Pardubický kraj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 178.255.168.34 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vlout
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 13:
| obrázek = Litomyšl, Schloss.jpg
| popisek = Zámek Litomyšl
}}
}}Větší část území kraje odvodňuje [[Labe]], nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok [[Chrudimka]]. Část území na Svitavsku odvodňuje [[Svitava]], přítok řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] (která na území kraje pramení) a potažmo [[Dunaj]]e. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Černé moře|Černým mořem]].
'''Pardubický kraj''' je [[Kraje v Česku|vyšší územně samosprávný celek]], jehož územím je jižní část [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]] (bez [[okres Havlíčkův Brod|okresu Havlíčkův Brod]]). Na východě sousedí s [[Olomoucký kraj|Olomouckým krajem]], na jihovýchodě s [[Jihomoravský kraj|Jihomoravským krajem]], na jihozápadě s [[Kraj Vysočina|Krajem Vysočina]], na západě se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]], na severozápadě s [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckým krajem]] a na severu s [[Polsko|polským]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezským vojvodstvím]]. Území kraje spadá z převážné části do východních [[Čechy|Čech]], okolím [[Svitavy|Svitav]] a [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]] však zasahuje i na historické území [[Morava|Moravy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
 
== Historie ==
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
 
== Přírodní podmínky ==
[[Soubor:Kralicky-Sneznik-01.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]]]
 
Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s [[Polsko|Polskem]] se tyčí třetí nejvyšší pohoří v [[Česko|Česku]], masív [[Králický Sněžník (pohoří)|Králického Sněžníku]]. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší [[Orlické hory]]. Na jihu začíná [[Železné hory|Železnými horami]] a [[Žďárské vrchy|Žďárskými vrchy]] [[Českomoravská vrchovina]].
 
}}Větší část území kraje odvodňuje [[Labe]], nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok [[Chrudimka]]. Část území na Svitavsku odvodňuje [[Svitava]], přítok řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] (která na území kraje pramení) a potažmo [[Dunaj]]e. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Černé moře|Černým mořem]].
 
== Administrativní členění ==
Řádek 34 ⟶ 45:
|-
|[[Okres Pardubice|Pardubice]] (PU)
|align="right" |169 836
|align="right" |880
|align="right" |32,8
|align="right" |192
|align="right" |112
|-
|[[Okres Svitavy|Svitavy]] (SY)
|align="right" |104 189
|align="right" |1 379
|align="right" |20,2
|align="right" |76
|align="right" |116
|-
|[[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]] (UO)
|align="right" |138 179
|align="right" |1 267
|align="right" |26,8
|align="right" |109
|align="right" |115
Řádek 56 ⟶ 67:
|}
 
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: [[Česká Třebová]], [[Hlinsko]], [[Holice]], [[Králíky]], [[Lanškroun]], [[Litomyšl]], [[Moravská Třebová]], [[Polička]], [[Přelouč]], [[Vysoké Mýto]], [[Žamberk]]. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]] např. [[Choceň]], [[Letohrad]], [[Jablonné nad Orlicí]], atd...
 
V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 35 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.