Svatý Vojtěch: Porovnání verzí

'''Svatý Vojtěch''' (cca[[Polština|polsky]] ''Święty'' ''Wojciech'', asi [[956]] – [[23. duben|23. dubna]] [[997]]), v zahraničí známý spíše pod svým [[biřmování|biřmovacím]] jménem [[Adalbert]], byl druhý [[Arcibiskup pražský|pražský biskup]]. Pocházel z rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]].

Vystupoval proti některým jevům v tehdejší společnosti, které se neslučovaly s církevním učením, zejména proti [[pohanství]], obchodování s křesťanskými [[Otrokářství|otroky]], [[Kněz|kněžskému]] [[manželství]] a velmi rozšířenému [[alkoholismus|alkoholismu]]. Kromě toho se zasloužil o rozvoj domácího [[latina|latinského]] [[Literatura|písemnictví]], zároveň však respektoval [[staroslověnština|staroslověnskou]] kulturní tradici.

Je mimo jiné pokládán za autora nejstarších českých a polských duchovních písní, např. známé písně ''[[Hospodine, pomiluj ny]]''. Jeho působení bylo komplikováno krizí českého státu, která se mimo jiné projevovala i rostoucími spory mezi [[Přemyslovci]] a [[Slavníkovci]].

Vojtěch byl synem [[Slavník]]a, jehož rod sídlil v [[Libice nad Cidlinou|Libici nad Cidlinou]]. Přesné datum jeho narození není známé, pravděpodobně ale mezi léty [[955]]–[[957]]{{Doplňte zdroj}}. Měl 5 sourozenců. V roce 962 ho jako malého chlapce biřmoval při své návštěvě Libice [[Seznam magdeburských arcibiskupů|magdeburský arcibiskup]] [[Adalbert Magdeburský|Adalbert]]. Základní vzdělání Vojtěchovi zprostředkovali kněží z [[Libice nad Cidlinou|Libice]]. Ve studiu pokračoval v [[MagdeburkMagdeburg|Magdeburku]]u, kde jako nadaný žák působil devět let ([[972]]–[[981]]). Po svém návratu ze studií získal první stupeň vyššího kněžského svěcení – [[podjáhen]]ství a stal se pomocníkem prvního českého [[biskup]]a [[Dětmar]]a; po jeho smrti se Vojtěch stal druhým pražským [[biskup]]em. K volbě došlo [[19. únor]]a [[982]] za účasti [[Boleslav II.|Boleslava II.]] na [[Levý Hradec|Levém Hradci]]. Vojtěchova [[investitura]] proběhla ve [[Verona|Veroně]] císařem ([[Ota II.|Otou II.]]). Biskupské svěcení mu poté udělil metropolita [[Willigis]].

Nový [[biskup]] byl odhodlaným šiřitelem křesťanské víry. V převážně [[pohanství|pohanských]] krajích – v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] a v [[UhryUhersko|Uhrách]] – se snažil vymýtit největší nešvary tehdejší společnosti, zejména obchod s [[Otrokářství|otroky]], [[Polygamie|mnohoženství]] a [[alkoholismus]]. Jeho radikální pokusy o očistu věřících v [[diecéze|diecézi]] však narazily na zažité stereotypy. Po pěti letech v úřadu Vojtěch v roce [[988]] znechuceně opustil [[Praha|Prahu]] a odcestoval společně s bratrem [[Svatý Radim|Radimem]] k [[papež]]i [[Jan XV.|Janu XV]]. Z [[Řím]]a odešli do [[klášter]]aKlášter Montecassino|kláštera [[Monte Cassino]], později do řeckého [[klášter]]a ve [[Valle Luca]] a nakonec do reformního [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a na [[řím]]ském Aventinu. Zde s podporou [[papež]]e složil [[17. duben|17. dubna]] [[990]] [[řeholní sliby|řeholní slib]].

Po vyvraždění [[Slavníkovci|Slavníkovců]] Vojtěch pobýval v [[klášter|klášteře]] sv. Alexia na Aventinu, později se odebral do Polska ke knížeti [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavu Chrabrému]] s cílem podniknout misijní cestu k [[pohanství|pohanským]] [[Lutici|Luticům]] nebo [[Prusko|Prusům]]. Za cíl byly nakonec vybrány pobaltské Prusy (Prusko). Misie vedla podél břehů [[Visla|Visly]] a [[Gdaňský záliv|Gdaňského zálivu]]. Roku [[997]] dorazil spolu se svými druhy a polským vojenským doprovodem do [[Sambijský poloostrov|Sambie]], nejbohatšího kraje [[Prusko|Pruska]]. Během obtížné [[evangelizace]] nechal Vojtěch mýtit i pohanské posvátné duby. Při svém misijním působení byl varován, že si misii pohansky věřící Prusové nepřejí, že může být potrestán i smrtí, a bylo mu řečeno, aby Prusko jako misionář opustil. Vojtěch ale misie neukončil. [[23. duben|23. dubna]] [[997]] byl na jednom z pro pohany posvátných míst – posvátném háji Kunterna, do kterého byl lidem zakázán přístup, při bohoslužbě, podle jiných zdrojů jen při jeho náhodné návštěvě, chycen, zajat a rituálně zabit ochránci tohoto místa. Část jeho doprovodu byla ušetřena, aby pro výstrahu jiným mohla o jeho smrti podat svědectví.<ref>[https://cs.wikibooks.org/wiki/Jak_a_kde_zahynul_svat%C3%BD_Vojt%C4%9Bch Jak a kde zahynul svatý Vojtěch], Petr Zahnaš, OPAVA 2007</ref> Vojtěch je pro svou smrt při evangelizační činnosti [[Římskokatolická církev|římskokatolickou církví]] považován za [[mučedník]]a.

Pokud jde o lebku Svsv. Vojtěcha, byla podle polské tradice také uložena v Hnězdně, a to od roku 1127 až do roku 1923, kdy byla odcizena a její další osud je neznámý. Pozdější zkoumání, vedené antropologem [[Emanuel Vlček|Emanuelem Vlčkem]], potvrdilo, že autentické Vojtěchovy ostatky jsou uloženy v pražské katedrále, ostatky z Hnězdna a Cách jsou tudíž falzem.<ref>[[Toulky českou minulostí]], 45. schůzka ([http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0045-schuzka-26-05-1996-osud-svateho-vojtecha-slavnikovce--300954 dostupné online])</ref><ref>[http://catholica.cz/?id=1296 Catholica.cz]</ref>

* Reprezentační vyobrazení: klidně stojí nebo žehná (to je od baroka jeho pravá podoba, tzv. ''vera effigies''). Jeho oděv bývá nejčastěji biskupský ([[Ornát|kasule]], [[Pluviál (liturgický oděv)|pluviál]]), na hlavě biskupská [[Infule|mitra]], v ruce [[biskupská berla]], dále může držet své atributy mučednictví: šípy, kopí, veslo ([[pádlo]]), heraldické znaky pražského biskupství a (nebo) kláštera v Břevnově (břevno odklizené z pramene potoka, zvaného nadále Vojtěška)

* relikvie: lebka v [[relikviář]]ovém poprsí sv. Vojtěcha, 1. ze [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]]|, tam celý soubor osobních předmětů (2 prsteny, 2 křížky, hřeben, mitra, rukavice a roucho); 2. v [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)|katedrále]] v [[Hnězdno|Hnězdně]] (podle polské kroniky Poláci nevydali Čechům Vojtěchovo pravé tělo ani lebku a mají je dodnes). 3. v [[Kostele svatého Vojtěcha (Cáchy)|kostele sv. Vojtěcha]] v [[Cáchy-Burtscheid|Cáchách-Burtscheidu]].

* [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] v Praze – hrob v kapli sv. Jana Nepomuckého, [[kenotaf]] v podlaze na místě [[Kaple svatého Vojtěcha (pražská katedrála)|kaple Svsv. Vojtěcha]]

* [[Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město)|kostel sv. Vojtěcha]] farní pro [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], za Národním divadlem v Praze

* [[Benediktinský klášter Rajhrad|Rajhradský klášter]] u [[Brno|Brna]]

* [[ZámekZelená Zelenáhora Hora(zámek)|Zelená Hora]] u [[Nepomuk]]u

** [[Památné lípy Na Vrších|boží muka a studánka Na Vrších]] v [[Přerov nad Labem|Přerově nad Labem]]

**[[Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem)|kostel sv. Vojtěcha]] v [[Přerov nad Labem|Přerově nad Labem]]

** [[Svatovojtěšská studánkaKaplička vsvatého PřerověVojtěcha nad Labemstudánkou|Svatovojtěšská studánka]] v [[Přerov nad Labem|Přerově nad Labem]]

* [[kostel svatého Vojtěcha|kostely svatého Vojtěcha]] (rozcestník mezi kostely zasvěcenými svatému Vojtěchovi)

{{PosloupnostPanovník|co titul = 2. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|biskup pražský]]

| obrázek =PragueWappen bishopricBistum Prag.gifpng}}

{{Portály|Lidé|Česko|Středověk|Křesťanství|Lidé|StředověkPolitika}}