Měnič frekvence: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
'''Měnič frekvence''' (dříve také ''měnič kmitočtu'') je zařízení, které slouží k přeměně [[elektrický proud|elektrického proudu]] s určitou [[Frekvence|frekvencí]] na elektrický proud s jinou frekvencí.
Řádek 5 ⟶ 4:
Velmi častým důvodem k nasazení měniče frekvence bývá potřeba plynulá regulace otáček [[Asynchronní motor|asynchronního elektromotoru]]. Dříve se ke změně otáček elektromotoru používalo [[Ward Leonardovo soustrojí]] (pohon – [[dynamo]] – [[stejnosměrný motor]]).
Tyto měniče prodělaly od konce šedesátých let bouřlivý vývoj. Obzvlášť vývoj techniky mikroprocesorů a polovodičů, i ceny těchto součástek, vyvolaly velké pokroky v uspořádání a funkcích měničů frekvence. Základní principy však zůstaly stejné. Měnič frekvence lze rozdělit na čtyři hlavní části: usměrňovač, meziobvod, střídač a řídicí mikropočítač.
== Konstrukce ==
=== Usměrňovač ===
[[Usměrňovač]] se připojí na síť střídavého trojfázového [[Elektrické napětí|napětí]] a vytvoří pulzující stejnosměrné napětí. Existují dva základní typy usměrňovačů:
* řízené
* neřízené
Řádek 18 ⟶ 14:
=== Meziobvod ===
Existují tři typy provedení meziobvodu:
* Meziobvod, který přemění napětí usměrňovače na [[stejnosměrný proud]].
* Meziobvod, který pulzující [[stejnosměrné napětí]] stabilizuje, případně vyhladí a dá k disposici střídači.
* Meziobvod, který konstantní stejnosměrné napětí usměrňovače upraví na proměnné.
K DC meziobvodu se někdy doplňuje spínaný brzdový odpor, pokud využíváme měnič i k brzdění pohonů, kde je naakumulovaná větší energie (rotační, polohová apod.), nebo kde se brzdění děje často. V mnoha aplikacích krátkodobé [[přepětí]] od brzdění v DC meziobvodu nevadí nebo se mu vyhneme pozvolným snižováním otáček (rampou), aby se energie přirozeně zmařila v mechanických ztrátách.
=== Střídač ===
Ve [[Střídač|střídači]] se vytváří frekvence motorového napětí. Další typ střídače přetváří nejen stejnosměrné napětí na [[střídavé napětí]] s proměnnou frekvencí, ale reguluje i jeho velikost. Velmi často jsou jako spínací prvky využívány [[IGBT]].
=== Elektronika řídicího mikropočítače ===
Elektronika řídicího [[Mikropočítač|mikropočítače]] může přijímat a vysílat signály z usměrňovače, meziobvodu i střídače. Které části budou jak řízeny, je závislé na konstrukci jednotlivého měniče frekvence.
Pro všechny měniče frekvence platí společně, že řídící obvod otevírá a zavírá [[Polovodič|polovodičové]] spínače řídícími signály. Toto schéma zapojení může být vytvořeno podle rozdílných principů. Měniče frekvence se rozdělují podle způsobu řízení spínacích prvků střídače. Měnič může být [[Skalár|skalární]] nebo [[Vektor|vektorový]], se zpětnou vazbou se snímačem otáček, popř. polohy nebo bez.
Obvykle zajišťuje řídící počítač i další funkce, jako je [[uživatelské rozhraní]] pro nastavení mnoha parametrů měniče, možnost autonomní [[Regulace (technika)|regulace]] (např. implementovaný [[PID regulátor]]), zabudované digitální a analogové vstupy a výstupy, ochranu před přetížením, měření různých provozních veličin atd.
=== Jiné varianty ===
Pro úplnost nutno ještě vzpomenout typ měniče bez meziobvodu (měnič přímý). Tento se nasazuje v oblasti [[Watt|MW]]-výkonů. Přitom se vytváří přímo z 50 [[Hertz|Hz]] sítě nízkofrekvenční síť. Maximální výstupní frekvence je přibližně asi 30 Hz. Jiným druhem velmi výkonových měničů jsou vysokonapěťové měniče, kde za vstupním [[Transformátor|transformátorem]] s desítkami plovoucích sekundárních vinutí jsou do série zapojeny jednotlivé měničové moduly (s vlastními usměrňovači, mezioobvody i střídači). S ohledem na maximální napětí měničového modulu (např. 1 [[Volt|kV]]) je možno sériovým spojením příslušného počtu modulů dosahovat potřebného výstupního napětí (např. 6 nebo 10 kV)
== Odkazy ==
| |||