Kroměřížský sněm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
== Průběh ==
[[Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849)|Poslanci tohoto sněmu]] byli voleni zemskými sněmy. Sněmu předsedal [[Halič| haličský]] poslanec [[Franciszek Jan Smolka]]. České země zde zastupoval například [[František Palacký]], [[Josef Kajetán Tyl]], [[Václav Bolemír Nebeský]] nebo [[František Ladislav Rieger]]. Kroměřížský volební obvod zastupoval [[Jan Ohéral]], uváděný jako redaktor. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni [[Zrušení poddanství| zrušil poddanství]], bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové [[Kroměřížská ústava| ústavy]], která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni [[Alfred Windischgrätz|Alfredem Windischgrätzem]] už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením [[Felix Schwarzenberg|Felixe Schwarzenberga]] sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn připravila vlastní ústavu
Základní práva občanů byla vypracována již ve Vídni (s podílem Riegera) a byla předložena 21. prosince k prvnímu čtení. Problematický byl už první paragraf, podle něhož všechna politická moc ve státě vychází z lidu, proti čemuž se ihned ohradil [[Franz Seraph von Stadion|František Stadion]], který argumentoval tím, že moc patří panovníkovi. Tato otázka nebyla vyřešena a 10. ledna bylo odhlasováno, že bude vyřešena až při konečném hlasování o ústave jako celku.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Štajf
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Revoluční léta 1848-1849 a české země
| vydání =
| vydavatel = Historický ústav ČSAV
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
| počet stran = 194
| strany = 142
| isbn =
}}</ref>
Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v [[Bitva u Custozy (1848)| severní Itálii]], byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března [[1849]] mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal [[Březnová ústava|Březnovou ústavu]].
V Kroměříži jsou na řadě domů umístěny [[Kroměřížské pamětní desky#Kroměřížský sněm| pamětní desky]] věnované významným osobnostem sněmu.
| |||