Slivoň: Porovnání verzí

}}</ref><ref name=":1" />

Systematické klasifikace tohoto rozsáhlého rodu procházela v&nbsp;čase mnoha proměnami. [[Carl Linné|Linné]] zprvu jemu známé zástupce rozdělil do čtyř rodů ''Amygdalus, Cerasus, Prunus'' a ''Padus,'' později jejich počet zmenšil na dva (''Amygdalus'' a ''Prunus'', 1758). Ve 20. století byl rod členěn na 5–6 podrodů, existovaly také tendence drobit jej na mnoho menších rodůː v&nbsp;mnoha zdrojích včetně ''Květeny ČSR'' je rod vydělen do čeledi [[mandloňovité]] (''Amygdalaceae'') a rozčleněn do osmi úzce pojatých rodů (''Prunus'' sensu stricto – slivoň, švestka; ''Cerasus'' – třešeň, višeň; ''Padus'' – střemcha vč. sakury; ''Padellus'' – mahalebka; ''Laurocerasus'' – bobkovišeň; ''Amygdalus'' – mandloň; ''Armeniaca'' – meruňka; ''Persica'' – broskvoň). Jindy mu v&nbsp;rámci čeledi [[Růžovité|růžovitých]] byla přidělována samostatná podčeleď ''Prunoideae'', která se však ukázala jako nepřirozená. [[Fylogenetika|Fylogenetické]] studie potvrdily celý rod ''Prunus'' v&nbsp;širokém pojetí jako [[Monofyletismus|monofyletický]], pocházející ze [[Starý svět|Starého světa]], a zařadily jej do podčeledi ''Spiraeoideae'', v&nbsp;níž je jediným taxonem tribu ''Amygdeleae''; sesterskou větví je tribus ''Neillieae'' (rody [[Tavolníkovka|Neillieaetavola]]'', [[tavolníkovka]]). [[Nomenklatorický typ v botanice|Typovým druhem]] je [[slivoň švestka]] (''Prunus domestica''). Mezi jednotlivými druhy jsou jen slabé [[Reprodukční bariéra|reprodukční bariéry]], takže snadno dochází k&nbsp;hybridizaci.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref><ref name="bor">{{Cite journal|title=Phylogeny and Systematics of Prunus (Rosaceae) as Determined by Sequence Analysis of ITS and the Chloroplast trnL-trnF Spacer DNA|journal=Systematic Botany|volume=26|issue=4|pages=797–807|year=2001|postscript=<!--None-->|jstor=3093861|last1=Bortiri|first1=E.|last2=Oh|first2=S. H.|last3=Jiang|first3=J.|last4=Baggett|first4=S.|last5=Granger|first5=A.|last6=Weeks|first6=C.|last7=Buckingham|first7=M.|last8=Potter|first8=D.|last9=Parfitt|first9=D. E.}}</ref><ref name=":4">Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), ''Květena České republiky 3'', Academia, Praha.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

** [[Třešeň chloupkatá]] (''Prunus subhirtella'' Miq., Syn.: ''Prunus pendula'' Sieb. ex Maxim.): Japonsko

Plody různých druhů slivoní patří k&nbsp;nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahuje množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidanty]], minerály, fruktózu a další jednoduché cukry. Spektrum využití je obecně nesmírně širokéː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]]. Plody lze sušit (meruňky, švestky) nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů (třešňová [[bublanina]]). [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství, na výrobu [[Marcipán|marcipánu]] a různých [[Pochutiny|pochutin]].<ref name=":3" /> Tradiční součástí východoasijské kuchyně, postupem času objevovanou i v Evropě, jsou výrobky z [[Meruňka japonská|japonské švestky]] ''Prunus mume'', jako je [[umeocet]] nebo sušené nakládané švestičky [[Umeboši|umeboshi]]. Ve východoasijckých zemích využití tohoto nesmírně populárního stromu dále zahrnuje výrobu šťáv z kouřem uzených plodů, čaj ze sušených květních plátků, likéry a mnoho dalšího.

Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]ː v ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v jiných evropských zemích též destiláty z třešní, jako italské [[Maraschino]] z odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají likéry jako višňovka nebo [[griotka]], zbroskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], z&nbsp;[[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, s&nbsp;purpurově zbarvenými listy apod.). Oblíbené především v menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Rozkvetlé [[Sakura|sakury]] jsou jedním z&nbsp;nejznámějších symbolů Japonska, kolem nichž se točí mnoho zvyklostí a tradic společenského života. Během svátku [[Hanami]], který vznikl pravděpodobně již v [[období Heian]] (8.–12. století), jsou kvetoucí sakury ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích aza popíjení [[Sake|saké]], běhema svátkuto [[Hanami]];jak dalšímve takovýmdne, stromemtak jev téžnoci japonskáza svitu lampionů. Podoběn obdivované jsou květy japonské švestkašvestky ume, která je též národní květinou [[Tchaj-wan (ostrov)|Taiwanu]]. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské i čínské poezie a výtvarného i užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]]. Představují symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého. Trnky byly v Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat v den svaté Barbory větévky slivoní do vázy – [[Barborky]].<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Dřevo]] slivoní (především švestkové a třešňové, ale i&nbsp;trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu hnědočervenému zbarvení s výraznou kresbou velmi ceněné v&nbsp;uměleckém truhlářství a řezbářství. Je vhodné k&nbsp;soustružení a velmi dobře se leští. Vyrábí se z&nbsp;něj ozdobný [[Dýha|dýhovaný]] nábytek nebo i hudební nástroje, stejně jako drobné dekorační předměty jako [[Svícen|svícny]], tácy, dózy, sošky, spony do vlasů, střenky nožů, rámy obrazů, [[Dýmka|dýmky]] neboči [[Šperk|dřevěné šperky]]. Pro svou vysokou výhřevnost a jemnou ovocnou vůni dýmu je oblíbeným dřevem na [[grilování]] a [[uzení]].<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace monografie