Verze z 6. 1. 2019, 08:49 editovat Ltosnar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 029 editací m text a foto značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 1. 2019, 09:00 editovat zrušit editaci Ltosnar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 029 editací m překlepy, prokliky značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - letadlo \| název = Aero AeA-18 \| typ = [[stíhací letoun]] \| výrobce = [[Aero Vodochody\|Aero]] \| obrázek = Aero A.18 (Kbely).JPG \| popisek = Aero AeA-18 (replika) \| konstruktér = [[Antonín Husník (letecký konstruktér)\|Antonín Husník]]<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení1 = Adam Řádek 21: \| cena za kus = \| vyvinuto z typu = [[Aero Ae-04\|Aero Ae 04]] \| varianty = Aero AeA-18b, Aero AeA-18c \| další vývoj = [[Aero A-20]] \| hlavní uživatel = [[Československé letectvo]] Řádek 46: }}</ref> V létě roku 1923 se letouny Aero A-18 zúčastnily I. ročníku rychlostních závodů o cenu prezidenta republiky. V hlavní kategorii závodu zvítězil upravený "speciál" označený Aero A-18b s nímž, šéfpilot [[Josef Novák (1893)\|Josef Novák]] dosáhl rychlosti 230 km/h. V říjnu téhož roku se dva stroje účastnily etapového letu do [[Paříž]]e. Aera se v provozu celkem osvědčila, ale měla poměrně velký počet havárií, přičemž jejich slabinou byl příliš vysoký a úzký [[podvozek letadla\|podvozek]]. Letové vlastnosti však byly vcelku dobré. Pro druhý ročník rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky ([[1924 v letectví\|1924]]) připravila továrna Aero aerodynamicky dále zlepšený typ Aero AeA-18c. Poháněl jej speciálně upravený motor [[Walter W-IV]] (licence BMW IV) o výkonu 220 kW/300 k (tato verze motoru byla označena jako Walter W-300) a především byl vybaven povrchovým chladičem rozprostřeným na zkrácených [[Křídlo letadla\|křídlech]], takže splynul s povrchem [[Letoun\|letounu]] a nezvyšoval čelní odpor vzduchu.<ref name=":0" /> Ve zmiňovaném závodě opět zvítězil šéfpilot [[Josef Novák (1893)\|Josef Novák]] v čase 45:33,2 mi. a dosáhl rychlosti 263,427 km/h. Reportáž v magazínu [[Světozor]] uváděla, že vítězný letoun byl ještě typu Aero AeA-18b.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno = Řádek 59: \| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e0d27240-2d84-11e6-b821-5ef3fc9bb22f?page=uuid:325ee0e0-2d93-11e6-ae84-005056827e51 }}</ref> [[File:Aero Ae-18b (1924).jpg\|thumb\|Aero AeA-18b (1924)]] Chladič letounu Aero AeA-18c se jako technický unikát zachoval a je dnes zabudován v replice tohoto letounu, vystavované v [[Letecké muzeum Kbely\|leteckém muzeu]] v Praze Kbelích. [[File:Aero A.18 na lyžích.jpg\|thumb\|Aero AeA-18 na lyžích]] == Specifikace (Aero AeA-18) == Údaje podle<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Němeček Řádek 87: * '''Prázdná hmotnost:''' 637 kg * '''Vzletová hmotnost:''' 862 kg * '''Pohonná jednotka:''' pro Aero AeA-18 a AeA-18b 1 × kapalinou chlazený [[šestiválcový řadový motor]] [[BMW IIIa]] ([[Walter W-III\|Walter W-IIIa]])<ref group="p">Eventuelně jeho československá licenční kopie [[Walter W-III\|Walter W-IIIa]]</ref>, pro Aero AeA-18c 1x kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor [[Walter W-IV]] (licence BMW IV) * '''Výkon pohonné jednotky:''' W-IIIa 136 [[Watt\|kW]] (185 [[Koňská síla\|k]]), W-IV 176 kW (240 k), W-300 220 kW (300 k)

Aero A-18: Porovnání verzí