Májové spiknutí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava typografie data; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Konkrétní příprava povstání byla zahájena v dubnu 1849, kdy byl získán pro tuto myšlenku i [[Josef Václav Frič|J. V. Frič]] a čeští studenti navázali kontakty s německými. Společně prováděli agitaci i mezi dělníky a na venkově. Byl ustaven Revoluční výbor, který chtěl dokonce vytvořit i prozatímní revoluční vládu v čele s [[Karel Sladkovský|K. Sladkovským]].
Povstání mělo být zkoordinováni s dalšími povstáními v Německu. Příprava povstání však byla odhalena kvůli indiskreci a stávala se pomalu veřejným tajemstvím. 3. května vypuklo v Drážďanech předčasně povstání (které bylo po 4 dnech potlačeno a zajat byl i Bakunin) a 7. května byl při návratu do Prahy chycen K. A. Röckel, jehož zápisník obsahoval jména osob, s nimiž se stýkal<ref name=":0">{{Citace monografie
Příprava povstání však byla odhalena a v noci na 10. května 1849 byla většina účastníků zatčena. Mezi zatčenými byli např. [[Karel Sabina|K. Sabina]], [[Karel Sladkovský|K. Sladkovský]], [[Josef Václav Frič|J. V. Frič]], [[Emanuel Arnold|E. Arnold]], [[František Havlíček|F. Havlíček]], [[Vilém Gauč|V. Gauč]] i [[Michail Alexandrovič Bakunin|M. A. Bakunin]].▼
| příjmení = Štaif
Bylo vydáno 25 rozsudků smrti. Nakonec byli zatčení amnestováni, a tudíž k vykonání rozsudků smrti nedošlo. Sabina zřejmě patřil k nemalé skupině lidí, kteří byli revolučním rokem 1848 zklamáni natolik, že je nakonec i zlomili k udavačství.▼
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Revoluční léta 1848-1849 a české země
| vydání =
| vydavatel = Historický ústav ČSAV
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
| počet stran = 1994
| strany = 172-174
| isbn =
▲
▲Bylo vydáno 25 rozsudků smrti. Nakonec byli zatčení amnestováni, a tudíž k vykonání rozsudků smrti nedošlo. Sabina zřejmě patřil k nemalé skupině lidí, kteří byli revolučním rokem 1848 zklamáni natolik, že je nakonec i zlomili k udavačství. Zatčení měla za následek potlačení radikálního proudu.
První amnestie byla udělena v roce 1854, druhá v letech 1855-1856 a generální byla udělena 8. května 1857.<ref name=":0" />
Nad Prahou (ale i nad pevnostmi Hradec Králové, Terezín, Josefov s Jaroměří) byl vyhlášen výjimečný stav, který byl zrušen zároveň až 1. září 1853 (zároveň s Vídní).<ref name=":0" />
<br />
== Literatura ==
| |||