Klášter augustiniánů (Vrchlabí): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: interiér
m typo
Řádek 23:
[[Soubor:Klášterní kostel Vrchlabí.JPG|náhled|Interiér kostela]]Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí v roce [[1705]] založil dědic zdejšího panství, hrabě [[Maxmilián František Felix z Morzinu]] (1673-1706), který 12.ledna toho roku položil základní kámen novostavby při plánovaném refektáři. Ve vedení stavby pokračoval jeho bratr [[Václav Morzin]]. Byli do něj povoláni řeholníci [[Řád augustiniánů|augustiniánského řádu]], jejich inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Stavby byla budovány morzinským architektem a stavitelem [[Matyáš Auer|Matyášem Auerem]] z [[Rakousko|Rakouska]]. V roce [[1712]] začala stavba konventního kostela, zasvěceného [[Svatý Augustin|svatému Augustinovi]]. 28. srpna 1714 se do konventu nastěhovali první řeholníci.
 
'''Kostel sv,. Augustina''' je trojlodní bazilika s hranolovou věží v západním průčelí. Byla vysvěcena roku [[1725]], kdy také Ignaz a Gottfried Tauchmannové dokončili nástropní fresky s výjevy z legendy o sv. Augustinovi (v lodi) a Apoteózu církve (v presbytáři). Hlavní oltář s obrazem pražského malíře Františka Dallingera byl vztyčen roku 1760. Sopchy k němu dodali laičtí bratři kilián Wagner, Isaiáš Housar a Makarius Drechsler<ref>Foltýn-Sommer-Vlček 2002, s. 687-688.</ref>.
 
Od roku [[1760]] řeholníci v&nbsp;areálu kláštera provozovali lékárnu. V&nbsp;roce [[1881]] byla založena klášterní knihovna. 19. června [[1895]] při opravě střechy z nepozornosti klempířských učňů kostel i konvent vyhořely. Areál byl zcela obnoven až v roce [[1904]].