Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 240 bajtů ,  před 1 rokem
m
typos
(drobné doladění, alty apod.)
m (typos)
}}</ref>
}}
'''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]], se značným hospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin s &nbsp;širokým spektrem využití, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou střemcha, trnka či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Některé druhy se užívají i&nbsp;jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura]], která je známým symbolem Japonska. Vyznačují se střídavými listy a oboupohlavnými, zpravidla vonnými květy a přítomností různých chemických látek, např. toxického [[Amygdalin|amygdalinu]]. Plodem je [[peckovice]].
 
V&nbsp;minulosti byl dnešní široce pojatý rod štěpen do menších rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do široce pojatého rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů. Rod je rozšířen kosmopolitně, nejvíce však v&nbsp;mírných šířkách [[severní polokoule]]. Mnozí zástupci rodu se pěstují v&nbsp;kultuře již po tisíce let a byla z&nbsp;nich vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů. Na českém území je původních šest druhů, další jsou zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z &nbsp;kultury.
 
== Popis ==
 
=== Generativní orgány ===
[[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v&nbsp;chudých či bohatých květenstvíchː [[Okolík|okolících]], [[Chocholík|chocholících]] či [[Hrozen|hroznech]]. Rozkvétají obvykle před vyrašením listů nebo současně s&nbsp;listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Češule|češuli]]. [[Kalich (botanika)|Kališních]] i&nbsp;[[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i&nbsp;v&nbsp;odstínech červené, purpurové či fialové. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, s&nbsp;jedním [[Plodolist|plodolistem]], [[semeník]] je svrchní, volně vyrůstající ze dna češule, s&nbsp;jednou přímou [[Čnělka|čnělkou]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, nesrostlé, vyrůstající ve velkém množství (20–100), s &nbsp;barevnými [[Prašník|prašníky]]. Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]. Díky obsahu nektaru patří slivoně k&nbsp;[[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]]; co do [[opylení]] mohou být [[Samosprašnost|samosprašné]], nebo [[Cizosprašnost|cizosprašné]], což je třeba vzít do úvahy při zahradní výsadbě.<ref name=":3" /><ref name=":2" />
 
Květní obaly včetně češule po odkvětu opadávají a semeník dozrává v &nbsp;[[Plod (botanika)|plod]], kterým je [[peckovice]] různých rozměrů. Vyrůstá na stopce nebo přisedle, na povrchu je hladká, nebo pýřitě plstnatá, s&nbsp;relativně velkou [[pecka|peckou]] uvnitř. Dužnina plodů je u &nbsp;převážné většiny slivoní jedlá, u &nbsp;některých druhů však hrozí otravy nebo nevolnosti při pozření semen obsahujících prudce jedovaté látky (střemchy, bobkovišeň).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prunus in Flora of China @ efloras.org
| periodikum = www.efloras.org
== Rozšíření a ekologie ==
[[Soubor:Prunus pumila, South Ste. Marys Island.JPG|náhled|''Prunus pumila'', habitus plazivého keře na kamenité stráni|alt=Plazivý keř se zralými tmavými třešněmi na kamenité stráni]]
Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s&nbsp;těžištěm výskytu v&nbsp;mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších oblastí, několik druhů zasahuje do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Ojedinělí zástupci se vyskytují i&nbsp;v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] a v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]]. Rostou nejčastěji jako příměs světlých lesů a [[Lesní lem|lesních plášťů]], v&nbsp;křovinách, keřovité druhy též na kamenitých stráních, ve stepních trávnících apod., často též synantropně podél cest, v &nbsp;zarůstajících starých sadech a zahradách nebo ladem nechaných loukách. V &nbsp;české flóře je původních šest druhů, dalších několik je zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z &nbsp;kultury.<ref name=":2" />
 
Až na výjimky (bobkovišeň) nejlépe prospívají na plném slunci či v&nbsp;lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v&nbsp;jakékoli půdě kromě těžké jílovité a trvale zamokřené, některé volně rostoucí druhy snášejí i&nbsp;chudé kamenité půdy a značné sucho. Kulturně pěstované druhy vyžadují hluboké půdy, které jsou dostatečně humózní. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné. Při prudkém střídání teplot v&nbsp;zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokem]]. K&nbsp;nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[monilióza]], různé bakteriální spály, houbové [[Skvrnitost listů třešně a višně|skvrnitosti]] a [[Kadeřavost broskvoně|kadeřavost]], zralé plody třešní obývají larvy [[Vrtule třešňová|vrtule třešňové]]. Velmi obávanou chorobou, která ve 20. století zlikvidovala po celém světě stovky milionů stromů více než 30 druhů slivoní, je [[šarka]].<ref>{{Citace monografie
 
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Wall Food 10440 (15821825451).jpg|vlevo|náhled|Meruňkový kompot|alt=Sklenice meruňkového kompotu naaranžované s &nbsp;ovocem a listy]]
Plody různých druhů slivoní patří k&nbsp;nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahuje množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidanty]], minerály, fruktózu a další jednoduché cukry. Spektrum využití je obecně nesmírně širokéː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]]. Plody lze sušit (meruňky, švestky) nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů (třešňová [[bublanina]]). Sladké [[Mandle (plod)|mandle]], vyšlechtěné na nízký obsah hořkého amygdalinu, mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství, na výrobu [[Marcipán|marcipánu]] a různých [[Pochutiny|pochutin]], lisuje se z &nbsp;nich též výživné mandlové mléko.<ref name=":3" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = inspekce
| jméno = all: Státní zemědělská a potravinářská
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-01-08
}}</ref> Tradiční součástí východoasijské kuchyně, postupem času objevovanou i &nbsp;v &nbsp;Evropě, jsou výrobky z &nbsp;[[Meruňka japonská|japonské švestky]] ''Prunus mume'', jako je [[umeocet]] nebo sušené nakládané švestičky [[Umeboši|umeboshi]]. Ve východoasijských zemích využití tohoto nesmírně populárního stromu dále zahrnuje výrobu šťáv z &nbsp;kouřem uzených plodů, čaj ze sušených květních plátků, likéry a mnoho dalšího.
 
Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]ː v &nbsp;ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v &nbsp;jiných evropských zemích též destiláty z &nbsp;třešní, jako italské [[Maraschino]] z &nbsp;odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v &nbsp;německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v &nbsp;cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají likéry jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z &nbsp;jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s &nbsp;dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], z&nbsp;[[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mandlový likér Amaretto vlastně ani nemusí být vyroben z mandlí – Alkoholium.cz
| url = https://www.alkoholium.cz/mandlovy-liker-amaretto-vlastne-ani-nemusi-byt-vyroben-z-mandli/
 
=== Estetický a kulturní význam ===
Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k &nbsp;hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, s&nbsp;purpurově zbarvenými listy apod.). Oblíbené především v &nbsp;menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Rozkvetlé [[Sakura|sakury]] jsou jedním z&nbsp;nejznámějších symbolů Japonska, kolem nichž se točí mnoho zvyklostí a tradic společenského života. Během svátku [[Hanami]], který vznikl pravděpodobně již v &nbsp;[[období Heian]] (8.–12. století), jsou kvetoucí sakury ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích za popíjení [[Sake|saké]], a to jak ve dne, tak v &nbsp;noci za svitu lampionů. Podobně obdivované jsou květy japonské švestky ume, která je též národní květinou [[Tchaj-wan (ostrov)|Taiwanu]]. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské i &nbsp;čínské poezie (mj. známá [[haiku]] básníka [[Macuo Bašó|Bašó]]) a výtvarného i &nbsp;užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]]. Představují symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého. Trnky byly v &nbsp;Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat počátkem prosince větévky slivoní do vázy – [[Barborky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = U KOCOURA DOMA
| url = https://ukocouradoma.cz/japonska-svestka-ume/
 
=== Dřevo ===
[[Dřevo]] slivoní (především švestkové a třešňové, ale i&nbsp;trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu hnědočervenému zbarvení s &nbsp;výraznou kresbou velmi ceněné v&nbsp;uměleckém truhlářství a řezbářství. Je vhodné k&nbsp;soustružení a velmi dobře se leští, bývá vyhledáváno jako náhrada exotických dřev tropických stromů. Vyrábí se z&nbsp;něj ozdobný [[Dýha|dýhovaný]] nábytek nebo i &nbsp;hudební nástroje, stejně jako drobné dekorační předměty jako [[Svícen|svícny]], tácy, dózy, sošky, spony do vlasů, střenky nožů, rámy obrazů, [[Dýmka|dýmky]] či [[Šperk|dřevěné šperky]]. Pro svou vysokou výhřevnost a jemnou ovocnou vůni dýmu je oblíbeným dřevem na [[grilování]] a [[uzení]].<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = Ivan
| url = https://fab.zshk.cz/vyuka/amygdalaceae.aspx
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref> Součástí tradiční čínské medicíny je užívání přípravků ze švestek ume, jejichž účinky coby antioxidantu, prostředku proti únavě, překyselení organismu a proti bakterii ''[[Helicobacter pylori]]'' způsobující gastritidu a žaludeční vředy byly prokázány i &nbsp;moderními medicínskými výzkumy.<ref>{{cite journal|last=Enomoto|first=S|author2=Yanaoka, K|author3=Utsunomiya, H|author4=Niwa, T|author5=Inada, K|author6=Deguchi, H|author7=Ueda, K|author8=Mukoubayashi, C|author9=Inoue, I|author10=Maekita, T|author11=Nakazawa, K|author12=Iguchi, M|author13=Arii, K|author14=Tamai, H|author15=Yoshimura, N|author16=Fujishiro, M|author17=Oka, M|author18=Ichinose, M|title=Inhibitory effects of Japanese apricot (Prunus mume Siebold et Zucc.; Ume) on Helicobacter pylori-related chronic gastritis.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|date=July 2010|volume=64|issue=7|pages=714–9|pmid=20517325|doi=10.1038/ejcn.2010.70}}</ref><ref>Soyoung Kim, Sung-Hee Park, Hye-Nam Lee, Taesun Park. "Prunus mume Extract Ameliorates Exercise-Induced Fatigue in Trained Rats", ''Journal of Medicinal Food''. September 2008: 460-468.</ref><gallery>
Soubor:Wood prunus domestica.jpg|alt=Vzorek hnědočerveného dřeva|Švestkové dřevo
Soubor:Secrétaire en pente de Marie Leszczynska (Louvre, OA 12013).jpg|alt=Ozdobný sekretář z &nbsp;hnědočerveného dřeva v &nbsp;muzeu|Sekretář z &nbsp;třešňového dřeva, vystavený v &nbsp;pařížském [[Louvre|Louvru]]
Soubor:IMG 5083 Kriek lambic Belle-Vue cerises acides.jpg|alt=Láhev a číše tmavočerveného piva na stole|Belgické pivo Kriek Lambik
Soubor:Urschwyzer Kirsch.jpg|alt=Láhev pálenky|Třešňový destilát Urschwyzer Kirsch
Soubor:090411 Himeji Castle Hyogo pref Japan16s5.jpg|alt=Piknik pod rozkvetlými sakurami ve městě|Hanami v &nbsp;Japonsku
Soubor:Brooklyn Museum - Three Auspicious Friends Pine Bamboo and Plum - Chôsui Yabu.jpg|alt=Pergamen s &nbsp;čínským textem a kresbou tří propletených větévek|Tři zimní přátelé (borovice, slivoň a bambus) – oblíbený motiv v &nbsp;čínském výtvarném a literárním umění
Soubor:China Airlines Lineup TPE.jpg|alt=letadla stojící an letišti se znakem švestkového květu na ocasu|Květ švestky ume jako symbol čínských aerolinek
</gallery>
}}</ref><ref name=":3" />
 
Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[Roubování|roubováním]] na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[Řízkování|řízkováním]]. V&nbsp;ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s&nbsp;ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] - červenolistý myrobalán. Kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i&nbsp;dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i&nbsp;mahalebka.<ref name="vavra" /><ref name=":3" />
 
== Odkazy ==
 
* [[Třešně]] - ovoce
* [[Broskev]]
* [[Mandle (plod)|Mandle]]
* [[Slivoň špendlík žlutý|Slivoň špendlík]]
* [[Peckoviny]]
* [[:Kategorie:Odrůdy_slivoní|Kategorieː Odrůdy slivoní]]
 
=== Externí odkazy ===