Hermeneutika: Porovnání verzí

Jak ukázal [[Hans-Georg Gadamer|H.Hans-GGeorgG. Gadamer]] (a před ním již sám zakladatel moderní hermeneutiky [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Schleiermacher]]), nepřistupuje čtenář k textu nikdy úplně nepředpojatě, nýbrž vždy už s nějakým předběžným porozuměním, předporozuměním (''Vorverständnis''). Je proto důležité, aby si tuto výchozí situaci nejprve uvědomil. Následuje [[lingvistika|lingvistická]] a textová práce, kritika textu a shromáždění informací o historickém [[kontext]]u (době, autorovi, účelu atd.), což umožní lepší pochopení textu.

Dvojí hermeneutikou se ve své knize ''Social Theory and Modern Sociology'' zabývá [[Anthony Giddens]], britský sociolog. Pojem je úzce spjat se sociologísociologií. Giddens uvádí, že je rozdíl mezi přírodními vědami a sociologií. Zatímco vědci se snaží vysvětlit to, jak příroda funguje, avšak příroda poté nezkoumá, jak my fungujeme a nesnaží se nám porozumět a následně měnit své chování (například struktura atomů). Proto je tento styl poznání nazván jako jednosměrná hermeneutika. Sociologie však zkoumá lidi a skupiny jinak. Nezabývá se jenom tím, co lidé dělají, ale i to, jak rozumí světu a jak jejich poznání utváří jejich chování. Jelikož lidé myslí a mohou se rozhodovat, mohou tedy využívat nové informace ke změně, vývoji a úpravě svého myšlení. Tedy mohou použít sociologické poznatky a o chování jedinců a společnosti a následně podle nich měnit své chování. Proto se dvojí hermeneutice též říká obousměrný vztah. Nejedná se o jednosměrnou interpretaci, ale o vzájemnou.

* "Písmo„Písmo samo je svým vykladačem"vykladačem“ ([[Martin Luther]]).

* "Plně„Plně se věnuj textu a smysl plně aplikuj na sebe"sebe“ ([[Philipp Melanchthon]]).

Za reformace vznikla řada nových překladů do různých jazyků, což vyvolalo otázku -– jak tyto texty přeložit a zároveň se držet původního významu tak, aby nebyl pozměněn. Bylo proto nezbytné se věnovat novým tématům, což stimulovalo rozvoj hermeneutiky a zvýšilo míru zájmu o ni.