[[Vladimir Iljič Lenin|Vladimíra Iljiče Lenina]] nazval „největším géniem tohoto století“ . V jiné řeči (5. června 1946) vzdal hold sovětskému vůdci [[Michail Kalinin|Michailu Kalininovi]], který pro Nerudu byl „mužem vznešeného života“, a „ohromným budovatelem budoucnosti“.
Později začal litovat, že podporoval sovětské vůdce. Po proslulém ''Tajném projevu'' [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]] na [[XX. sjezd KSSS|dvacátém komunistickém sjezdu]] v roce 1956, ve kterém kritizoval „[[Kultkult osobnosti|„kult osobnosti“]]“, který obklopoval Stalina, a ve kterém ho obvinil ze spáchání zločinů během [[Velká čistka|velkých čistek]], napsal ve svých memoárech: „Přispěl jsem k vytvoření Stalinova kultu osobnosti“, vysvětluje, že „tehdy se nám Stalin zdál jako dobyvatel, který rozdrtil [[Adolf Hitler|Hitlerovy]] armády.“ Přes všechna rozčarování způsobená Stalinem nikdy neztratil původní víru v komunismus jako takový a zůstal věrný straně. Pečlivě si hlídal, aby nenahrál svým ideologickým nepřátelům, proto např. veřejně odmítl odsoudit sovětské utiskování autorů [[Disident|„disidentů“]], jakými byli např. [[Boris Leonidovič Pasternak|Boris Pasternak]] a [[Josif Brodskij]]. S tímto postojem nesouhlasili dokonce ani někteří jeho nejvěrnější příznivci.
