Tyrolské hrabství: Porovnání verzí

| mapa poznámka = Mapa Tyrol a Vorarlberska z  roku [[1799]]

'''Tyrolské hrabství''' byl v  letech [[1140]]–[[1919]] politický útvar na území [[Tyroly (historická země)|Tyrol]]. Země patřila v  prostoru [[Alpy|Alp]] k  významným státům, které ovládaly přístupy z  německých oblastí [[Svatá říše římská|Říše]] do Itálie, proto se jej také snažili ovládnout [[Habsburkové]] – jejich vedlejší linie tu pak od 60. let [[14. století]] vládly. Roku [[1504]] bylo hrabství okněžněno (tj. pozvednuto do vyššího, [[Knížectví|knížecího]] stavu), nicméně vládci dále zůstali na úrovni [[Hrabě|hrabat]].

[[Soubor:Tirol Schloss 01.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Tirol (hrad)|Hrad Tirol]] (dnes v  Jižních Tyrolech na území Itálie), až do r.roku [[1420]] rodové sídlo tyrolských hrabat, po němž má i celé území své jméno]]

Nejstaršími známými obyvateli Tyrolska byli [[Ilyrové]] a [[Keltové]]. Na konci [[1. století př. n. l.]] dobyli území [[Římané]] a začlenili jej do provincií [[Raetie|Raetia]], [[Noricum]] a [[Venetia]]. V  [[6. století|6.]]–[[7. století]] pronikli až do údolí [[Adiže|Adige]] k  dnešnímu [[Salorno|Salornu]] [[Bavorsko|Bavoři]]. Původní rétorománské obyvatelstvo ([[Latinové|Ladinové]]) našlo tehdy útočiště v  [[Dolomity|Dolomitech]]. V  11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes [[Brennerský průsmyk]] tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod [[Vintshgauerové|Vintschgauerů]], který se od roku [[1130]] tituloval „hrabata z  Tirolu“ (podle rodového [[Tirol (hrad)|hradu Tirol]] u  [[Merano|MeranuMerana]]). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými [[Rychtář|fojt]]skými a hraběcími právy. Roku [[1363]] zdědili Tyrolsko [[Habsburkové]]. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař [[Maxmilián]] udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země).

[[Soubor:Tirol Donaumonarchie.png|náhled|vlevo|upright|Tyrolsko v  rámci Rakouska-Uherska (stav k  roku [[1908]])]]

Roku [[1782]] připojil k &nbsp;Tyrolsku císař [[Josef II.]] území [[Vorarlbersko|Vorarlberska]]. Do roku [[1801]] bylo území Tyrolska tvořeno většinou území dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. [[Autonomní provincie Bolzano|Jižním Tyrolskem]] a některými částmi moderní italské [[italskéProvincie provinciev Itálii|autonomní provincie]] [[autonomní provincie Trento|Trento]].<ref>podrobnou mapu viz [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/tirol.gif]</ref> [[9. březen|9. března]] [[1801]] bylo k &nbsp;Tyrolsku připojeno do té doby ze správního hlediska nezávislé [[Diecéze brixenská|biskupství Brixen]] a [[4. únor]]a [[1803]] i území [[BiskupstvíTridentské tridentskéknížecí biskupství|biskupství Trident]].

V [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] dobách ([[1805]]–[[1814|14]]) bylo tyrolské území (spolu s &nbsp;[[Vorarlbersko|Vorarlberskem]]) zabráno nově vzniknuvším [[Bavorské království|Bavorským královstvím]], jemuž ho z &nbsp;vůle Napoleona muselo Rakousko odstoupit v &nbsp;rámci [[Prešpurský mír|prešpurského míru]]. Bavorsko rozdělilo Tyrolsko mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno [[28. únor]]a [[1810]] k &nbsp;[[Italské království|Italskému království]]. V &nbsp;roce [[1809]] vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání, v &nbsp;čele s &nbsp;tyrolským lidovým hrdinou [[Andreas Hofer|Andreasem Hoferem]] (v &nbsp;roce 1810 byl v &nbsp;italské [[Mantova|Mantově]] popraven). Od [[Vídeňský kongres|vídeňského kongresu]] 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s &nbsp;Tridentskem v &nbsp;jeden celek a znovuzačleněno do [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], přičemž k &nbsp;němu byly připojeny některé okrajové části bývalého [[Salcburské knížecí arcibiskupství|Salcburského knížecího arcibiskupství]] ([[Brixenské údolí]], obec [[Matrei in Osttirol|Matrei]], údolí [[Zillertal]]). [[26. únor]]a [[1861]] bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou [[korunní země|korunní zemí]].

Po [[první světová válka|první světové válce]] bylo [[Autonomní provincie Trento|Tridentsko]] [[3. listopad]]u [[1918]] [[anexe|anektováno]] [[Itálie|Itálií]], která pak [[10. září]] [[1919]] získala i převážně německojazyčné [[Jižní Tyrolsko]]. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Rakouské republiky.

[[Soubor:Wappen Gefürstete Grafschaft Tirol.png|náhled|upright=0.7|Znak okněžněného hrabství v &nbsp;podání [[Hugo Gerhard Ströhl|Huga Gerharda Ströhla]]]]

| [[Menhard III. TyrolskýBavorský|Menhard III.]]

* [[Tirol (hrad)|Hrad Tirol]]

* [[Seznam tyrolských panovníků|Seznam vládců Tyrol]]