Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možný vandalismus |
m Editace uživatele 185.60.107.12 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DraceaBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 113:
== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|náhled|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. „[[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]]“, které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových a červnových [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]] získala SdP kolem 90 % hlasů německých voličů. Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako „Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] [[Runcimanova mise|pražskou misi]], jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl československou vládou schválen „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak [[Runcimanova mise]], tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu.
Benešův nový návrh
{{Citát|Je nutné pokládat za jisté, že rozhodujícím českým politikům, zejména Benešovi, bylo absolutně jasné, že pokud taková dohoda bude opravdu uskutečněna, získají Němci takové postavení v česko–moravském prostoru v souvislosti s obklíčením tohoto prostoru velkoněmeckou říší a při plné, dohodou umožněné součinnosti sudetoněmeckých a říšskoněmeckých sil, že do určité míry jednotný stát sice bude formálně i nadále existovat jako suverénní, samostatný a hranicemi vymezený, prakticky se ale v krátké době dostane nejen pod ekonomickou a duševní, ale i zahraničněpolitickou a vojenskou nadvládu.|[[Ernst Kundt]] v memorandu pro Auswärtiges Amt<ref name = "SN367">''Sudetští Němci 1848-1948'', s. 367.</ref>|200}}
| |||