Verze z 28. 11. 2018, 11:42 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 650 editací m Editace uživatele 89.24.48.108 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 46.13.13.142 značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 1. 2019, 21:44 editovat zrušit editaci ShadowRobot (diskuse \| příspěvky) 23 683 editací m WPCleaner v2.0b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie) Přejít na další porovnání →
Řádek 60: Rozloha Chorvatska je 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v [[Kontinentální podnebí\|kontinentálním]] podnebí, zbytek pak v podnebí [[Středozemní podnebí\|středozemním]]. Do rozlohy je započten i povrch více než 1 000 [[Seznam ostrovů Chorvatska\|chorvatských ostrovů]] různých velikostí od největších s rozlohou nad 400 km² ([[Krk (ostrov)\|Krk]], [[Cres]]), přes menší ([[Brač]], [[Hvar (ostrov)\|Hvar]]) až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 4,29 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k [[Chorvati\|chorvatské národnosti]]. První [[Slované]] na území dnešního Chorvatska dorazili na začátku [[7. století]], na začátku [[9. století]] vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem se stal [[Tomislav I.\|Tomislav]], roku [[925]] (od roku [[910]] do roku [[925]] vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku [[1102]], poté vstoupilo do [[personální unie]] s [[Uhersko\|Uhrami]], tedy s dnešním [[Maďarsko\|Maďarskem]]. Roku [[1527]] byl kvůli probíhající stoleté válce ([[1493]]-–[[1593]]) s [[Osmanská říše\|Turky]] ([[Osmanská říše\|Osmanskou říší]]) do čela Chorvatska zvolen [[Ferdinand I. Habsburský]], a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Po skončení [[První světová válka\|1. světové války]] Chorvaté se [[Slovinci]] a [[Srbové\|Srby]] vytvořili mezinárodně neuznaný stát - [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]], který však existoval jen necelý měsíc. Poté se Chorvatsko salo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], které existovalo až do konce [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Po ní Chorvatsko společně s dalšími zeměmi založilo federativní republiku [[Jugoslávie]], ve které setrvalo do roku [[1991]], kdy vyhlásilo nezávislost, jež byla mezinárodně uznaná v roce [[1992]]. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v [[Chorvatská válka za nezávislost\|Chorvatskou válku za nezávislost]], která trvala až do roku [[1995]], a kterou Chorvatsko vyhrálo. Řádek 396: Na Cresu se narodil benátský filozof [[Francesco Patrizi\|Franciscus Patricius]]. V Donji Kraljevci zakladatel antroposofie [[Rudolf Steiner]]. Chorvatský původ měl i filozof [[Ivan Illich]]. K nejvýznamnějším vědeckým a vzdělávacím institucím patří ''[[Institut Ruđer Bošković\|]]''~~Institut Ruđer Bošković'']]~~ v Záhřebu, [[Chorvatská akademie věd a umění]] (''Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti'') založená roku 1866 (jakožto nejstarší instituce tohoto druhu v [[Jihovýchodní Evropa\|jihovýchodní Evropě]]). Nejstarší univerzita byla založena již roku 1396 v [[Zadarská univerzita\|Zadaru]], avšak v roce 1807 byla její činnost zastavena (obnovena až 2002). V současnosti má Chorvatsko osm veřejných univerzit (v Dubrovníku, Osijeku, Pule, Rijece, Splitu, Zadaru a Záhřebu) a dvě soukromé (Katolická univerzita v Záhřebu a Mezinárodní univerzita v Dubrovníku). Největší je [[Záhřebská univerzita]] (''Sveučilište u Zagrebu''), na níž v roce 2015 studovalo 72 480 studentů. == Sport == Řádek 498: === Literatura === * HAVLÍKOVÁ LUBOMÍRA , HLADKÝ LADISLAV , PELIKÁN JAN , ŠESTÁK MIROSLAV, TEJCHMAN MIROSLAV. Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-375-9. * {{Citace monografie \| příjmení = Rychlík \| jméno = Jan \| odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) \| příjmení2 = Perenčevič \| jméno2 = Milan \| odkaz na autora2 = \| titul = Dějiny Chorvatska \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 2007 \| počet stran = 576 \| isbn = 978-80-7106-885-3}} * {{Citace periodika \| příjmení = Šesták \| jméno = Miroslav \| odkaz na autora = \| titul = Chorvatsko \| periodikum = Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History \| odkaz na periodikum = Slovanský přehled \| rok = 1996 \| měsíc = \| ročník = 82 \| číslo = 1 \| strany = 45-86 \| url = \| issn = 0037-6922}}

Chorvatsko: Porovnání verzí