Nisut-bitej: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přepracování
m typos, nikoli prenomen, ale praenomen - jedná se o latinský výraz.. dále viz heslo Praenomen
Řádek 16:
|-
|}
Jméno (resp. titul) '''nisut-bitej''', v [[egyptologie|egyptologii]] zpravidla označované jako tzv. '''trůnní jméno''' nebo '''prenomenpraenomen''', je součást [[faraon|královské]] titulatury ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. V její úplné podobě složené z pěti jmen bylo uváděno jako čtvrté v pořadí a zapisováno do první ze dvou královských [[kartuše|kartuší]]. Poprvé se objevuje už za vlády [[faraon|panovníka]] [[Den (faraon)|Dena]]<ref>VERNER M.: ''Pyramidy: tajemství minulosti'', Academia, Praha 1997, 407 s., ISBN 80-200-0583-8, s. 20</ref> nebo [[Adžib]]a<ref>SHAW I.: ''Dějiny starověkého Egypta'', BB/art, Praha 2003, 523 s., ISBN 80-7257-975-4, s. 25</ref> v době 1. dynastie. Od doby [[Střední říše]] vždy obsahovalo jméno slunečního [[egyptští bohové|boha]] [[Re (bůh)|Rea]]<ref>HORNUNG E.: ''Faraon'', In: DONADONI S.: ''Egyptský člověk a jeho svět'' , kap. X, Vyšehrad, Praha 2006, 313 s., ISBN 80-7021-813-4, s. 253</ref>. Na rozdíl od současné doby, kdy [[egyptologie|egyptologové]] krále označují posledním z jejich jmen, tj. zpravidla [[Horovo jméno|Horovým jménem]], uváděli Egypťané své panovníky pod jménem nisut bitej, jímž byli známi svým poddaným. Je proto pravděpodobné, že sami tuto součást [[faraon|královské]] titulatury pokládali za nejdůležitější.
 
Titul nisut-bitej v sobě zahrnoval dva rozdílné, nicméně spolu nerozlučně spojené významy. Protože byl psán [[hieroglyf]]y pro ostřici (rákos) a včelu (z tohoto důvodů je doslovně překládán jako ''„patřící rákosu a včele“''), které byly [[heraldika|heraldickými]] symboly [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]], je s odkazem na mocensko-politický aspekt vlády chápán především ve významu ''„král Horního a Dolního Egypta“''. V této souvislosti mohly být jeho obě části používány samostatně - pak je ''nisut'' označení krále Horního království a ''bitej'' krále Dolního království. Jako samostatné slovo ovšem mohla být první část titulu používána jako k označení královské moci jako takové.
 
Pro starověké Egypťany ovšem v sobě titul nad svůj politický význam zahrnoval mnohem širší mytologický kontext, který ozřejmuje pojetí královské moci: jako nisut-bitej je [[faraon|panovník]] představován ne jen jako vládce Horní nebo Dolní země, ale Obou zemí současně, tedy jako jejich sjednotitel. Protože akt sjednocení pokládali za počátek lidských dějin a civilizace, je král tím, kdo stojí na tomto počátku. Panovník jako strůjce politické jednoty, která je projevem všezahrnujícího řádu ''[[maat]]'', stojí na pomezí lidských dějin a toho, co bylo před nimi, tedy doby [[egyptští bohové|bohů]]. Proto sám v sobě zahrnuje božskou i lidskou přirozenost, o níž se v titulu vypovídá: část ''bitej'' znamená osobní, lidskou přirozenost krále, první část složeniny ''nisut'' odpovídá božské přirozenosti, která je v nitru panovníka. Král měl tedy podvojnou přirozenost, odpovídající emanaci božského přitomnépřítomné v dočasném lidském rozměru (tak titul interpretuje John Ray<ref>RAY J. D.: ''Ve stínu pyramid : skutečný život ve starém Egyptě'', Albatros, Praha 2003, 181 s., ISBN 80-00-01228-6, s. 6</ref>). Ian Shaw k tomu poznamenává, že „titul ''nisut'' zřejmě vypovídal o neměnnosti božského krále (téměř odpovídal samotné královské hodnosti). Výraz ''bitej'' naopak popisuje současného pomíjivého držitele královské hodnosti: jednoho konkrétního vládnoucího krále v omezeném úseku času. Každý král v sobě tudíž nesl kombinaci božského a smrtelného.“<ref>SHAW I.: ''cit. dílo'', s. 25</ref>
 
== Další královská jména ==
Vývoj [[Faraon|panovnické]] titulatury byl uzavřen na počátku [[Střední říše]], nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvovenýchuvozených znaky vypovídajících o povaze královské moci (podle pořadí):
* [[Horovo jméno]]
* [[Obě paní]]