1980 se Voyager 1 stal třetím z pěti vesmírných sond, které dosáhly [[Úniková rychlost|únikové rychlosti]], což jim umožňujeumožnilo opustit Sluneční soustavu. První část mise byla úspěšná, na Zemi bylo doručeno 34 000 snímků. Dne 25. srpna 2012 se Voyager 1 stal první vesmírnou sondou, která překročila [[Heliosféra|heliopauzu]] a vstoupilvstoupila do mezihvězdného prostoru.<ref name="jpl1">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Na konci roku 2017 byl na sondě proveden úspěšný test trysek pro korekci trajektorie kosmické sondy Voyager 1, které byly naposledy použité v roce 1980, tím bylo dosaženo lepšího příjmu signálu a prodloužení mise o dva až tři roky.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> MiseKomunikace sondy Voyager 1 se Zemi by měla pokračovat až do roku 2025, kdy jeho radioizotopové termoelektrické generátory již nebudou dodávat dostatečné množství elektrické energie pro provozpřenos svýchdat vědeckýchk přístrojůZemi a pro přenosprovoz datsvých kvědeckých Zemipřístrojů.

[[Soubor:Voyager 1 entering heliosheath region2 czech.jpg|náhled|Poloha Voyageru 1 v [[heliosféra|heliosféře]] roku 2005]] Sonda zaslala k Zemi 34 000 snímků, z toho 18 000 z oblasti Jupiteru a 16 000 z oblasti Saturnu.<ref name="Půlstoletí" /> Po opuštění oblasti Saturnu pokračoval Voyager 1 v letu nad planetární rovinou z naší sluneční soustavy. Dne 15. srpna 2006 překonal vzdálenost 100 [[astronomická jednotka|AU]] (15&nbsp;miliard&nbsp;kilometrů) od Slunce a pohyboval se v [[Heliosféra|heliosféryheliosféře]], což je oblast za [[rázová vlna|rázovou (terminační) vlnou]]. VZ této vzdálenosti trvalo signálům ze sondy více než 13&nbsp;hodin, než dorazily k Zemi. Voyager 1 díky [[gravitační manévr|gravitačním manévrům]] je na hyperbolické dráze a pohybuje se [[úniková rychlost|únikovou rychlostí]], to znamená, že se již nevrátí zpátky do Sluneční soustavy.

V prosinci 2010 NASA oznámila, že se stále fungující sonda dostala na hranici Sluneční soustavy a že v daném prostoru k ní již nedosahuje [[sluneční vítr]], který se dosud pohyboval ven, už nemíří ven, ale pohybuje se stranou.<ref>{{Citace elektronického periodika

| autor = |

| titul = NASA potvrdila průlom pro lidstvo: Sonda Voyager 1 opustilaopouští po 33 letech sluneční soustavu

| redaktoři = |

| periodikum = Novinky.cz

| url = http://www.novinky.cz/veda-skoly/219600-sonda-voyager-1-opousti-po-33-letech-slunecni-soustavu.html}}</ref> Dne 14. června 2012 bylo oznámeno, že detektory Voyageru 1 zaznamenaly nárůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru, v němž je vyšší úroveň záření. Tato oblast je také brána za nejzazší hranici Sluneční soustavy – 17,9 miliard kilometrů od Země.

Dne 25. srpna 2012 NASA oficiálně potvrdila, že sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu.<ref name="jméno">{{Citace elektronického periodika