Vítězslav Novák: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Peche (diskuse | příspěvky)
m přidána Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře za použití HotCat
subkap. "Rodinný život", "Ocenění"; zdroje, doplnění, upřesnění; odst. o díle přesunuto z "Život" do "Dílo", to strukturováno (text neměněn)
Řádek 13:
== Život ==
[[Soubor: Kamenice nad Lipou, nám. Československé armády, busta Vítězslava Nováka.jpg |thumb|left|180px| Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou]]
Byl pokřtěn jako '''Viktor Augustin Rudolf Novák'''.<ref name="matrika"></ref><ref group="p">Tak je zapsán i v matrice oddaných.</ref> Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka Marie, rozená Pollenská, hrávala na [[klavír]], otec pracovalJakub jakoNovák byl [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]],<ref kterégroup="p">Dnes pogymnázium němVítězslava byloNováka.</ref> pozdějiJiž iběhem pojmenováno,studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. studovalStudoval v Praze práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a současně s tím i hudbu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] u [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.
 
V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní{{Upřesnit}} slovenští hudební skladatelé.
Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího [[romantická hudba|romantismu]] (zejména [[Antonín Dvořák]], [[Robert Schumann]] a [[Johannes Brahms]]) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou [[Lidová hudba|lidovou hudbou]], později na [[1900–1909|počátku 20.&nbsp;století]] na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. [[symbolismus]], [[impresionismus]]. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20.&nbsp;století do začátku [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]], druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".
 
Poté žil téměř trvale ve východočeské [[Skuteč|Skutči]], odkud pocházela jeho manželka a kam za ním často zajížděl [[Rafael Kubelík]] a kde také skončil svoji pozemskou pouťzemřel. Po pohřbu ve Skutči a zpopelnění byly jeho ostatky uloženy v podstavci jeho bronzové sošesochy, která byla umístěna na pražském Petříně v roce 1950 (autor Jan Kodet).<ref>[https://www.hrady.cz/index.php?OID=13354&PARAM=11&tid=45835&pos=450 Hrady.cz: Pomník a hrob Vítězslava Nováka]</ref>
V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.
 
=== Rodinný život ===
Poté žil téměř trvale ve východočeské [[Skuteč|Skutči]], odkud pocházela jeho manželka a kam za ním často zajížděl [[Rafael Kubelík]] a kde také skončil svoji pozemskou pouť. Po pohřbu ve Skutči a zpopelnění byly jeho ostatky uloženy v bronzové soše na pražském Petříně.
Dne 8. července 1912 se v Praze oženil s Marií Annou Práškovou (1888–??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F9E7A7555F964D7C82A5ADEEBD3533B7&scan=159#scan159 Matrika oddaných, sv. Trojice v Podskalí, 1909-1915, snímek 159]</ref> Manželé Novákovi měli syna [[Jaroslav Novák (malíř)|Jaroslava Nováka]] (1914–1984), pozdějšího malíře.
 
== Dílo ==
=== Charakteristika díla ===
Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela romantického období pocházejí [[Předehra (hudba)|ouvertury]] ''Korzár'' (1892) podle [[George Gordon Byron|Byrona]] a ''Maryša'' (1898) podle [[Bratři Mrštíkové|bratří Mrštíků]], ''Klavírní koncert e moll'' (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají ''Písničky na slova lidové poezie moravské'' pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v ''Klavírním kvintetu a moll'' (1897), ''1. smyčcovém kvartetu G dur'' (1899) a ve velmi populární ''Slovácké suitě'' (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována.
 
=== Skladatelův vývoj ===
Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího [[romantická hudba|romantismu]] (zejména [[Antonín Dvořák]], [[Robert Schumann]] a [[Johannes Brahms]]) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou [[Lidová hudba|lidovou hudbou]], později na [[1900–1909|počátku 20.&nbsp;století]] na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. [[symbolismus]], [[impresionismus]]. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20.&nbsp;století do začátku [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]], druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".
 
Zvukově impresionisticky působivou skladbu představuje symfonická báseň ''V Tatrách'' (1902). [[Impresionismus]] ovlivnil i řadu jeho písňových cyklů, jako jsou ''Melancholie'', ''Údolí nového království'' na slova [[Antonín Sova|Antonína Sovy]], ''Erotikon'' (1912), ''Noční nálady'', dále klavírní cyklus ''Písně zimních nocí'', ''2. smyčcový kvartet D dur'', symfonické básně ''O věčné touze'' a ''Toman a lesní panna''.
Řádek 30 ⟶ 35:
U příležitosti příjezdu prezidenta [[T. G. Masaryk]]a do Prahy v sobotu 21. prosince 1918 byla provedena jeho kantáta "Sláva Tobě Masaryku".
 
Co se týká skladeb dramatických, postupněPostupně vznikly opery ''[[Zvíkovský rarášek (opera)|Zvíkovský rarášek]]'', ''[[Karlštejn (opera)|Karlštejn]]'', ''[[Lucerna (opera)|Lucerna]]'' a ''[[Dědův odkaz (opera)|Dědův odkaz]]''. Na samé hranici [[Polytonalita|polytonality]] se pohybují dvě baletní pantomimy z 20. let ''[[Signorina Gioventù]]'' a ''[[Nikotina]]''.
 
V pozdním období, tj. od 30. let, převažuje u Nováka vybroušená skladebná virtuozita nad původností invence. Vznikla postupně velká symfonická díla ''Podzimní symfonie'' a ''Jihočeská suita''. Za dusných protektorátních let vytvořil Novák [[Symfonická báseň|symfonickou báseň]] pro orchestr a varhany ''De profundis'' (1941) a ''Svatováclavský triptych'' (1941) <ref>Vítězslav Novák: Svatováclavský triptych op. 70 • toccata, ciacona a fuga</ref>. Po válce vznikla poslední Novákova rozsáhlá skladba ''Májová symfonie'' pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
 
== Ocenění ==
* V roce 1945 obdržel titul [[Národní umělec]]<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b5862ab0-f024-11dc-adcb-000d606f5dc6?page=uuid:8a1ded50-e943-11dc-86de-000d606f5dc6|periodikum= Rudé právo|datum= 5. 12. 1945|strany=5|titul=Národní umělec Vítězslav Novák se dožívá 75 let}}</ref>
* Skladatelův pomník stojí na pražském Petříně
* Ulice Vítězslava Nováka jsou ve Skutči, [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné]] a [[Úvaly|Úvalech]]
* Gymnázium Vítězslava Nováka je v Jindřichově Hradci
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
<references />