Bratislava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m cizojazyčné názvy standardně hned za primární název |
jméno a obsazení města |
||
Řádek 54:
Formu Břetislav(a) v roce 1837 zavedl Pavel Josef Šafařík ve svém díle Slovanské starožitnosti. V historickém názvu Brecisburg(1042) viděl slovanskou formu Bracislaw/Brecislawa mylně předpokládal, že město založil český král Břetislav I.
Po vzniku Československa vznikly spory o novém jménu města. Slovenští Američané přišli s názvem „Wilsonovo mesto“ po tehdejším prezidentovi USA, [[Woodrow Wilson|Woodrow Wilsonovi]]. Německá a maďarská menšina podporovaly zachování dosavadních jmén Pressburg a Poszony. Až 6. června 1919 získalo město oficiální název Bratislava.
== Přírodní poměry ==
Řádek 100 ⟶ 102:
=== Společný stát Čechů a Slováků ===
[[Soubor:BratislavaDonau.JPG|thumb|Hrad a [[Slovenská národní rada]] (Parlament Slovenské republiky)]]
Dne [[12. září]] [[1918]] vzniká [[Slovenská národní rada]] s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. [[30. říjen|30. října]], [[Martinská deklarace|Martinskou deklarací]], se připojily [[Horní Uhry]] k [[Čechy|Čechám]], [[Morava|Moravě]] a [[České Slezsko|Slezsku]] a zrodilo se [[Československo]].
]</ref> 1. ledna 1919 bylo město bez většího odporu obyvatelstva vojensky obsazeno a začleněno do Československa.
Za první republiky vznikalo mnoho nových budov, přestěhovaly se sem některé úřady. Kolem roku [[1927]] tu žilo již 128 000 lidí, Bratislava byla označována jako jedno z [[velkoměsto|velkoměst]].<ref name="svetnadosah.com"/>
V té době se do tváře města zapsali také čeští stavebníci, stavitelé, firmy ale i avantgardní architekti: [[Ernst Wiesner]], Jan Vaněk, [[Vladimír Karfík]] ale především proslulý [[Bohuslav Fuchs]] se svým legendárním obytným domem na Hviezdoslavově náměstí (1935).<ref>Adolf Stiller Jan Sapák: Bohuslav Fuchs, Vídeň 2011. s. 122</ref>
|