Wikipedie

Lužické hory: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Ekosystémy: Doplněny mezery, místy přestylizováno, obsah zachován
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Cvikov - změna odkazu/ů na Cvikov (okres Česká Lípa); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=[[geomorfologický celek|geomorfologickém celku]]|druhý=[[chráněná krajinná oblast|chráněné krajinné oblasti]]|stránka=Chráněná krajinná oblast Lužické hory}}
{{Infobox - reliéf
| název = Lužické hory,<br />Lausitzer Gebirge
| obrázek = Vrchol_Luže_v_zimě.jpg
| popisek = Vrchol Luže v&nbsp;zimě
| alt = Zimní zasněžený záběr na vrchol Luže odspodu z cesty mezi stromy, nad kterou se vrchol tyčí
| nejvyšší bod = [[Luž]]
| maximální výška = 793
| střední výška = 509
| rozloha = 242
| poznámka k rozloze = &nbsp;(z&nbsp;toho 199 km² na území Česka; 43 km² v Německu)
| nadřazená jednotka = [[Krkonošská oblast]]
| podřazené jednotky = [[Lužický hřbet]] <br />[[Kytlická hornatina]]
| sousední jednotky = [[Děčínská vrchovina]] <br />[[Šluknovská pahorkatina]] <br />[[Žitavská pánev]] <br />[[Ještědsko-kozákovský hřbet]] <br />[[Ralská pahorkatina]] <br />[[České středohoří]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]], {{Flagicon|Německo}} [[Německo]]
| hornina = [[pískovec]], [[čedič]]
| poznámka =
| povodí = [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]], [[Ploučnice]], [[Lužická Nisa]]
| loc-map = {{LocMap |Česko |relief=1 |mark=Fire.svg |label=Lužické hory|position=bottom |lat=50.848889|long=14.646944 |float=center |caption=}}
| mapa = Krkonošská oblast - Lužické hory.svg
| popisek mapy = Lužické hory (červeně) v rámci [[Krkonošská oblast|Krkonošské oblasti]]
}}
'''Lužické hory''' ({{Vjazyce2|de|''Lausitzer Gebirge''}}) jsou [[geomorfologický celek]] a&nbsp;nevelké pohoří na&nbsp;severu [[Česko|Česka]] a&nbsp;východě [[Německo|Německa]], které jsou vymezené přibližně městy [[Nový Bor]], [[Česká Kamenice]], [[Krásná Lípa]], [[Varnsdorf]], [[Žitava]], [[Hrádek nad Nisou]], [[Jablonné v Podještědí]] a [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikov]]. Nacházejí se v&nbsp;západní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Hory sousedí na západě s [[Děčínská vrchovina|Děčínskou vrchovinou]], na&nbsp;severu vedle [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] také se [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovskou pahorkatinou,]] na&nbsp;východní straně s [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovským hřbetem.]] Na jihu ohraničují Lužické hory [[Ralská pahorkatina]] spolu s&nbsp;[[České středohoří|Českým středohořím]]. Německá část hor se&nbsp;nazývá ''{{Cizojazyčně|de|Zittauer Gebirge}}'' (tedy Žitavské hory) a&nbsp;na&nbsp;česko-německé hranici leží nejvyšší hora pohoří, [[Luž]], která je v&nbsp;Německu nejvyšším bodem na východ od&nbsp;[[Labe]].
 
Geologicky jsou Lužické hory tvořeny hlavně [[Svrchní křída|svrchněkřídovými]] [[pískovec|pískovci]], kterými v&nbsp;[[třetihory|třetihorách]] na četných místech proniklo žhavé [[magma]], jež utuhlo ve formě znělcových a [[čedič]]ových hornin. Hlavní hřeben Lužických hor tvoří 3&nbsp;až 6&nbsp;km široký [[Lužický hřbet]], který probíhá jižně od [[Lužický zlom|lužické poruchy]] od vrchu [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]] po Horní Sedlo. V&nbsp;hřebenu se&nbsp;uplatňují izolované dominanty rozložitých [[znělec|znělcových]] a&nbsp;[[trachyt|trachytových]]ových, vzácněji [[čedič|čedičových]]ových kup spojené do málo výrazného hřebene. Druhou částí je [[Kytlická hornatina]] která má pestrý [[Reliéf (geografie)|georeliéf]]. Tvoří ji vysoké geovertikály [[Neovulkanit|neovulkanických]] [[Skalní suk|suků]], hluboce zaříznutá [[Soutěska|kaňonovitá]] území a četné drobnější tvary zvětrávání a odnosu skalních hornin. Lužickými horami prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]], proto zde nejsou významnější vodní toky a plochy. Dle [[Evžen Quitt|Quittovy]] [[Klasifikace podnebí|klasifikace]] patří česká část Lužických hor do mírně teplé oblasti MT2. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémemekosystém]]em hor jsou lesy. Z&nbsp;pohledu ochrany přírody patří většina území Lužických hor do [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]], malá část severně od České Kamenice se nachází v&nbsp;[[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]]. Na německé straně hor navazuje [[Chráněná krajinná oblast Žitavské hory|CHKO Žitavské hory]] (''LSG Zittauer Gebirge'').
 
V&nbsp;Lužických horách je prapůvod českého [[sklářství]] a ve středověku zde byla bohatá [[Těžba|hornická činnost]]. Lužické hory jsou hojně [[Turista|turisticky]] navštěvované, převážně na německé straně jsou [[Skalní město|skalní města]] s řadou horolezeckých cest, jsou zde zříceniny či zbytky hradů a bohatá lidové architektura prezentovaná hlavně [[Podstávkový dům|podstávkovými domy]].
Řádek 44:
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
Řádek 81:
 
== Poloha ==
Místopisně Lužické hory leží na pomezí [[Česko|České republiky]] a [[Německo|Německa]]. Část v&nbsp;Česku se nachází ve východních partiích [[Ústecký kraj|Ústeckého]] a západních [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a německé oblasti spadají do jihovýchodní části spolkové země [[Sasko]]. Hranice pohoří je ve směru chodu hodinových ručiček přibližně vymezena spojnicí měst a obcí [[Hrádek nad Nisou]], [[Bílý Kostel nad Nisou]], [[Jablonné v&nbsp;Podještědí]], [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikov]], [[Nový Bor]], [[Kamenický Šenov]], [[Česká Kamenice]], [[Krásná Lípa]], [[Varnsdorf]] a v&nbsp;Německu pak následně [[Waltersdorf]], [[Hainewalde]], [[Hörnitz]], [[Olbersdorf]] a [[Eichgraben]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapy.cz: Lužické hory
| url = https://mapy.cz/zakladni?x=14.6160047&y=50.8454303&z=11&source=area&id=39
Řádek 97:
== Geologie ==
=== Geologická stavba ===
Nejstarší horniny v Lužických horách se&nbsp;nacházejí v&nbsp;jejich severní části. Jsou jimi [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Granitoid|granitoidygranitoid]]y, rumburská [[žula]] a&nbsp;lužický [[granodiorit]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Geologie und Böden
| periodikum = www.naturparkblicke.de
Řádek 110:
| vydavatel = Liberecký kraj
| místo = Liberec
| datum vydání =
| datum přístupu = 10.5.2017
| strany = 37
Řádek 118:
| příjmení = Janoška
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Sopky a sopečné vrchy České republiky
| vydání = 1
Řádek 130:
}}</ref>
 
Geologicky jsou&nbsp;Lužické hory pokračováním Českého středohoří, reprezentují však více vyzdviženou a&nbsp;erozí postiženou [[Tektonická deska|tektonickou desku]]. Většina povrchových sopečných produktů byla již&nbsp;[[Denudace|denudací]] odstraněna, zatímco původně podpovrchové pně, [[Lakolit|lakolitylakolit]]y a&nbsp;žíly tvoří nejvyšší partie pohoří. Rozmístění sopečných těles v&nbsp;Lužických horách ovlivňuje křížení [[Oherský rift|oherského riftu]] se&nbsp;strukturou [[labské zóny]], zvláště pak s&nbsp;výraznou lužickou poruchou.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Blokové dělení Českého masívu
| periodikum = departments.fsv.cvut.cz
Řádek 187:
[[Soubor:Luzicke hory Hvozd Oybin.jpg|náhled|alt=Pohled do lesnaté krajiny v okolí města Ojivín; v pravé části fotky je vpovzdálí město Ojivín, v levé části fotky se nad jeho úroveň táhle vztyčuje hora Hvozd a pohled oživuje všudypřítomný les halící se do žlutozelených podzimních barev a modrá obloha z poloviny pokrytá bílými, Sluncem ozářenými mraky|Hora Hvozd a město Oybin]]
Erozi přerušila vulkanická činnost, která vyvrcholila před 20–30&nbsp;milióny let na konci starších [[třetihory|třetihor]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Die geologischen Naturdenkmale des Landkreises Löbau-Zittau des Landkreises Löbau-Z
| url = http://naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/geologische_nde.pdf
| vydavatel = Naturschutzbehörde des Landkreises Löbau-Zittau in Zusammenarbeit mit dem Forschungsverein Umweltschutz Zittau e.V.
| místo = Ziitau
| datum vydání = 2004
Řádek 214:
| místo = Praha 1
| rok = 2005
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-7075-649-7
}}</ref>
Řádek 262:
}}</ref>
 
Jedlovský hřbet je nejvýše položená a&nbsp;plošně rozsáhlejší západní a&nbsp;střední část Lužického hřbetu, rozkládající se od&nbsp;Doubice ke&nbsp;sníženině u&nbsp;[[Horní Světlá (Mařenice)|Světlé pod Luží]]. Je tvořen [[turon]]skými, [[Coniac|coniackýmiconiac]]kými a [[santon]]skými pískovci s průniky většinou znělcových a&nbsp;trachytových, vzácněji čedičových hornin. Nejvýše položená část Jedlovského hřbetu mezi Světlou pod Luží a&nbsp;Jiřetínem pod&nbsp;Jedlovou se&nbsp;vyznačuje rozsáhlými trachytovými a&nbsp;znělcovými vrchy tvaru kup a&nbsp;krátkých hřbetů. Dominantami jsou nejvyšší hora pohoří [[Luž]], dále [[Pěnkavčí vrch (Lužické hory)|Pěnkavčí vrch]], [[Bouřný]], [[Čihadlo (Lužické hory)|Čihadlo]] a&nbsp;[[Suchý vrch (Lužické hory)|Suchý vrch]], na jehož severní straně se nachází puklinová paledová jeskyně. Čedičové jsou [[Pětikostelní kámen]] a&nbsp;[[Pařez (Lužické hory)|Pařez]]. [[Kozí hřbet (Lužické hory)|Kozí hřbet]] vznikl na znělcové žíle pronikající [[Granodiorit|granodioritemgranodiorit]]em. [[Pískovec]] je&nbsp;zde na&nbsp;povrchu poměrně vzácný. Na pískovci je [[Milštejn]] se zříceninou hradu a skalní bránou, dále Čertova pláň s&nbsp;Jezevčím kamenem či kaňon Svitávky u Rousínova. Střední část hřbetu se [[Stožecké sedlo|Stožeckým sedlem]] dosahuje nejvyšší výšky na vrcholu [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]], dalšími vrchy pod 700&nbsp;metrů jsou [[Tolštejn]] a [[Malý Stožec]], dále čedičová Jelení skála a [[Stožec (Lužické hory)|Stožec]]. Západní část nepřesahuje nadmořskou výšku 600&nbsp;metrů a nacházejí se zde znělcové vrcholy [[Plešivec (Lužické hory, 597 m)|Plešivec]], [[Široký vrch (Lužické hory)|Široký vrch]] a čedičová [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]]. Na Vápenném vrchu byla tektonicky při [[Lužický zlom|lužickém zlomu]] vyzdvižena kra [[Jura|jurských]] pískovců a vápenců.<ref name=":010">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 8 až 11</ref>
 
Hvozdský hřbet ve východní části Lužického hřbetu je budován z&nbsp;velké části středoturonskými pískovci s&nbsp;průniky třetihorních sopečných hornin, které vytvářejí výrazné sopečné vrchy v&nbsp;západní části Hvozdského hřbetu. Vrcholy [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozd]], Plešivec, [[Sokol (Lužické hory)|Sokol]], na pískovcích vznikl také hřbet [[Zámecký vrch (536 m)|Zámeckého vrchu]]. Z&nbsp;pískovců jsou i&nbsp;vrcholové skály Krkavčích kamenů. Ve východní části jsou pozůstatky sopečné činnosti vzácnější, přesto se zde vyskytují ve formě Loupežnického vrchu a Liščí hory. Pískovce se výrazně uplatňují na [[Vraní skály|Vraních skalách]]. Horní skály s&nbsp;mohutnými věžemi jsou cvičným horolezeckým terénem. Vedle nich horolezci využívají [[Popova skála|Popovu skálu]] a&nbsp;Pískový vrch.<ref name=":010" />
 
Klíčská hornatina má členitý reliéf s&nbsp;četnými vulkanickými vrchy, které tvoří kupy, kužely a ploché hřbety. K&nbsp;nejvýraznějším patří [[Klíč (Lužické hory)|Klíč]], [[Velký Buk|Velký]] a [[Malý Buk]], [[Velká Tisová]] a&nbsp;Sokol. Z&nbsp;čediče jsou [[Studenec (Lužické hory)|Studenec]], [[Zlatý vrch]], [[Chřibský vrch]], [[Ovčácký vrch]] nebo [[Střední vrch]]. Charakteristickým rysem sopečných vrchů jsou skalní stěny a srázy spolu s&nbsp;mohutnými suťovými poli. Území přetíná údolí horního toku [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] s&nbsp;kaňonem pod [[Fredevald|Pustým vrchem]]. Pískovec se na povrchu uplatňuje v&nbsp;okolí [[Jehla (Lužické hory)|Jehly]] u [[Česká Kamenice|České Kamenice]].<ref name=":010" />
 
Chřibskokamenická kotlina je malá sníženina na [[Chřibská Kamenice|Chřibské Kamenici]], v&nbsp;pískovcové oblasti s&nbsp;ojedinělými sopečnými suky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Článek: Chráněná krajinná oblast Lužické hory 03.05.2001
| periodikum = www.mzp.cz
| url = http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/4d735ff9c7e64b58c12569e7001a2d9c/e5583beb2f371763c1256a410022ae7d?OpenDocument
Řádek 276:
 
Na německé straně se Žitavské hory strmě zdvihají ze Žitavské pánve s&nbsp;výškovým rozdílem až 500&nbsp;metrů a pod Oybinem jsou rozdělené údolím potoka [[Goldbach]]. Nejznámějšími vrcholy v&nbsp;této oblasti hor s&nbsp;pískovcovými skalními městy jsou [[Töpfer]], [[Ameseinberg]] a [[Oybin (hrad)|Oybin]]. Charakteristické jsou zde pískovcové skalní tvary, strmé kaňony či skalní věže. Znělec vytvořil vrcholy [[Luž]], [[Hvozd (Lužické hory)|Hochwald]], [[Jonsberg]] a [[Buchberg]].<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = 37 Zittauer Gebirge (ZGE)
| url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/37_Zittauer_Gebirge.pdf
| vydavatel = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
| místo = Dresden
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-15
}}</ref>
Řádek 309:
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
Řádek 343:
| strany = 16
| isbn = 80-7033-832-6
}}</ref><ref name="Česko">{{Citace monografie| spoluautoři = kolektiv| titul = Českolipsko | vydavatel = Magma| místo = Ústí nad Labem| rok = 2000| kapitola = Horopis| strany = 4| isbn =}}</ref>:
{| class="wikitable sortable"
|-
Řádek 371:
== Půdy ==
Půdy se v&nbsp;Lužických horách vyznačují nízkou, řidčeji střední kvalitou. Zastoupeny jsou zde typy půd charakteristické pro oblasti s&nbsp;vyšší nadmořskou výškou a chladnějším klimatem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Pflege- und Entwicklungskonzeption Naturpark Zittauer Gebirge
| url = http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/fileadmin/user_pic/fotos/Naturpark/Naturpark-PEK_Abschlussbericht_Juni2011.pdf
Řádek 380:
| datum přístupu = 19.5.2017
| strany = 14 až 15
}}</ref> V&nbsp;pískovcových oblastech dominují [[Podzol|podzolypodzol]]y a hnědozemě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Bodenatlas des Freistaates Sachsen Teil 2: Standortkundliche Verhältnisse und Bodennutzung
| url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/boden/Bodenatlas-Teil2.pdf
| vydavatel = Freistaat Sachsen
| místo = Dresden
| datum vydání =
| datum přístupu = 18.5.2017
}}</ref> Ve skalnatých oblastech a na příkrých svazích se místy vyskytují [[Leptosol|rankery]] na pískovcových [[Suť|sutích]] s vysokým obsahem humusu nízké kvality, se slabým poutáním vody a&nbsp;živin. Tyto půdy mají malé zemědělské využití, typické jsou pro [[Les|lesní porosty]]. Část území na severní straně hor se nachází na žulovém podkladě. Na ní se vyvinuly kyselé [[hnědozem]]ě, [[kambizem]]ě a [[pseudoglej]]e se zemědělským využitím většinou jako [[Pastvina|pastviny]]. V&nbsp;údolích se nachází [[Glejosol|glejové]] půdy na různých substrátech, v&nbsp;závislosti na podkladu písčité až hlinité a většinou zalesněné. Na čedičových vrcholech se vyskytují sutě a hnědozemě. S&nbsp;klesající nadmořskou výškou se mění půdní typy od [[podzol]]ů přes [[hnědozem]]ě k&nbsp;[[pseudoglej]]ům.<ref name=":5" />
Řádek 430:
[[Soubor:Naděje 016.JPG|náhled|alt=Pohled zblízka zboku na hráz přehrady Naděje s jejím přepadem valící se vody; nad hrází se zvedá terén se zimním opadaným nezasněženým lesem|Přehrada [[Přehrada Naděje|Naděje]]]]
Po&nbsp;hlavním hřebeni Lužických hor probíhá hlavní evropské [[rozvodí]] [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]] po&nbsp;linii Popova skála – Hvozd – Luž – Pěnkavčí vrch – Jelení skála – Jedlová – Malý Stožec – Plešivec – Široký vrch.<ref name=":020">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 20.</ref> Lužické hory jsou pramennou oblastí bez&nbsp;větších vodních toků. Nejvýznamnější tok, říčka [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]] pramenící u&nbsp;Jelení skály s&nbsp;hlavním přítokem Chřibskou Kamenicí, má&nbsp;u&nbsp;[[Česká Kamenice|České Kamenice]] šířku čtyři metry. Toky, odvodňující východní část hor, jsou&nbsp;[[Šporka]] s&nbsp;pramenem východně od&nbsp;Polevska a&nbsp;[[Svitávka (řeka)|Svitávka]] pramenící jako Zwittelbach na&nbsp;Buchtbergu u&nbsp;[[Jonsdorf]]u asi&nbsp;1&nbsp;km za&nbsp;státní hranicí, na&nbsp;které se&nbsp;nacházejí Kunratické rybníky. [[Boberský potok]] s&nbsp;pramenem u&nbsp;[[Nová Huť (Svor)|Nové Hutě]] a&nbsp;[[Heřmanický potok (přítok Panenského potoka)|Heřmanický potok]] s&nbsp;pramenem pod&nbsp;[[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdem]] jsou drobnější pravostranné přítoky [[Ploučnice]]. Severní svahy odvodňují menší potoky ústící do&nbsp;[[Lužická Nisa|Nisy]] a&nbsp;jejího přítoku [[Mandava|Mandavy]]. Vodním tokem s&nbsp;největším průtokem na&nbsp;severním českém podhůří je&nbsp;[[Lužnička (přítok Mandavy)|Lužnička]], která pramení u&nbsp;Rybniště a&nbsp;do&nbsp;které se&nbsp;v&nbsp;Dolním Podluží vlévá [[Lesenský potok]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické hory, Ještědský hřbet
| vydání =
| vydavatel = 1
| místo = Praha
Řádek 441:
| počet stran = 288
| strany = 20 až 21
| isbn =
}}</ref>
 
V&nbsp;centrální části se&nbsp;nachází několik rybníků, mezi větší patří [[Hraniční rybník]],<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 459:
| datum přístupu = 2017-05-10
}}</ref> Rolský a&nbsp;Svorský rybník. Vyznačují se&nbsp;studenou, kyselou, na&nbsp;živiny chudou vodou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce
| vydání = 1
Řádek 470:
| počet stran = 66
| strany = 13
| isbn =
}}</ref> V roce 1926 zde byla vybudována vodárenská nádrž [[Chřibská přehrada|Chřibská]] o&nbsp;rozloze 12,7 ha, s&nbsp;26 metrů vysokou a&nbsp;195&nbsp;metrů dlouhou sypanou hrází.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kühn
Řádek 478:
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmchrpc
| datum přístupu = 2017-05-07
}}</ref> [[Přehrada Naděje]] o&nbsp;rozloze 1,2 ha z&nbsp;roku 1938 na&nbsp;Hamerském potoce má&nbsp;10&nbsp;metrů vysokou a&nbsp;92 metry&nbsp;dlouhou hráz.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = VD Naděje
| periodikum = www.poh.cz
Řádek 510:
| datum přístupu = 2017-10-16
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Charakteristika správy toků - ST - oblast povodí Ohře, Teplice
| periodikum = ST - oblast povodí Ohře, Teplice
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://ost56.lesycr.cz/charakteristika-spravy-toku/
| datum přístupu = 2017-10-16
}}</ref> Drobné vodní toky jsou většinou ve&nbsp;správě jednotlivých obcí. Malou část pohoří na&nbsp;východě spravuje [[Povodí Labe (státní podnik)|Povodí Labe]]. Tato část hor je&nbsp;však bez významnějších [[Vodní tok|vodních toků]]. Severní část Lužických hor na&nbsp;východě patří pod povodí 2-04-07 [[Lužická Nisa]] po&nbsp;[[Mandava|Mandavu]], tvoří jej levostranné bezejmenné přítoky [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] v&nbsp;[[Dolní Sedlo|Dolním Sedle]] a&nbsp;[[Dolní Suchá (Hrádek nad Nisou)|Dolní Suché]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = 393/2010 Sb. Vyhláška o oblastech povodí
| periodikum = Zákony pro lidi
| vydavatel =
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-393/zneni-20110101?diff=0
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-10-16
Řádek 535:
[[Soubor:Kveten pp ostrolovsky ujezd 01.jpg|vlevo|náhled|alt=Detailní pohled na vrchní část rostliny měsíčnice vytrvalé s jejími zelenými listy ve tvaru špičatého srdce se střapatými okraji, a ozdobené bělo-fialovými drobnými kvítky na vrcholku|Měsíčnice vytrvalá]]
Z&nbsp;[[Fytogeografie|fytogeografického]] hlediska jsou Lužické hory řazeny do&nbsp;praesudetica, území s&nbsp;prvky hercynské květeny původem z&nbsp;Krušných hor a&nbsp;sudetské [[květena|květeny]] z&nbsp;Jizerských hor a&nbsp;Krkonoš. Ve&nbsp;smrkových [[Monokultura|monokulturách]] při okrajích cest se&nbsp;hojně vyskytuje kapradina [[žebrovice různolistá]]. Dále zde roste [[náprstník červený]] pocházející ze&nbsp;západní Evropy. V&nbsp;podmáčených smrčinách najdeme [[sedmikvítek evropský]]. Na&nbsp;vrcholcích kopců a&nbsp;v&nbsp;suťových svazích na&nbsp;čedičovém či&nbsp;znělcovém podloží se&nbsp;vyvinuly [[květnaté bučiny]] a&nbsp;smíšené listnaté lesy podhorských poloh. V&nbsp;nich roste [[kyčelnice devítilistá]], [[lýkovec jedovatý]] a&nbsp;hojná [[Svízel vonný|mařinka vonná]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Flóra
| periodikum = luzickehory.ochranaprirody.cz
| vydavatel =
| url = http://luzickehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-26
}}</ref> Porosty [[měsíčnice vytrvalá|měsíčnice vytrvalé]] najdeme pod Studencem na ploše 6&nbsp;ha.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 551:
| datum přístupu = 2017-05-26
}}</ref> Na&nbsp;pískovcovém podloží se&nbsp;vyvinuly druhově chudší bikové bučiny s&nbsp;[[bika bělavá|bikou bělavou]]. Unikátní je květena příkrých skalních stěn na&nbsp;Klíči, kde rostou relikty z&nbsp;doby ledové [[hvězdnice alpská]], [[kapradinka skalní]] či [[česnek sibiřský]]. Na&nbsp;krystalických vápencích v&nbsp;západní části hor na&nbsp;Vápenném vrchu jsou orchidejové bučiny reprezentované [[okrotice bílá|okroticí bílou]] a&nbsp;[[okrotice červená|červenou]] a&nbsp;[[Kruštík širolistý pravý|kruštíkem širolistým]].<ref name=":11">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce
| vydání =
| vydavatel = Občanské sdružení přátel Lužických hor a Správa CHKO Lužické hory
| místo = Jablonné v Podještědí
Řádek 562:
| počet stran = 67
| strany = 10
| isbn =
}}</ref>
 
Řádek 577:
 
Louky a&nbsp;pastviny jsou v&nbsp;Lužických horách chudé, rostou v&nbsp;nich málo náročné druhy trav jako [[kostřava červená]], [[psineček tenký]]. Louky v&nbsp;podhůří jsou druhově bohatší, na&nbsp;jaře na&nbsp;nich vyrůstají tisíce exemplářů [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]], někde doprovázené [[penízek alpský|penízkem alpským]], podél potůčků [[devětsil bílý|devětsilem bílým]]. Při okrajích lesů roste [[prstnatec májový]], [[prha arnika]] a&nbsp;ojediněle [[vstavač mužský]]. V&nbsp;loukách u&nbsp;Kytlice se&nbsp;vyskytuje zplanělý [[šafrán jarní]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce
| vydání = 1
Řádek 588:
| počet stran = 67
| strany = 18
| isbn =
}}</ref> V rašeliništích na úpatí Luže roste mezi [[rašeliník]]y a vstavačovitými také [[rosnatka okrouhlolistá]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naturpark Zittauer Gebirge: Die Pflanzenwelt
Řádek 597:
=== Ekosystémy ===
[[Soubor:Bukový porost na vrcholu Pěnkavčího vrchu v zimě.JPG|náhled|alt=Prosluněný zimní pohled uvnitř opadaného bukového porostu pokrytého bílým sněhem a námrazou|Bukový porost pralesovitého charakteru na vrcholu Pěnkavčího vrchu v&nbsp;zimě]]
Lesy se&nbsp;na území Lužických hor vyvíjely od&nbsp;konce poslední [[doba ledová|doby ledové]], kdy na&nbsp;jejich území převládaly otevřené formace [[Step|stepístep]]í a&nbsp;[[tundra|tundry]]. Přibližně 8300 až&nbsp;7000&nbsp;let před naším letopočtem nahradily chladnou step světlé březo-borové lesy. V&nbsp;nich [[borovice kleč|borovici kleč]] vystřídala [[borovice lesní]] a [[Bříza pýřitá|břízu pýřitou]] [[bříza bělokorá]]. V&nbsp;zamokřených polohách se&nbsp;začaly vyskytovat vrby i&nbsp;náročnější dřeviny, například [[dub]], [[jilm]], [[lípa (rod)|lípa]] a&nbsp;[[líska obecná]]. V&nbsp;březo-borových lesích převažovala borovice, zastoupení bříz a&nbsp;vrb zůstávalo pod&nbsp;deseti procenty.<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Kučírek
| jméno = Pavel
| titul = Postglaciální vývoj lesních ekosystémů Lužických hor
| periodikum = Vlastivědný sborník Bezděz
| datum =
| ročník = 4
| číslo =
| strany = 163 až 177
| issn = 1211-9172
| url =
}}</ref>
 
Řádek 614:
[[Soubor:Luftbild von Gipfel Jedlová.JPG|vlevo|náhled|alt=Pohled z letadla do široké krajiny zelených hor, kde se střídají kopce s nížinami a lesy s kulturními plochami, tj. obcemi a polnostmi; v dolní části fotky pod letadlem je hora Jedlová s vysílačem|Letecký pohled na vrchol [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]]]]
Od&nbsp;roku 600 se zvýraznil kontinentální charakter podnebí, po&nbsp;roce 900 přišel teplejší ráz, který vyvrcholil v&nbsp;letech 1150 až&nbsp;1300. Po roku 1300&nbsp;pomalu nastupovala [[malá doba ledová]], výrazná mezi lety 1550 až&nbsp;1850, a s&nbsp;vrcholem na&nbsp;konci 17.&nbsp;století. Od 6.&nbsp;století osídlovali předhůří Lužických hor [[Lužičtí Srbové]].<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče CHKO Lužické hory
| url = http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/planpece.pdf
| vydavatel = CHKO Lužické hory
| místo = Jablonné v Podještědí
| datum vydání =
| datum přístupu = 28.5.2017
| strany = 70
Řádek 634:
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 14.5.2017
}}</ref> Ve&nbsp;14.&nbsp;století jsou první zmínky o&nbsp;[[Rynoltice|Rynolticích]], [[Petrovice (Jablonné v Podještědí)|Petrovicích]], [[Kněžice (Jablonné v Podještědí)|Kněžicích]], [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikovu]]u, [[Drnovec|Drnovci]], [[Kunratice (okres Liberec)|Kunraticích]], [[Mařeničky|Mařeničkách]], [[Mařenice|Mařenicích]], [[Horní Světlá (Mařenice)|Horní]] a&nbsp;[[Dolní Světlá (Mařenice)|Dolní Světlé]], [[Horní Prysk|Horním]] a&nbsp;[[Dolní Prysk|Dolním Prysku]], [[horní Chřibská|HornHorní]]í a&nbsp;[[Dolní Chřibská|Dolní Chřibské]], [[Krásná Lípa|Krásné Lípě]] a&nbsp;[[Varnsdorf]]u. Les zaujímal přibližně dnešní hranice. Odlesněná část Lužických hor byla přeměněna v&nbsp;relativně stabilní zemědělskou krajinu s&nbsp;remízky, mezemi a&nbsp;zatravněnými plochami. V&nbsp;15.&nbsp;století využívání dřeva z&nbsp;Lužických hor zintenzivnění, bohaté zásoby dřeva přilákaly [[sklářství|skláře]]. Vznikla sklárna ve Chřibské a&nbsp;později v&nbsp;Doubici. Další sklárny byly založeny v&nbsp;16.&nbsp;až&nbsp;18.&nbsp;století. V&nbsp;roce 1530 vznikla sklárna ve&nbsp;[[Falknov (Kytlice)|Falknově]], roku 1554 byl založen [[Jiřetín pod Jedlovou]], v&nbsp;roce 1549 sklářská huť v&nbsp;[[Krompach]]u na úpatí Hvozdu a&nbsp;další sklářské hutě. Negativní dopad na lesy Lužických hor měla i&nbsp;[[třicetiletá válka]], během které byla vypálena většina osad a&nbsp;panských dvorů, které musely být ze dřeva znovu postaveny. V&nbsp;18.&nbsp;století vznikaly další sklářské hutě v [[Nová Huť (Svor)|Nové Huti]], [[Okrouhlá (okres Česká Lípa)|Okrouhlé]], [[Trávník (Cvikov)|Trávníku]] a&nbsp;v&nbsp;roce 1757 v&nbsp;[[Nový Bor|Novém Boru]].<ref name=":8" />
 
Dalšími spotřebiteli dřeva se staly zejména kovárny, cihelny, pivovary a tkalcovny a&nbsp;spotřeba dřeva stoupala i&nbsp;se&nbsp;vzrůstajícím počtem obyvatel. Vedle nadměrné těžby lesy poškozoval i&nbsp;pasoucí se dobytek, vytěžené lesní pastviny byly na&nbsp;šest let i&nbsp;více pronajímány na zemědělské využití. Těžba v&nbsp;lesích zpočátku probíhala výběrným způsobem. Kolem roku 1735 bylo započato s těžbou mýtním způsobem. Těžba stále vzrůstala a lesy již nebyly schopné se přirozeným způsobem obnovit. Vysazoval se především [[smrk]], místy [[borovice]] a&nbsp;s&nbsp;úbytkem dřeva začaly mizet i&nbsp;sklárny. Koncem 18.&nbsp;století se objevily první snahy o&nbsp;ochranu lesů a na jednotlivých panstvích vznikaly první lesní plány jako nový způsob řízení hospodaření a využívání lesů. Jejich přetěžování ale pokračovalo do&nbsp;posledního desetiletí 19.&nbsp;století. Začínalo se&nbsp;přecházet na&nbsp;vytápění [[uhlí|uhlím]]m a&nbsp;po&nbsp;výstavbě [[železnice]] po roce 1860 radikálně poklesla těžba palivového dřeva, která do&nbsp;té&nbsp;doby tvořila přes devadesát procent těžby.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sklářské muzeum {{!}} Nový Bor město skla
| periodikum = www.glassmuseum.eu
| url = http://www.glassmuseum.eu/novy-bor-mesto-skla
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>
 
[[Soubor:Lymantria monacha Buchstein01.JPG|náhled|alt=Detailní pohled na motýla bekyni mnišku odpočívající na mokrém dřevě pokrytém mechem; motýl má složená bílá křídla ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku s černou kresbou po celé ploše a na hlavě velká tykadla směřující od hlavy doleva a doprava, která se z nich svěšenými chloupky připodobňují hřebeny|[[Bekyně mniška]]]]
V&nbsp;18.&nbsp;a&nbsp;19.&nbsp;století byly lesy Lužických hor změněny na&nbsp;stejnověké, především smrkové lesy, na&nbsp;chudších stanovištích pak stejnověké borové monokultury se&nbsp;slabou příměsí jiných dřevin. Jen na&nbsp;nepřístupných místech na&nbsp;vrcholcích kopců zůstaly bučiny s&nbsp;ochuzeným bylinným patrem. Poklesla ekologická stabilita a lesy se staly méně odolné proti škůdcům a polomům. První písemný záznam o polomu je&nbsp;z&nbsp;roku 1660 a&nbsp;další záznamy jsou velice časté. Větší rozsah polomů byl v&nbsp;letech 1675, 1740. Roku 1801 zasáhla velká vichřice celou oblast Lužických hor. Velké škody způsobily větry v&nbsp;letech 1833 až&nbsp;35 a&nbsp;1868, 1894, 1904 a&nbsp;1915, kdy celé Lužické hory rovněž postihla námraza. Na&nbsp;písčitém podkladě velmi škodilo sucho.<ref name=":8" /> Další pohromou tu byl [[lýkožrout smrkový|kůrovec]]. Nejhorší následky Lužickým horám s&nbsp;sebou přinesla [[bekyně mniška]], která se tam poprvé objevila v&nbsp;roce 1900. Mnišková kalamita vyvrcholila v&nbsp;letech 1910 a&nbsp;posléze v&nbsp;roce 1922.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů přírodní lesní oblast č. 19 Lužická pískovcová vrchovina
| url = http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/oprl_oblasti/OPRL-LO19-Luzicka_piskovcova_vrchovina.pdf
| vydavatel = Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Řádek 654:
| datum přístupu = 8.5.2017
| strany = 142
}}</ref> Mniška poškodila třetinu smrkových lesů Lužických hor a&nbsp;holiny po&nbsp;mniškové kalamitě byly zalesněny smrky nepůvodních druhů.<ref name=":9" />
 
Při&nbsp;vzniku [[Československo|Československé republiky]] patřila většina české části Lužických hor čtyřem [[velkostatek|velkostatkům]], velkostatek Rumburk vlastnili [[Lichtenštejnové]], velkostatek Česká Kamenice [[Kinští]], velkostatek Zákupy [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsburkové]] a&nbsp;velkostatek Grabštejn [[Clam-Gallasové]]. Část lesů na východě Lužických hor patřila městu Žitavě. Území Lužických hor v&nbsp;majetku Habsburků přešlo do majetku československého státu v&nbsp;roce 1918, velkostatek Rumburk v&nbsp;roce 1926, velkostatek Česká Kamenice v&nbsp;roce 1929 a velkostatek Grabštejn v&nbsp;roce 1945. V&nbsp;meziválečném období těžba nepřekračovala možnost reprodukce lesa.<ref name=":9" />
 
Po&nbsp;druhé světové válce způsobil největší škody v&nbsp;lesích Lužických bořivý vítr 2. až&nbsp;4.&nbsp;ledna 1976 a teplotní zvrat o&nbsp;30&nbsp;°C v&nbsp;noci z&nbsp;31.&nbsp;prosince 1978 na 1.&nbsp;ledna 1979.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče CHKO Lužické hory
| url = http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/planpece.pdf
| vydavatel = CHKO Lužické hory
| místo = Jablonné v Podještědí
| datum vydání =
| datum přístupu = 24.05.2017
| strany = 71
}}</ref> V&nbsp;sedmdesátých letech 20.&nbsp;století bylo také zjištěno první poškození lesů [[imise]]mi z&nbsp;hnědouhelných elektráren v&nbsp;[[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]] (NDR) a&nbsp;v&nbsp;Polsku. Poškození imisemi bylo výrazné na&nbsp;jaře roku 1977 a&nbsp;v&nbsp;zimě 1978 až 1979 důsledkem současného působení imisí a&nbsp;mrazového šoku. Nejvíce byl poškozen les v&nbsp;oblasti Jedlové a&nbsp;Křížové hory u&nbsp;Jiřetína pod Jedlovou. Setkávaly se zde dva proudy exhalací ze západu zpod [[Krušné hory|Krušných hor]] a&nbsp;z&nbsp;oblastí vysoké průmyslové koncentrace v&nbsp;[[Německá demokratická republika|NDR]] a&nbsp;v&nbsp;[[Polsko|Polsku]]. Současné působení imisí a teplého počasí v letech 1982 až 1983 vedlo k&nbsp;přemnožení [[Lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]].<ref name=":9" /> S&nbsp;nástupem socialismu došlo k&nbsp;exponenciálnímu nárůstu stavu jelení a&nbsp;srnčí zvěře a škod jí způsobených. Škody okusem se začaly projevovat na&nbsp;kulturách i&nbsp;náletech všech druhů dřevin. Výsadbu nových lesních sazenic je&nbsp;nutné chránit proti okusu, smrkové a&nbsp;borové nátěrem, ostatní [[Plot|oplocením]].<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče CHKO Lužické hory
| url = http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/planpece.pdf
| vydavatel = CHKO Lužické hory
| místo = Jablonné v Podještědí
| datum vydání =
| datum přístupu = 28.5.2017
| strany = 72
}}</ref>
 
[[Soubor:Lužické hory od České Lípy.jpg|náhled|alt=Prosluněný letní pohled od České lípy z polí pod vrcholy na panorama Lužických hor, kde souvislý lesní porost místy přerušují lidská sídla|Lužické hory z jihu od České Lípy]]
Řádek 699:
| isbn = 978-80-86899-54-1
}}</ref> Populace domácího pstruha obecného f. potoční je v&nbsp;posledních letech ve&nbsp;velmi špatném stavu. Příčiny tkví především ve&nbsp;výskytu [[kormorán velký|kormorána velkého]] a&nbsp;v&nbsp;omezeném vysazování ryb, když přirozená reprodukce nestačí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rozbory Chráněné krajinné oblasti Lužické hory k 31. 3. 2013
| url = http://www.obec-kytlice.cz/assets/File.ashx?id_org=7877&id_dokumenty=3524
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| místo = Jablonné v Podještědí
| datum vydání = 2013
Řádek 711:
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
Řádek 724:
 
Lesy Lužických hor obývá pestrá paleta volně žijících zvířat. Vedle běžných druhů jako [[Jelen lesní|jelen evropský]] či&nbsp;[[srnec obecný]] zde&nbsp;žije početná populace [[Kamzík horský|kamzíka horského]] a&nbsp;vzácněji i&nbsp;[[muflon]]. Kamzík byl do Lužických hor dovezen na popud Karla hraběte Kinského v letech 1907 až 1908. Dnes je zde populace přibližně 250 kamzíků, žijící v okolí Studence, Pustého zámku a Klíče.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Myslivost
| periodikum = luzickehory.ochranaprirody.cz
| vydavatel =
| url = http://luzickehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/myslivost/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> V&nbsp;roce 2006 byl poprvé pozorován výskyt [[Los evropský|losa evropského]].<ref name=":6" /> Černá zvěř, [[prase divoké]], do&nbsp;Lužických hor přišla po&nbsp;[[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ze&nbsp;zničených obor v&nbsp;Německu a&nbsp;Polsku a&nbsp;rozmnožila se&nbsp;natolik, že&nbsp;působí značné škody.<ref name=":031">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 31.</ref> Ze&nbsp;šelem se&nbsp;běžně vyskytuje [[liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[jezevec lesní]], [[kuna lesní]], [[kuna skalní]], [[tchoř tmavý]] a v&nbsp;omezené míře [[rys ostrovid]], který se&nbsp;rozšířil ze&nbsp;sousední oblasti [[Národní park České Švýcarsko|Českého Švýcarska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 739:
| url = http://www.luzicke-hory.cz/priroda/index.php?pg=clzver01c
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> Z&nbsp;ptáků se&nbsp;zde vyskytuje [[čáp černý]], [[čáp bílý]], [[sokol stěhovavý]], [[káně lesní]], [[káně rousná]], [[výr velký]], vzácně [[orlovec říční]] a&nbsp;[[orel mořský]]. V&nbsp;poslední době se&nbsp;pak začali objevovat [[Chřástalovití|chřástali]] a&nbsp;[[Krkavec velký|krkavci velcí]]. V&nbsp;jeskyních a&nbsp;štolách se&nbsp;vyskytují různé druhy [[netopýři|netopýrů]], ve&nbsp;skalních oblastech na&nbsp;východě Lužických hor žije [[plšík lískový]] a [[rejsek horský]], v&nbsp;bučinách lze najít [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]].<ref name=":12" />
 
V&nbsp;suťových polích na&nbsp;Klíči a&nbsp;Studenci se&nbsp;přes malou nadmořskou výšku vyskytují vysokohorské efekty a&nbsp;žijí zde i&nbsp;druhy hmyzu a&nbsp;pavoukovců, které se obvykle vyskytují ve&nbsp;vyšších nadmořských výškách, mimo jiné [[slíďák ostnonohý]] (''Acantholycosa norvegica''), [[Střevlíkovití|střevlíci]], v&nbsp;sutích na&nbsp;několika místech žije modrý střevlík ''Leistus montanus'' a ''Pterostichus negligens'' a&nbsp;i&nbsp;další druhy brouků.<ref name=":6" /> Z&nbsp;dalších [[Bezobratlí|bezobratlých]] se&nbsp;zde&nbsp;vyskytují z&nbsp;hmyzu horský druh [[mravencovití|mravence]] ''Monica rubida'', v&nbsp;zimě pak lze najít sněhomilnou [[Srpice|srpici]] [[sněžnice matná|sněžnici matnou]] a&nbsp;[[dvoukřídlí|mouchy]] [[pavoučnice sněžná|pavoučnici sněžnou]] a&nbsp;[[pavoučnice malá|malou]].<ref name=":032">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 32.</ref>
 
== Ochrana životního prostředí ==
Řádek 759:
 
Na německé straně byla v&nbsp;roce 1958 na ploše 63&nbsp;km² založena [[Chráněná krajinná oblast Žitavské hory]] ''(Landschaftschutzgebiet Zittauer Gebirge),'' jejíž správa sídlí v&nbsp;[[Žitava|Žitavě]]. Na území CHKO Žitavské hory jsou dvě přírodní rezervace – ''Luž (NSG Lausche)''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Naturdenkmale & Schutzgebiete im Naturpark Zitauer Gebirge
| url = http://naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/brosch_natur_erleben.pdf
Řádek 769:
| strany = 1
}}</ref> a ''Jonsdorfské skalní město (NSG Jonsdorfer Felsenstadt)''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Verordnung des Landratsamtrates Görlitz zur Festzetzung des Naturschutgebietes Jonsdorfer Felsenstadt
| url = http://www.kreis-goerlitz.de/city_info/display/dokument/show.cfm?region_id=349&id=370054
Řádek 777:
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 21.5.2017
}}</ref> Je zde evidováno šest památných stromů.<ref name=":038">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 38.</ref>
 
S&nbsp;německou státní ochranou přírody i&nbsp;[[Nestátní nezisková organizace|nevládními organizacemi]] zaměřenými na&nbsp;ochranu přírody a&nbsp;krajiny spolupracuje správa CHKO Lužické hory na&nbsp;společných pracích při výzkumu a&nbsp;monitoringu, praktických opatřeních v ochraně přírody i&nbsp;při práci s&nbsp;veřejností. Příkladem je&nbsp;úprava ''Naučné stezky Brazilka'' na&nbsp;okraji přírodní památky [[Brazilka]] u&nbsp;hranic, kde jsou umístěné dvojjazyčné tabule.<ref name=":3" />
Řádek 794:
}}</ref> 
 
Na území geomorfologické jednotky se nachází jen menší sídla. Na české straně je největším z&nbsp;nich město [[Chřibská]] v&nbsp;Chřibskokamenické kotlině, dále se zde nacházejí obce [[Doubice]], [[Kytlice]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Mařenice]] a [[Krompach]]. V&nbsp;Sasku se v&nbsp;horách leží [[Waltersdorf (Großschönau)|Waltersdorf]], [[Jonsdorf]], [[Oybin]] a [[Lückendorf]]. Zastavěná plocha měst se nachází na hranicích jednotky či již mimo geomorfologickou jednotku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
Řádek 827:
| url = https://mapy.cz/zakladni?x=14.6760948&y=50.8452154&z=12&l=0
| datum přístupu = 2017-10-17
}}</ref> Silniční hraniční přechody pro motorová vozidla jsou Petrovice – Lückendorf a Krompach – Jonsdorf.<ref name=":14">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Hraniční přechody na území Libereckého kraje
| url = http://www.kraj-lbc.cz/public/doprava/_hranicni_prechody_text_c7e96b5247.pdf
Řádek 865:
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> Nový Bor a&nbsp;obec Oybin spojuje cyklotrasa, která má pojmenování [[Cesta k sousedům]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Cesta k sousedům - Cyklotrasy - Lužické hory a Ještědský hřbet - Nový Bor
| periodikum = Liberecký kraj - cestou necestou
| vydavatel =
| url = http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/15412-cesta-k-sousedum.html
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-05-17
Řádek 884:
| url = http://luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clskloc
| datum přístupu = 2017-05-07
}}</ref> do&nbsp;počátků souvislého osídlování zdejší krajiny. Nejstarší objevená sklárna jak&nbsp;Lužických horách, tak i&nbsp;v&nbsp;celých Čechách, se&nbsp;nachází u&nbsp;silnice mezi [[Nová Huť (Svor)|Novou Hutí]] a&nbsp;Horní Světlou. Jedná se&nbsp;o&nbsp;[[Lesní sklo|lesní sklárnu]] z&nbsp;poloviny 13.&nbsp;století.<ref name=":1" /> Další sklárny postupně vznikly v&nbsp;okolí o&nbsp;několik desítek let později okolo osady [[Lesné]], dále v&nbsp;okolí Rybniště a&nbsp;Vlčí hory.<ref name=":1" /> Lesní sklárny byly na&nbsp;jednom místě krátkou dobu, a&nbsp;to až do doby, než&nbsp;bylo vytěženo a spáleno všechno dřevo v&nbsp;okolí sklárny. Ve&nbsp;14.&nbsp;století vznikly a&nbsp;zanikly hutě v&nbsp;okolí Horní a&nbsp;Dolní Světlé, [[Trávník (Cvikov)|Trávníku]], [[Rozhled|Rozhledu]]u a&nbsp;u&nbsp;přehrady Naděje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gelnar
| jméno = Michal
| titul = Středověké sklářství v severních Čechách
| url = http://www.starahut.com/AT/at07/at_07_02.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.5.2017
| strany = 14 až 17
Řádek 909:
| titul = 3. Schürerové a sklárny {{!}} Obec Červená Voda
| periodikum = www.cervenavoda.cz
| vydavatel =
| url = http://www.cervenavoda.cz/schurerove-a-sklarny
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-05-21
Řádek 924:
}}</ref>
 
V&nbsp;průběhu staletí v&nbsp;Lužických horách vznikalo a&nbsp;opět zanikalo velké množství sklářských hutí. Vznik a&nbsp;zánik hutí byl dán především vyčerpáním surovin v&nbsp;jejich těsné blízkosti. Staré sklářské hutě měly velkou spotřebu dřeva. Po&nbsp;vyčerpání dřeva a&nbsp;zásob [[křemen]]e v&nbsp;okolí hutě bylo huť jednodušší přestěhovat. Stěhování hutí trvalo přibližně do&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století, nástup [[železnice]] umožnil dovoz levnějších surovin a&nbsp;místní hutě přešly na&nbsp;vytápění [[Černé uhlí|uhlím]].<ref name=":1" />
 
Rozvoj výroby skla přinesl konkurenci a&nbsp;řadu inovací. Pryč je zelenavé sklo plné bublinek, vyráběné v&nbsp;lesních sklárnách. Barokní sklo – někdy označované jako český křišťál, bylo již tak kvalitní, že&nbsp;jej bylo možné zpracovávat dalším povrchovým zdobením – rytím a&nbsp;broušením. Další hutě vznikly u&nbsp;[[Okrouhlá (okres Česká Lípa)|Okrouhlé]], poblíž dnešního nádraží [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]],<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 931:
| url = http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=917.html
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> u [[Juliovka|Juliovky]] a mezi [[Mařenice|Mařenicemi]]mi a [[Krompach|Krompachem]]em. Výroba skla se začala specializovat, v&nbsp;[[Lindava|Lindavě]] se vyráběla [[zrcadlo|zrcadla]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Glassrevue - Friedrich Egermann a sklárna Nová Huť v Lužických horách
| periodikum = www.glassrevue.com
Řádek 937:
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> a&nbsp;začala také výroba [[lustr]]ů, jejímž centrem se&nbsp;stal Kamenický Šenov.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Historie a tradice Českého křišťálového lustru
| periodikum = www.lustry-svitidla.eu
| vydavatel =
| url = http://www.lustry-svitidla.eu/sklenene-lustry-kristalovy-lustr-hp-K465-P0-F1.html
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-05-25
Řádek 1 009:
 
V&nbsp;roce 1539 nechal [[Georg ze Schleinitz|Jiří ze Šlejnic]] zahájit ražbu štoly svatého Kryštofa na&nbsp;severním svahu [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížové hory]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Jiřetín pod Jedlovou » Stříbrný důl
| periodikum = obecjiretin.cz
| vydavatel =
| url = https://web.archive.org/web/20150529160437/http://obecjiretin.cz:80/vitejte-u-nas-v-jiretine-2/pamatky/stribrny-dul/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> Těžba utichla na počátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]].<ref name=":4" /> O&nbsp;obnovení těžby se&nbsp;v&nbsp;roce 1782 pokusil [[Jan Hennevogl z Edenburku]]. Založil proto štolu [[Štola Jan Evangelista|svatého Jana Evangelisty]], která byla spojena se&nbsp;štolou svatého Kryštofa. Těžba probíhala s&nbsp;přestávkami až&nbsp;do&nbsp;ukončení v&nbsp;roce 1910.<ref name=":4" />
Řádek 1 040:
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
| vydavatel = Kalendář Liberecka
| místo =
| rok = Liberec
| počet stran = 320
Řádek 1 064:
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref> kdy&nbsp;nejmenovaný polský artista přeskočil z&nbsp;oybinského kopce na&nbsp;sousední skálu ''Schluchtwächter'' a&nbsp;zanechal tam&nbsp;křížek se&nbsp;svým jménem. Přeskok byl zopakován až&nbsp;v&nbsp;roce 1965, oboustranně až&nbsp;v&nbsp;80.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Prvním průkopnickým výstupem se&nbsp;stal výstup hrádeckých lezců Maxe Richtera a&nbsp;Gustava Jahna, kteří 10.&nbsp;listopadu 1875 vylezli&nbsp;na ''Hundsturme'' (Psí věže) nad&nbsp;údolím Bílého potoka, dnes označovaně jako&nbsp;''Uhusteine'' (Výří kameny).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Geschichte des Bergsteigens im Zittauer Gebirge
| periodikum = www.dav-zittau.de
| vydavatel =
| url = http://www.dav-zittau.de/index.php?rubrik=Geschichte&topic=121
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref> Na&nbsp;české straně uskutečnil prvovýstup na&nbsp;''Fellerovu věž'' za&nbsp;použití provazového žebříku žitavský profesor Theodor Feller.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 091:
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory, průvodce po krajině a jejích náladách
| vydání = 1
Řádek 1 105:
=== Turistika ===
Historie turistiky v&nbsp;Lužických horách sahá do&nbsp;19. století, zpočátku byla vázána na&nbsp;německé spolky. Vznikla hustá síť značených stezek spolu s&nbsp;rozhlednami, restauracemi a&nbsp;jinými turistickými cíli. Po&nbsp;druhé světové válce došlo k&nbsp;dočasnému snížení návštěvnosti hor. Krásy a&nbsp;kvality regionu začali objevovat od&nbsp;70.&nbsp;let 20.&nbsp;století hlavně [[chalupář]]i, kteří zároveň zachránili převážnou část cenných lidových staveb před&nbsp;chátráním a&nbsp;následnou devastací. Zájem o&nbsp;rekreační a&nbsp;turistické využití Lužických hor vzrůstal poměrně pomalu. Větší zájem o&nbsp;turistiku byl pozorován až&nbsp;po&nbsp;roce 1990. Nárůst návštěvnosti byl zaznamenán od&nbsp;počátku 21.&nbsp;století. Je&nbsp;to&nbsp;důsledek lepší finanční situace části obyvatelstva a&nbsp;zvýšených nároků na&nbsp;využití volného času. Mimo pěší turistiku se&nbsp;rozvíjejí [[geocaching]], různé formy [[Cyklistika|cyklistiky]], závody v&nbsp;[[Orientační běh|orientačním běhu]], [[horolezectví]], padákové létání a&nbsp;další formy leteckého sportu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| titul = CHKO Lužické hory - plán péče na období 2015-2024
| periodikum = AOPK ČR
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| url = http://luzickehory.ochranaprirody.cz/ke-stazeni/
| datum vydání =
| strany = 39
| datum přístupu = 2017-09-22
}}</ref> Množí se&nbsp;i&nbsp;protiprávní motoristické aktivity, jízda na&nbsp;terénních [[motocykl]]ech a&nbsp;[[Čtyřkolka|čtyřkolkách]]. Ze&nbsp;zimních sportů se&nbsp;zvyšuje zájem o&nbsp;[[Běh na lyžích|běžecké lyžování]] a&nbsp;zejména o&nbsp;[[Alpské lyžování|sjezdové lyžování]], které je&nbsp;podmiňováno budováním nových kapacit či&nbsp;rekonstrukcí stávajících.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Plán péče CHKO Lužické hory
| url = http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/planpece.pdf
| vydavatel = CHKO Lužické hory
| místo = Jablonné v Podještědí
| datum vydání =
| datum přístupu = 20.9.2017
| strany = 198
Řádek 1 128:
 
[[Soubor:Tolštejn - Brantl.jpg|náhled|alt=Černobílá kresba hradu Tolštejnu od Karla Brantla z knihy F. A. Hebera Böhmens Burgen; na obrázku tvoří většinu hrad na holém kopci posetém jen řídce stromy, zbytek dotváří pohled pod hrad tvořený jen několika zemědělskými staveními a polností s několika pracujícími lidmi|Obrázek Tolštejnu od Karla Brantla z knihy F. A. Hebera "Böhmens Burgen".]]
Mezi turisticky navštěvovaná místa patří zříceniny či&nbsp;zbytky hradů [[Tolštejn]], [[Milštejn]], [[Fredevald]], vrcholy [[Luž|Luže]]e, [[Klíč (Lužické hory)|Klíče]] a&nbsp;velice navštěvovaná [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]], v&nbsp;jejímž okolí se&nbsp;nachází i&nbsp;zimní lyžařský areál. Další lyžařský areál je&nbsp;v&nbsp;Horním Podluží.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ski areál Horní Podluží
| periodikum = www.ceskehory.cz
Řádek 1 134:
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> U [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetína pod Jedlovou]] je&nbsp;[[štola Jan Evangelista]], kde se&nbsp;těžilo stříbro. Dále stojí za&nbsp;zmínku [[Doubice]] a&nbsp;[[Zlatý vrch]] se&nbsp;sloupcovitou odlučností čediče. Horolezecké terény pro [[pískovcové lezení]] jsou ve&nbsp;východní části hor, v&nbsp;Císařském údolí a&nbsp;v&nbsp;okolí Horního Sedla, nejvýznamnějšími jsou Vraní skály, horolezci nazývané Krkavčí skály.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické hory, Klub horolezců Hrádek
| vydání = 1
| vydavatel = Klub horolezců Hrádek
| místo = Hrádek nad Nisou
| rok =
| počet stran = 106
| strany = 2 až 64
| isbn =
}}</ref>
 
Řádek 1 153:
| titul = Informační centra {{!}} Turistický region Lužické hory
| periodikum = www.luzicke-hory.info
| vydavatel =
| url = http://www.luzicke-hory.info/cs/informacni-centra.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-25
}}</ref> Žitavské hory v Německu propagují turistická informační střediska ve Waltersdorfu, Oybinu a Jonsdorfu.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 166:
 
Oblast je&nbsp;známá [[Podstávkový dům|podstávkovými domy]], kříži a&nbsp;[[Boží muka|božími mukami]], [[Křížová cesta|křížovými cestami]], z&nbsp;nichž nejznámější je&nbsp;na&nbsp;[[Křížová hora (Lužické hory)|Křížové hoře]] u&nbsp;Jiřetína pod&nbsp;Jedlovou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jiřetín pod Jedlovou » Křížová hora
| periodikum = obecjiretin.cz
| url = https://web.archive.org/web/20150529153444/http://obecjiretin.cz:80/vitejte-u-nas-v-jiretine-2/pamatky/krizova-hora/
Řádek 1 183:
| rok = 2004
| počet stran = 132
| strany =
| isbn = 80-86011-26-7
}}</ref> Rozhledny jsou&nbsp;v&nbsp;Lužických horách v&nbsp;Česku na&nbsp;Jedlové a&nbsp;Studenci a&nbsp;v&nbsp;Německu na&nbsp;Hvozdu. Dne 19.&nbsp;dubna&nbsp;2017 vzniklo v&nbsp;[[Nový Oldřichov|Novém Oldřichově]] přeshraniční společenství, které má&nbsp;spolu se&nbsp;sdružením Přírodní park Žitavské hory a&nbsp;německou Marketingovou společností Horní Lužice za&nbsp;úkol vytvoření [[Destinační společnost|destinace]] Přírodní park Lužické hory a&nbsp;propagaci Lužických hor jako významné turistické značky.<ref>{{Citace periodika
| titul = Lužické hory chtějí nalákat více turistů a šířit informace o regionu za hranice
| periodikum = Děčínský deník
| datum = 2016-11-08
Řádek 1 260:
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> [[Naučná stezka Jánské kameny]] má délku pouze 1&nbsp;kilometr a&nbsp;vede okolo tří skal, které jsou součástí asi&nbsp;700 metrů dlouhé čedičové žíly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Jánské kameny
| periodikum = luzickehory.ochranaprirody.cz
| vydavatel =
| url = http://luzickehory.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/naucne-stezky/janske-kameny/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-18
}}</ref> [[Köglerova naučná stezka]] do&nbsp;Lužických hor zasahuje jen okrajově u&nbsp;Krásné Lípy.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 285:
 
Na německé straně hor se nachází [[Lesní naučná stezka Stará lipská silnice]] v&nbsp;revíru Olbersdorf Žitavských městských lesů,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Naturschutzzentrum Zittau - Die alte Leipaer Straße
| periodikum = www.naturschutzzentrum-zittau.de
| vydavatel =
| url = http://www.naturschutzzentrum-zittau.de/oeffentlichkeitsarbeit/naturlehrpfade/die-alte-leipaer-strasse.html
| datum vydání =
| jazyk = de
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Naturpark Zittauer Gebirge Lehrpfade
| url = http://naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/lehrpfade.pdf
| vydavatel = Naturpark Zittauer Gebirge
| místo = Zittau
| datum vydání =
| datum přístupu = 14.5.2017
}}</ref> [[Přírodní naučná stezka Kolem Waltersdorfu]] s [[Rašelina|rašelinnou]] loukou na Brazilce o délce 8 km,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 309:
| jazyk = de
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref> [[Přírodní naučná stezka Jonsdorfské lomy mlýnských kamenů]] o&nbsp;geologii a&nbsp;historii produkce mlýnských kamenů se&nbsp;70&nbsp;stanovišti<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Naturlehrpfad Mühlsteinbruche
| url = http://www.naturpark-zittauer-gebirge.de/de/files/muehlsteinbrueche_1.pdf
| vydavatel = Naturpark Zittauer Gebirge e. V.
| místo = Zittau
| datum vydání =
| datum přístupu = 14.5.2017
}}</ref> a [[Přírodní naučná stezka Putování Javorníčka za Hochwaldským mužíčkem]] mezi&nbsp;mateřskou školkou Studánka v&nbsp;Jablonném v Podještědí a&nbsp;školkou Zwergenhäusel v&nbsp;[[Lückendorf|Lückendorfu]]u v&nbsp;Sasku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Wanderung des Ahornzwergs zum Hochwaldmännlein
| periodikum = www.tandem-org.eu
| vydavatel =
| url = http://www.tandem-org.eu/projekt/de/projekty/116
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-14
}}</ref>
Řádek 1 334:
 
=== Literatura ===
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bechyně
| jméno = Pavel
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Lužické_hory“