Verze z 2. 11. 2018, 19:12 editovat Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 90 663 editací m →‎Život: oprava odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 1. 2019, 15:03 editovat zrušit editaci 95.85.230.196 (diskuse) →‎Život značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 14: [[Soubor: Fotothek df tg 0004899 Physik ^ Thermodynamik ^ Druck ^ Dampf.jpg \|thumb\| left\| upright=0.7\|Náčrt parní pumpy]] Narodil se v ~~[[Protestantismus\|protestantské]]~~postižené rodině, což později výrazně ovlivnilo jeho život. Po maturitě na jezuitském gymnáziu studoval [[lékařství]] v Angers, kde roku 1669 promoval. V roce [[1670]] se stal asistentem [[Christiaan Huygens\|Christiaana Huygense]] v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua. Přitom se seznámil se svým vrstevníkem [[Gottfried Wilhelm Leibniz\|G. W. Leibnizem]], s nímž si až do smrti dopisoval. Vynalezl pumpu poháněnou [[střelný prach\|střelným prachem]] pro pohon vodotrysků v [[Versailleské zahrady\|parku zámku]] [[Versailles (zámek)\|Versailles]]. Roku [[1675]] se na pozvání [[Robert Boyle\|Roberta Boyla]] odebral do Anglie a od roku 1679 byl asistentem [[Robert Hooke\|Roberta Hooka]]. Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý [[Papinův hrnec]]. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou [[Královská společnost\|Královskou společností]] roztrhl, ale když jej Papin doplnil o [[bezpečnostní ventil]], fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v [[Benátky\|Benátkách]], kde pracoval na vývoji parního děla a roku [[1684]] se stal členem Královské společnosti. Po zrušení [[Edikt nantský\|Ediktu nantského]] v roce [[1685]] se jako [[Hugenoti\|hugenotský]] protestant nesměl vrátit do [[Francie]]. Roku 1691 se oženil a po ostrém sporu s kazatelem hugenotské obce Th. Gautierem byl zbaven funkce staršího. V roce 1692 vynalezl ponorku a sám ji také předvedl, roku 1695 popsal první parní pumpu. Roku 1699 byl jmenován členem [[Francouzská akademie věd\|Královské akademie věd]] v [[Paříž]]i. Na pozváni lanckraběte Karla odešel do [[Hesensko\|hesenského]] [[Marburg]]u, kde pobýval v letech [[1696]] – [[1707]]. Přednášel zde fyziku a roku 1706 postavil první parní válec a parní pumpu, která měla čerpat vodu do vodotrysků v parku, brzy se ale porouchala. Postavil také kolový parník, který mu však loďaři v [[Münden]]u zabavili a zničili. Poté, co upadl v nemilost, odjel zpět do Anglie. Zde se sice ještě nějaký čas věnoval vynálezům, ale po několika letech zemřel v chudobě pravděpodobně během roku 1712. Posledním dokladem je záznam výplaty v Královské akademii z 5. dubna 1712. Vzhledem k nulovým finančním prostředkům byl pochován do neoznačeného hrobu.

Denis Papin: Porovnání verzí