Škoda 1202: Porovnání verzí

| kusů = asi 60 000  kusů

| délka = 4485  mm

| šířka = 1700  mm

| výška = 1580  mm

| rozvor = 2685  mm

| pohotovostní hmotnost = 1015–1160  kg

| maximální rychlost = 100  km/h

| výkon = 34,6  kW (47  k)

}}</ref> uvádí 47&nbsp;453 vozů všech verzí, do tohoto počtu však zřejmě nezapočítává podvozky, určené pro konečnou montáž v &nbsp;zahraničí.|group="p"}} vozů ve 40 výrobních sériích.{{#tag:ref|Výroba vozidel v&nbsp;této době probíhala v sériích. Na každou sérii byl vypracován výrobní plán, určující dodávky materiálu a&nbsp;rozvrh práce. Výrobní počty sérií u této typové řady čítaly stovky až tisíce vozidel. Vozidla různých sérií se obvykle konstrukčně více či méně lišila.|group="p"}} Značný počet vozů byl exportován ve formě podvozků určených pro konečnou montáž v &nbsp;zahraničí, především v &nbsp;Turecku. Škoda 1202, známá pod lidovým označením ''Stejšn'', se stala posledním osobním automobilem značky s &nbsp;[[Páteřový rám|páteřovým rámem]] a samostatnou karoserií. Nahradil ji typ [[Škoda 1203]] se [[Samonosná karoserie|samonosnou]] [[trambus]]ovou karoserií.

Rozhodnutím Ministerstva automobilového průmyslu z&nbsp;roku 1955 měl AZNP vyvinout dodávkový automobil s &nbsp;[[trambus]]ovou karoserií, postavený na základě vozu Škoda 1200. Vývoj a výroba měly připadnout tehdy právně samostatnému Automobilovému závodu Vrchlabí (AZV). Ten během let 1956 až 1958 postavil několik prototypů s &nbsp;typovým označením Š 979.<ref name="1203_Králík_47-50">{{Citace monografie

}}</ref> V &nbsp;lednu 1958 se AZV stal opět pobočným závodem AZNP Mladá Boleslav.{{#tag:ref|Původní podnik ''První severočeská továrna letadel, karoserií a vozidel, Petera a synové, Vrchlabí'' byl znárodněn v březnu 1946 a začleněn do nově vzniklých ''Automobilových závodů, národní podnik'' (AZNP).<ref name="1203_Králík_33">''Škoda 1203'', s. 33.</ref> V rámci reorganizace byl vrchlabský podnik od 1. ledna 1954 vyčleněn z AZNP a právně osamostatněn pod novým názvem ''Automobilové závody Vrchlabí'', ''[[de facto]]'' však zůstal pobočkou AZNP.<ref name="1203_Králík_41">''Škoda 1203'', s. 41.</ref> Od ledna 1958 byl opětovně právně začleněn pod AZNP.<ref name="1203_Králík_44">''Škoda 1203'', s. 44.</ref>|group="p"}} Termín zahájení výroby trambusového vozu stanovený na rok 1960 se již v&nbsp;té době ukázal jako nesplnitelný.<ref name="1202_Mewald_65">{{Citace monografie

}}</ref> V &nbsp;březnu téhož roku nadřízené Ministerstvo automobilového průmyslu rozhodlo o &nbsp;zastavení vývoje trambusového vozu. Místo něj měl závod Vrchlabí až do roku 1963 vyrábět nový vůz, který měl být pouhou modernizovanou verzí stávajících užitkových variant Škody 1201.<ref name="1203_Králík_57">''Škoda 1203'', s. 57.</ref> Tu v &nbsp;té době vyráběly závody AZNP ve Vrchlabí i &nbsp;v &nbsp;Kvasinách v &nbsp;pěti karosářských verzích – [[sedan]], [[pick-up]], [[Kombi|STW]], dodávka a sanitní/pohřební vůz, přičemž poslední tři se přes podobný tvar karoserie vzájemně značně lišily a to přinášelo zvýšené výrobní i &nbsp;servisní náklady: například karosářské díly se lisovaly v &nbsp;šesti různých závodech (včetně [[Kopřivnice|kopřivnické]] [[Tatra|Tatry]], [[Hejnice|hejnické]] [[TOFA|TOFY]] či [[Vysoké Mýto|vysokomýtské]] [[Karosa|Karosy]]) a pak se pracně kompletovaly.<ref name="1203_Králík_41-44">''Škoda 1203'', s. 41–44.</ref>

Při vývoji nového vozu s &nbsp;obchodním označením Škoda 1202 (interní značení typ 981) byl tedy závod Vrchlabí veden snahou maximálně unifikovat karosářské i &nbsp;podvozkové díly všech vyráběných variant. Základní variantou unifikované karoserie mělo být kombi (STW), doplněné dodávkou a sanitou. Navíc kvůli úspoře výrobního zařízení měla nová karoserie převzít beze změny přední dveře a podlahy z &nbsp;typu Škoda 1201.<ref name="1202_Mewald_81">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 81.</ref>

Karoserie získala zcela novou přední partii s &nbsp;panoramatickým čelním sklem, jejíž svébytný tvar navrhl designér Raimund Hrubý,<ref name="1202_Mewald_83">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 83.</ref> a delší záď s&nbsp;rohovými okny. Byla prostornější a modernější také díky novému vnitřnímu vybavení částečně převzatému z&nbsp;typu [[Škoda Octavia (1959)|Octavia]]. Základní varianty tvořily třídveřový bohatě prosklený STW (''station-wagon'') s &nbsp;vodorovně dělenými čtvrtými dveřmi v &nbsp;zádi a dále od něj odvozené verze dodávka a sanitka.<ref name="Gereg56">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 56.</ref> V &nbsp;dalších letech přibyly verze pohřební a pick-up, vyráběné v &nbsp;omezeném množství. V &nbsp;roce 1966 vznikl také jediný prototyp valníku.<ref name="1202_Mewald_106">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 106.</ref>

Další významné změny karoserie zahrnovaly přesun palivové nádrže z &nbsp;motorového prostoru za pravé zadní kolo, asymetrické světlomety, nové stěrače, standardně montované couvací světlo a několik dalších menších úprav. V &nbsp;interiéru se objevila modernější přístrojová deska spolu s &nbsp;volantem a dalšími součástmi převzatými z &nbsp;vozu Škoda Octavia. Vůz dále dostal nové topení a větrání a několik dalších drobnějších vylepšení.<ref name="Gereg56"/> Podvozek s &nbsp;motorem byl z &nbsp;typu Škoda 1201 převzat bez větších změn, oproti svému předchůdci pouze typ Škoda 1202 obdržel nové listové péro zadní nápravy a nový spouštěč motoru.<ref name="Gereg57">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 57.</ref>

[[Soubor:Automobile, landscape Fortepan 31428 crop.jpg|náhled|Škoda 1202 STW původního provedení, vyráběná v &nbsp;letech 1961–1962|alt=dobová černobílá fotografie vozu stojícího na krajnici vozovky]]

Výroba karoserie a kompletace typu 1202 byla ve Vrchlabí zahájena v &nbsp;říjnu 1961, podvozky však stále vznikaly v &nbsp;Mladé Boleslavi.{{#tag:ref|Číslování výrobních sérií podvozků pokračovalo v řadě po předchozím typu 1201, první vozy 1202 tedy vznikly na podvozcích 67. série.<ref name="Gereg73">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 73.</ref>|group="p"}} Vůz se vyráběl i &nbsp;s &nbsp;pravostranným řízením pro export do [[Spojené království|Velké Británie]].

Vozy STW z &nbsp;prvních let výroby měly vodorovně žebrovanou masku se čtyřmi svislými lištami a předními nárazníky se svislými prvky (rohy) po vzoru svého předchůdce Š 1201. Modelový rok 1963, započatý v &nbsp;lednu tohoto roku 72. sérií, přinesl první modernizaci vozu. Karoserie byla nově uložena na [[silentblok|silentblocích]], což významně snížilo hluk a otřesy v &nbsp;interiéru. Prodělala také [[facelift]], při kterém došlo k &nbsp;odstranění svislých lišt masky i &nbsp;rohů nárazníků. Kapota namísto původních velkých písmen Š K &nbsp;O &nbsp;D A, získala menší chromovaný nápis s &nbsp;vodorovnou lištou. Příď vozu tak doznala optického snížení.<ref name="Gereg58"/><ref name="Tuček88">{{Citace monografie

Sedadla a výplně dveří dostaly nový potah. Ke stávající verzi STW „Standart“{{#tag:ref|Podle Mewalda byla takto v dobových dokumentech označována.<ref name="1202_Mewald_100">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 100.</ref>|group="p"}} přibyla varianta „De Luxe“ zvenčí rozpoznatelná podle podélné ozdobné lišty z &nbsp;eloxovaného hliníku na bocích a zádi. Oproti Standartu dostala nové čalounění zavazadlového prostoru a zadních dveří, potažení zadních podběhů koženkou a textilní koberec na podlaze zavazadlového prostoru.<ref name="Gereg78">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 78.</ref> Varianta De Luxe byla určena především na export.<ref name="1202_Mewald_100"/>

Vozy modelového roku 1965 (80. série od ledna 1965) měly v &nbsp;souladu s &nbsp;novými předpisy změněné zapojení zadních skupinových svítilen a změněnou barvu předních blikačů z&nbsp;bílé na oranžovou. Od 81. série (únor 1965) se zadní náprava začala osazovat teleskopickými tlumiči namísto pákových (kromě sanitní verze). Motor dostal v &nbsp;85. sérii nový karburátor. Modelový rok 1967 (88. série od ledna 1967) přinesl mimo jiné nové čalounění látkou Pinglet a standardní montáž zástěrek zadních kol. Poslední zásadnější změnu přinesla 98.&nbsp;série (červenec 1969) při níž vůz obdržel modernizovaný motor. Ten měl nový blok a hlavu, zesílený klikový hřídel a písty a další úpravy. Díky těmto změnám dosahoval mírně vyššího výkonu a točivého momentu. Automobil také dostal nové přední blikače shodné s&nbsp;typem Škoda 1203.<ref name="Gereg79">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 79.</ref>

V &nbsp;červnu 1968, po mnohaletých průtazích, nastalo ve Vrchlabí dlouho očekávané zahájení výroby vozu [[Škoda 1203]] a výběhový typ Škoda 1202 mu musel postupně uvolnit místo na výrobních linkách.<ref name="1202_Mewald_106">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 106.</ref> Ještě téhož roku došlo k &nbsp;ukončení sériové výroby všech jeho verzí kromě STW, v &nbsp;roce 1970 skončila výroba provedení STW De Luxe. Sériová výroba provedení Standart byla ukončena v &nbsp;roce 1971. Ještě v &nbsp;roce 1973 se však ze zbylých dílů smontovaly poslední 4 vozy STW De Luxe.<ref name="Gereg59"/>

Vůz Škoda 1202 byl posledním z &nbsp;navazující řady „klasických“ automobilů značky Škoda, charakteristických páteřovým rámem a samostatnou karoserií, motorem vpředu a pohonem zadních kol, započaté typem [[Škoda Popular]] z&nbsp;poloviny třicátých let 20.&nbsp;století.<ref name="Gereg3">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 3.</ref> Automobilka AZNP se v&nbsp;následujících letech plně orientovala na výrobu vozů koncepce „vše vzadu“, počínaje typem [[Škoda 1000&nbsp;MB]].

}}</ref> Je vybavena dvěma řadami sedadel, tvořených jednodílnými lavicemi s &nbsp;jednodílnými opěradly. Zadní lavice a opěradlo jsou sklopné, po sklopení vznikne rovná ložná plocha. Vpředu se nachází dvoje boční dveře pro řidiče a spolujezdce, vzadu pouze jedny boční dveře vpravo. Ložný prostor je přístupný zadními dveřmi výklopnými vzhůru, pod nimi mají místo sklopná dvířka kryjící schránku na rezervní kolo. Karoserie je opatřena čelním, zadním a šesti bočními okny, plus zaoblenými okénky v &nbsp;zadních rozích. Zasklení oken je provedeno bezpečnostním křemičitým sklem. Přední dveře mají okna plně stahovací, s &nbsp;výklopnými trojúhelníkovými okénky. Zadní boční dveře jsou vybaveny oknem posuvným. Protější boční okno má standardně pevné zasklení, na přání bylo dodáváno posuvné okno. Za pravým zadním kolem je umístěna palivová nádrž, s &nbsp;nalévacím hrdlem krytým víčkem na pravém boku.<ref name="1202_Mewald_73">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 73.</ref><ref name="Prirucka210">''Dílenská příručka vozů Škoda: Š 1202'', s. 210.</ref>

Provedení De Luxe, vyráběné od roku 1963, se zvenčí liší ozdobnou lištou z &nbsp;eloxovaného hliníku na bocích a zádi. Oproti Standartu má nové čalounění zavazadlového prostoru a zadních dveří, potažení zadních podběhů koženkou a textilní koberec na podlaze zavazadlového prostoru.<ref name="Gereg78"/>

První prototyp vozu s &nbsp;karoserií STW byl postaven v &nbsp;lednu 1959. Varianta STW se vyráběla nejdéle ze všech karosářských verzí a byla také nejpočetnější. Sériová výroba začala na podzim 1961. Verze Standart se vyráběla do roku 1971 (s &nbsp;výjimkou roku 1970, kdy nevznikl žádný), verze De Luxe skončila sériovou výrobu roku 1970, avšak v &nbsp;roce 1973 byly ještě postaveny 4 vozy STW De Luxe ze zbylých dílů. Celkem vzniklo 13&nbsp;682 vozů STW Standart a 11&nbsp;684 vozů STW De Luxe.<ref name="Gereg57-59">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 57–59.</ref>

Dodávková karoserie je odvozena od verze STW a má i &nbsp;shodné vnější rozměry 4485×1700×1580&nbsp;mm. Navenek se liší zaplechováním zadních bočních oken a rohových okének. Stejně jako STW má i &nbsp;dodávková karoserie troje boční a výklopné zadní dveře. Zaplechování bočních oken je profilované, v&nbsp;zaplechování zadních bočních dveří se nachází větrací štěrbiny. Interiér je opatřen pouze jednou přední lavicí, ložný prostor odděluje od prostoru pro řidiče a spolujezdce plechová přepážka s&nbsp;okénkem. Přístup do ložného prostoru umožňují jednodílné výklopné dveře v&nbsp;zadním čele a zadní boční dveře vpravo. Ložná plocha má zcela rovnou podlahu, krytou dřevěnými lištami. Pod podlahou se vpředu nachází úložný prostor pro nářadí, přístupný zadními bočními dveřmi.<ref name="Gereg64-65">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 64–65.</ref>

[[sanitka|Sanitní]] verze je navenek téměř shodná s &nbsp;variantou STW. Zadní náprava dostala zdokonalené a měkčí pérování.<ref name="Gereg78"/> Zadní boční okna a okno v &nbsp;zadních dveřích mají zasklení do poloviny výšky pískované. Nad čelním sklem se nachází integrovaný svítící znak s &nbsp;červeným křížem. Vůz byl vybaven žlutým mlhovým světlem na předním nárazníku. Zadní výklopné dveře jsou v &nbsp;otevřené poloze zajišťovány dvěma vzpěrami (ostatní verze mají jen jednu). Interiér je, podobně jako u &nbsp;dodávky, rozdělen příčnou stěnou s &nbsp;okénkem. Zadní (sanitní) prostor je vybaven výsuvným lůžkem při levé boční stěně. Vpravo je sedadlo s &nbsp;opěradlem, přístupné zadními bočními dveřmi. Na pravém zadním podběhu se nachází nouzové sedátko. Na levém podběhu je síťka pro zdravotnický materiál. Prostor pro pacienta je vybaven vlastním teplovodním topným tělesem.<ref name="1202_Mewald_86–87">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 86–87.</ref><ref name="Gereg69-71">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 69–71.</ref>

První prototyp sanitky vznikl v &nbsp;říjnu 1959. Sériová výroba začala koncem roku 1961 a skončila v &nbsp;roce 1969, ještě roku 1970 však proběhla montáž posledních pěti vozů. Celkem vzniklo 12&nbsp;217 vozů se sanitní karoserií.<ref name="Gereg57-59"/>

[[Soubor:Skoda1202pick-up in Jilemnice crop.jpg|náhled|Škoda 1202 pick-up|alt=čelní pohled na jedoucí bleděmodrý vůz Škoda 1202 pick-up s &nbsp;plachtou.|alt=čelní pohled na jedoucí bleděmodrý pick-up s &nbsp;plachtou]]

Verze [[pick-up]] se vizuálně nejvíce lišila od ostatních variant. Přední část vozu po B-sloupek byla shodná s &nbsp;ostatními verzemi. Kabinu zezadu zakončovala kolmá plechová stěna, opatřená obdélníkovým okénkem. Provedení stěny bylo obdobné jako dělicí přepážka verzí dodávka a sanita. Za stěnou se nacházela otevřená ložná plocha s &nbsp;rovnou podlahou, krytou dřevěnými lištami (jako u &nbsp;dodávky). Přístup na ložnou plochu umožňovala dvoudílná dvířka v &nbsp;zadním čele, otvíraná do stran. Ložná plocha byla vybavena [[Plachta (kryt)|plachtou]] upevněnou na čtyřech ocelových obloucích. Oblouky a plachta se daly přesunout za kabinu a tak umožnit přepravu vyšších nákladů.<ref name="1202_Mewald_88">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 88.</ref><ref name="Gereg66">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 66.</ref>

Prototyp pick-upu vznikl v &nbsp;roce 1961, sériová výroba začala roku 1963. Do ukončení výroby roku 1968 ve Vrchlabí postavili 1783 vozů pick-up.<ref name="Gereg57-59"/> Mnohem větší počet pick-upů však byl smontován v &nbsp;Turecku, viz kapitola Prodeje vozu.<ref name="1202_Mewald_110">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 110.</ref>

Pohřební verze bylo konstrukčně obdobná sanitnímu provedení. Kabinu a prostor pro rakev dělila příčná přepážka. Pro usnadnění manipulace s &nbsp;rakví byly na podlahu ložného prostoru instalovány výsuvné kolejnice. Vzhledem k &nbsp;větší délce rakví byly zadní dveře upraveny osazením rozměrného vypouklého okna z &nbsp;plexiskla. Pohřební vůz se často osazoval střešní zahrádkou pro převoz smutečních věnců. Vůz dostal redukci převodovky, umožňující jízdu krokem ve smutečním průvodu. Vozy byly lakovány černou barvou.<ref name="1202_Mewald_100-101">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 100–101.</ref><ref name="Gereg72">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 72.</ref>

Výroba pohřební verze probíhala v &nbsp;letech 1964–1968, za tuto dobu z &nbsp;Vrchlabí vyjelo 237 vozů.<ref name="Gereg57-59"/>

Prototyp valníčku vznikl pravděpodobně roku 1966. Přední část po B-sloupek se shodovala s &nbsp;pick-upem, vzadu se nacházela dřevěná valníková korba se sklápěcími bočnicemi. Zadní kola kryly samostatné plechové blatníky. Valník se nedostal do sériové výroby.<ref name="1202_Mewald_107">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 107.</ref>

Tahač návěsů byl upravený pick-up, vybavený točnicí. Na [[Mezinárodní strojírenský veletrh|Mezinárodním strojírenském veletrhu]] v &nbsp;Brně v &nbsp;roce 1967 byla vystavena souprava tahače s &nbsp;jednoosým chladírenským [[návěs]]em N-1000, výrobce Orličan, n. p. Také tato verze zůstala v &nbsp;prototypu, pravděpodobně kvůli plánovanému brzkému ukončení produkce vozů Škoda 1202.<ref name="1202_Mewald_109">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 109.</ref>

=== Vývoz a montáž v &nbsp;zahraničí ===

[[Soubor:Skoda 1202 with Pick up body built in Turkey by Celik Motor. (16324740590) - cropped.jpg|náhled|Škoda 1202 Kamyonet v&nbsp;Turecku, 1993|alt=zaparkovaný červený pick-up s &nbsp;hranatou karoserií]]

Samostatnou kapitolou byla montáž vozů Škoda 1202 pick-up v &nbsp;Turecku. Od roku 1964 dovážela istambulská firma Celik Montaj Ticaret podvozky Škoda 1202 opatřené skeletem karoserie (podlaha, přední blatníky s&nbsp;čelním oknem, zadní podběhy) a dokončovala je v&nbsp;podobě pick-upů. Ty se od vrchlabských výrobků lišily delším zadním převisem a jednodušeji zpracovanou zadní partií s&nbsp;rovným zadním čelem opatřeným jednodílnými sklopnými dveřmi. Firma také na dovezených podvozcích stavěla svébytné verze kombi. Celkem bylo do Turecka vyvezeno 9895&nbsp;podvozků Škoda 1202. Montáž v&nbsp;Turecku pokračovala i &nbsp;po skončení výroby podvozků v&nbsp;Mladé Boleslavi. Od roku 1971 se montovaly pick-upy z&nbsp;dovezených dílů, nově osazené vlastní jednoduchou plechovou karoserií hranatých tvarů. Tyto vozy nesly označení Škoda 1202 Kamyonet a jejich výroba trvala až do roku 1982.<ref name="1202_Mewald_109-117">''Škoda 1202: historie, vývoj, technika, sport'', s. 109–117.</ref><ref name="Gereg108-109">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 108–109.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

Specifické podmínky trhu v &nbsp;Československu umožnily poměrně dlouhou dobu provozování těchto vozů. Trvalý nedostatek dostupných nových automobilů nutil provozovatele (tj. podniky a instituce) stávající vozy místo nahrazení opakovaně opravovat. Časté byly kompletní generální rekonstrukce automobilů s &nbsp;montáží nové karoserie a/nebo motoru. Tento postup byl také administrativně jednodušší než pořízení automobilu zcela nového. Situaci se přizpůsobila i &nbsp;automobilka, která pro tyto účely vyráběla kompletní náhradní karoserie, motory a další díly. Vzhledem ke stavebnicové konstrukci vozů řady 1200/1201/1202 se podvozky starších vozů postupně osazovaly karoseriemi a motory novějších typů. Po takovéto rekonstrukci vznikala prakticky nová vozidla.<ref name="Mewald93">''Škoda 1202'', s. 93.</ref>

V &nbsp;Česku bylo k &nbsp;30. červnu 2018 v &nbsp;[[Centrální registr vozidel|centrálním registru vozidel]] evidováno 2616 vozů Škoda 1202, z &nbsp;toho více než 90&nbsp;% verze osobní (STW).<ref name="earch01">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Z &nbsp;tohoto počtu je však provozovaných zřejmě pouze malá část, především jako autoveterány ve vlastnictví sběratelů. Řada automobilů se nachází ve sbírkách muzeí v &nbsp;Česku (například [[Škoda Muzeum]]) nebo v &nbsp;zahraničí.

Voda k &nbsp;chlazení motoru prochází nuceným oběhem pomocí [[Odstředivé čerpadlo|odstředivého čerpadla]]. Proudění vzduchu chladičem podporuje čtyřlistý [[ventilátor]], poháněný [[Klínový řemen|klínovým řemenem]] od klikové hřídele. Tlakové mazání motoru zajišťuje [[zubové čerpadlo]]. Blok motoru je opatřen vyměnitelnými vložkami válců, z&nbsp;vnější strany přímo chlazenými vodou (tzv. „mokré vložky“). [[Kliková hřídel]] je uložena ve třech kluzných ložiscích. Blok motoru i&nbsp;[[Hlava válce|hlava válců]] jsou odlity z&nbsp;[[Šedá litina|šedé litiny]], písty z&nbsp;[[Slitiny hliníku|hliníkové slitiny]].<ref name="Gereg74-76"/><ref name="Prirucka186-190"/>

Přípravu palivové směsi zajišťuje spádový [[karburátor]] JIKOV 32 SOPc, resp. JIKOV 32 BS 21 (od 85. série). Palivo proudí z&nbsp;nádrže nuceně pomocí membránového čerpadla, hnaného vačkovou hřídelí. Obdélná plechová palivová nádrž o&nbsp;objemu 38&nbsp;litrů je umístěna v &nbsp;pravém zadním podběhu. Spotřeba vozu při 2/3 maximální rychlosti činí 9,4&nbsp;l benzínu a&nbsp;0,1&nbsp;l oleje na 100&nbsp;km.<ref name="Gereg74-76"/><ref name="Prirucka186-190"/>

Součástí elektrického příslušenství je také osvětlovací soustava, tvořená hlavními [[Světlomety silničních vozidel|světlomety]], koncovými svítilnami, osvětlením tabulky [[Státní poznávací značka|SPZ]] vzadu, svítilnou v &nbsp;motorovém prostoru, osvětlením přístrojové desky a&nbsp;stropní svítilnou. Sanitní vozy jsou navíc vybaveny mlhovým světlometem vpředu a&nbsp;zvláštními signálními svítilnami.<ref name="Gereg74-76"/><ref name="Prirucka186-190"/>

Karoserii vozu tvoří celokovová skořepina. Je zhotovená z &nbsp;elektricky svařovaných plechových dílů a potažená ocelovými plechy tloušťky 0,8&nbsp;mm a 1&nbsp;mm.<ref name="Prirucka210"/> Karoserie je na podvozku usazena pomocí osmi pryžových lůžek umístěných na příčkách rámu a&nbsp;na skříni rozvodovky. Karoserie a&nbsp;šasi jsou spojeny pomocí osmi šroubů. Karoserie je lakována syntetickým lakem. Přední sedadlo je lavicové posuvné, se společným opěrákem. Zadní sedadlo je taktéž jednodílné lavicové. Potah tvoří kombinace koženky a potahové látky. Dveře a&nbsp;stěny jsou [[Čalounění|čalouněny]] stejným materiálem jako sedadla, strop je potažen koženkou.<ref name="Gereg82">''Sedan a jeho příbuzní'', s. 82.</ref>

Přístrojová deska obsahuje palivoměr, rychloměr s &nbsp;počítadlem kilometrů a teploměr chladicí kapaliny. Uprostřed je mřížka reproduktoru, vpravo uzavíratelná schránka. Na horní straně u &nbsp;předního okna se nacházejí výdechy teplovodního topení, sloužící k &nbsp;jeho odmrazování. Volant je dvouramenný s &nbsp;vnitřním kruhem spouštějícím houkačku.<ref name="Prirucka210"/>

| titul = Užitkové automobily v &nbsp;datech a číslech

* [http://skoda1202.predseda.com/technika.htm Stránky o &nbsp;automobilech Škoda 1200, 1201, 1202]

* [http://www.velkykluk.cz/historie/skoda_1202_stw/index.htm Informace o &nbsp;voze Škoda 1202]