Diplomat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
Upřesnění
Řádek 3:
Diplomaté požívají jistých privilegií (výsad). Jedná se zejména o jejich [[imunita (právo)|imunitu]] (nepodléhají – až na malé výjimky – trestnímu stíhání za svou činnost) a o [[exteritorialita|exteritorialitu]] (prostor jejich úřadu je chráněn před výkonnými orgány státu, kde se nacházejí).
 
K typickým představitelům diplomata patří m.j. [[velvyslanec|velvyslanci]], [[vyslanec|vyslanci]] apod. V dnešním pojetí diplomata se však nejedná jen o osoby zastupující zájmy různých států; jako diplomat jsou označováni i zástupci různých mezinárodních nebo supranárodních organizací (jako [[Organizace spojených národů|OSN]], [[UNESCO]] apod.) nebo i někteří zástupci [[Svatý stolec|Svatého stolce]]. a to především ve sdělovacích prostředcích, ovšem nikoliv z právního pohledu!
 
Jiní (jako např. [[konzul]]ové nebo [[apoštolský delegát|apoštolští delegáti]]) status diplomata naproti tomu nemají. Vymezení, úloha a privilegia diplomatů jsou řízeny [[Vídeňská úmluva o diplomatických stycích|Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích]] z roku [[1961]]. Úmluva rovněž stanoví přesné procesní úkony, které musí mezi vysílajícím a přijímajícím státem proběhnout, aby daná osoba byla z pohledu úmuvy diplomatem a další podrobnosti (odmítnutí jmenování konkrétní osoby do role diplomata, apod.). Každý diplomat vykonává svou práci v rámci tzv. diplomatické mise, na jejíž podrobnostech se vysílající a přijímající stát dohodli. Krom toho diplomat, který je k tomu zmocněn vysílajícím státem nebo pověřen tzv šéfem mise (čl. 5 úmluvy), může svůj stát také zastupovat u mezinárodní organizace (jako OSN, UNESCO apod.). Naopak obyčelní úředníci zastupující nejrůznější funkce v těchto mezinárodních organizacích, kteří nejsou vyslanci některého státu, z pohledu úmluvy diplomaty jednoznačně nejsou.
 
== Související články ==