Josef Mocker: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: úprava infoboxu
→‎V Praze: konec kurzívy
Řádek 64:
 
=== V Praze ===
V roce 1872 hrabě Thun přivedl Josefa Mockera do Prahy, kde se od [[17. květen|17. května]] [[1873]] stal stavitelem svatovítské huti, namísto zemřelého [[Josef Kranner|Josefa Krannera]], a začal pracovat na svém životním díle, dostavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrály]]. Do svatovítské huti byl přijat ''Jednotou pro dostavění katedrály'' na doporučení'' hraběte Thuna a profesora Friedricha Schmidta. Schmidt o svém žákovi napsal: „Tohoto svého Mockera jsem zjevně vlastně vychoval pro místo, o které tu jde, a odvažuji se směle říct, že v rakouském císařství nelze najít vhodnějšího a užitečnějšího muže pro toto postavení.“<ref name=":2"></ref> . Po příchodu do Prahy se Josef Mocker stal členem [[Spolek inženýrů a architektů|Spolku inženýrů a architektů]] (SIA) a obratem se zapojil do odborných diskusí a přednášek. V letech 1873-1876 psal posudky na pražské stavební projekty včetně městské kanalizace, sanace [[Josefov (Praha)|Židovského města]] a podílel se i na vzniku nového městského stavebního řádu v roce 1878.<ref name=":2" />.
 
Mockerova představa dostavby katedrály se výrazně odlišovala od Krannerova konceptu. Ihned v prvním roce svého působení předložil nový ambiciozní plán, navazující na původní Parléřovské pojetí. ''Jednota pro dostavění katedrály'' však tento plán odmítla a označila ho za přemrstěný a nehospodárný. Mocker se však své koncepce nechtěl zcela vzdát, a tak v roce 1877 předložil přepracovanou verzi; tu Jednota nakonec schválila. Oproti plánu svého předchůdce tak provedl regotizaci celé stavby a přidal chrámu dvojici věží, čímž mu vtiskl požadovanou monumentalitu a zbavil ho dojmu nehotovosti a roztříštěnosti. Mockerova dostavba spojila práci předchozích stavitelů a vnesla do celku katedrály tolik potřebnou jednotu; konečně se podařilo proměnit polostředověké torzo do dnešní podoby.