Imrich Esterházy: Porovnání verzí

Rodina [[Esterházyové|Esterházyů z Galánty]] patřila až do rozpadukonce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] k nejbohatším a nejvlivnějším šlechtickým rodům v  [[Uhersko|Uherském království]] i ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Tento rod byl ve své většině velmi prohabsburský (což nebylo typické pro ostatní významné uherské rody), přičemž tuto svou dynastickou loajalitu propojoval se zemským vlastenectvím. Stejně lze charakterizovat politiku a kariéru Imricha Esterházyho.

Rodiči Esterházyho byli hrabě [[Imrich Esterházy z Galanty]] a [[Zuzana Bučanská z Pováží]]. Střední vzdělání získal v [[Horní Uhry|hornouherské]] [[Trnava|Trnavě]] a v  západouherské [[ŠopronŠoproň|Šoproni]]i, v  roce [[1680]] vstoupil do [[Paulán|paulánského řádu]]. Poté studoval 4 roky v  [[Řím]]ě a 2 roky v chorvatské[[Lepoglava|lepoglavském]] [[Klášter Lepoglava|Lepoglavěklášteře]] v Chorvatsku a odtud se vrátil do Trnavy, kde zaujal na [[Jezuitská akademie (Trnava)|jezuitské akademii]] pozici profesora [[teologie]]. V

V roce [[1702]] se stal generálem paulánského řádu. V rokuRoku [[1706]] pak [[biskupSeznam váckých biskupů|biskupem]]em ve [[VacovVác|Váci]]ě a v  roku [[1708]] v  chorvatském [[Záhřeb]]u. Byl věrným stoupencem [[Habsburkové|Habsburků]] a v  roce [[1726]] ho císař [[Karel VI.]] (uherský král Karel III.) jmenoval biskupem ve [[Veszprém]]u a odtud už byl jen krůček k nejvyšším postům v  katolické hierarchii v  Uhersku. V  roce [[1725]] se pak stal ostřihomským arcibiskupem a tím pádem uherským primasem.

Jeho sídlem byla Trnava a velmi často pobýval v [[Arcibiskupský palác (Bratislava)|arcibiskupském paláci]] v  Bratislavě, kde v roceroku [[1745]] zemřel. V  hrobce pod barokní kaplí sv. [[Jan Almužník|Jana Almužníka]] v  [[Katedrála svatého Martina (Bratislava)|katedrále sv. Martina]] byl uherský primas Imrich Esterházy pochován.

Byl finančním podporovatelem rozšiřování farní sítě, kulturně povznesl [[Ostřihom]], [[Šaštín-Stráže|Šaštín]] (Bazilika[[Basilica minor|bazilika minor]] [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné (Šaštín)|Panny Marie Sedmibolestné]]), [[Trnava|Trnavu]] i Bratislavu. Do dějin umění na Slovensku se zapsal pozváním rakouského sochaře [[Georg Raphael DonnerBratislava|Georga Rafaela DonneraBratislavu]], který se podílel na výzdobě korunovační katedrály sv. Martina. Donner na přání Esterházyho vystavěl mimo jiné v katedrále sv. Martina barokní kapli zasvěcenou maloasijskému světci Janu Almužníkovi. V roce 1741 korunoval Marii Terezii na uherskou královnu.

* Graf Dr. Imre Esterházy de Galántha (1663 - 1745). Kurzbiographie [cit. 2013-06-13]. ''EsterhazyWiki'' [online]. Siegburg : Harmonia Caelestis e.V., 2008. Dostupný z WWW: http://de.esterhazy.net/index.php/Datei:Imre16631745.jpg.

* CHMELINOVÁ, Katarína – RAGAČ, Radoslav. Pätdesiate výročie kňazstva Imricha Esterházyho. Niekoľko poznámok k takmer zabudnutej barokovej slávnosti v  Bratislave. In ''Orbis atrium. K jubileu Lubomíra Slavíčka''. Brno: MU, 2009, s. 521-537. Dostupný také z WWW: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/oktavo/123977/SpisyFF_382-2009-1_43.pdf?sequence=1.

*ESZTERHÁZY, Emericus. [http://eod.vkol.cz/ii630094/ ''Illustres Eszterhazianae Gentis Heroes In Utraque Republica Sacra, Et Propana, Belli, Et Pacis Artibus Omnitevo Clarissimae festis Honoribus ... Principis Emerici E Comitibus Eszterhazi De Galantha Dei, & Apostolicae Sedis Gratia Ecclesiae Metropolitnae Sbrigonensis Archi-Episcopi...''] Tyrnaviae : Typis Academicis per Fridericum Gall, 1727. [2], 68 s. elektronická kniha v  katalogu [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovny v  Olomouci]], digitalizována v  rámci služby [[elektronické knihy na objednávku|eBooks on Demand]]