Anna Fričová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Život a působení: typografické úpravy
→‎Život a působení: doplnění o rodině a zdroje; podrobnější struktura, úpr. názvu kap., drobnosti
Řádek 14:
'''Anna Fričová''', rozená '''Anna Kavalírová''' ([[18. duben|18. dubna]] [[1825]], [[Těchobuz]]<ref name=“matrika“>[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8825/27 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Zhoř </ref> – [[15. březen|15. března]] [[1893]], [[Královské Vinohrady]]<ref name="matrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1CE8B6FC45F94332B5A4406A1E291216&scan=377#scan377 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze </ref>), byla česká básnířka a spisovatelka, manželka [[Josef Václav Frič|Josefa Václava Friče]]. Jako literární [[pseudonym]] užívala jméno '''Anna Sázavská'''.
 
== Život a působení ==
Narodila se jako nejstarší dcera pozdějšího zakladatele [[Kavalierglass|sklářské huti]] v [[Sázava (okres Benešov)|Sázavě]] [[František Kavalír (sklář)|Františka Kavalíra]] (1796-1853) a jeho ženy Antonie, rozené Adlerové. Navštěvovala hutní školu v Ostředkově, později školu na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze. Roku 1846 se do Prahy odstěhovala trvale a starala se o výchovu svých mladších sourozenců. V roce 1849 byl její bratr František zatčen a Anna ho obětavě navštěvovala a starala se i o další vězně v hradčanské věznici v Praze i později v [[Komárno|Komárnu]]. Tak se seznámila s Josefem Václavem Fričem, za něhož se roku 1857 provdala. Publikovala několik krátkých lyrických básní v [[Lada Niola|Ladě Niole]], v almanachu Máj aj., dvě sbírky jejích básní a několik povídek zůstalo v rukopise. Svého muže doprovázela i do exilu, od roku 1860 s ním žila v Paříži a až roku 1867 se s dětmi vrátila do Prahy.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Anna Fričová.</ref>
 
Svého muže doprovázela i do exilu, od roku 1860 s ním žila v Paříži a až roku 1867 se s dětmi vrátila do Prahy.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Anna Fričová.</ref>
Částečně je osud Anny i jejího muže Josefa Václava Friče načrtnut v knize vzpomínek její matky Antonie, "Paměti babičky Kavalírové". Antonie Kavalírová psala vzpomínky v letech 1859 – 1863 na přání svých dětí, pro něž byly původně určeny. Později rukopis k vydání připravil vnuk [[Josef Jan Frič]], a to bez zásadních gramatických úprav. Paměti se dočkaly od roku 1929 (vydal Spolek českých bibliofilů) již devíti vydání v češtině a jednoho vydání v angličtině (''The Memoirs of grandmother Kavalírová'', Český spisovatel, 1993).
 
=== Rodinný život ===
Byla Fričovou druhou manželkou, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 podruhé oženil. Měli dva synovy, Josefa (1861–??) a Jana (1863–1892), kteří se narodili v Paříži, a dceru Boženu (1865–??, místo narození prozatím neurčeno, v roce 1865 pobýval Frič v Paříži).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1ED5309B23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef]</ref><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Řepková
| jméno = Marie
| odkaz na autora = Marie Řepková
| titul = Josef Václav Frič
| sestavitel = [[Vladimír Forst]] a kolektiv
| sborník = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce
| vydavatel = Academia
| odkaz na vydavatele = Academia
| počet stran = 589
| místo = Praha
| rok vydání = 1985
| isbn = 80-200-0797-0
| svazek = 1. A–G
| strany = 748-752
}}</ref>
 
== Literární činnost ==
Publikovala několik krátkých lyrických básní v [[Lada Niola|Ladě Niole]], v almanachu Máj aj., dvě sbírky jejích básní a několik povídek zůstalo v rukopise.
 
== Ohlas v literatuře ==
Částečně je osud Anny i jejího muže Josefa Václava Friče načrtnut v knize vzpomínek její matky Antonie, "''Paměti babičky Kavalírové"''. Antonie Kavalírová psala vzpomínky v letech 1859 – 1863 na přání svých dětí, pro něž byly původně určeny. Později rukopis k vydání připravil vnuk [[Josef Jan Frič]], a to bez zásadních gramatických úprav. Paměti se dočkaly od roku 1929 (vydal Spolek českých bibliofilů) již devíti vydání v češtině a(naposledy jednohov vydání''[[Český spisovatel|Českém spisovateli]] v angličtiněroce 1993 v tomtéž roce a témže nakladatelství anglicky (''The Memoirs of grandmother Kavalírová'', Český spisovatel, 1993).
 
== Odkazy ==