Jakub Obrovský: Porovnání verzí

Narodil se 24. prosince 1882 v [[Brno-Bystrc|Bystrci]]i v rodině zemědělcepololáníka Jana Obrovského va selskémjeho statkumanželky jakoFrantišky, rozené Smutné.<ref name="matrika"></ref> Byl nejmladší ze tří synů. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Jeho matka měla umělecké sklony a podporovala ho v jeho prvních malířských pokusech. Do rodné obce se stále vracel ve vzpomínkách i svém literárním díle a je tam také pohřben.

V roce 1897 odjel do Prahy. Studoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|uměleckoprůmyslové škole v Praze]] u [[Celda Klouček|Celdy Kloučka]], [[Emanuel Krescenc Liška|E. K. Lišky]], [[Karel Vítězslav Mašek|K. V. Maška]] a [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] (1897–1901). Ve studiu pokračoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] u [[Maxmilián Pirner|Maxe Pirnera]] (1901–1904), kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé polovině 30. let jejím [[rektor]]em. V letech 1905–1906 nastoupil vojenskou prezenční službu. V roce 1907 získal Hlávkovo stipendium, v říjnu odjel do Itálie,. vV Římě se setkal se [[Jan Štursa|Štursou]] a [[Otakar Nejedlý|Nejedlým]], společně odjeli na poloostrov sv. Magdalény. V roce 1908 se vrátil do Prahy, najal si ateliér na Karlově náměstí. V roce 1912 se oženil s Boženou Škorpilovou. V roce 1914 měl soubornou výstavu v Obecním domě. 1921 byl jmenován (spolu s Hynaisem, Kafkou, Mařatkou, Myslbekem, Štursou a Švabinským) řádným členem pařížského Salonu. 1936 odmítl účast na výtvarné soutěži olympijských her v Berlíně. Byl jedním z iniciátorů boje proti zneužití olympijských her nacistickým Německem. Byl zvolen předsedou výboru pro uspořádání Lidových her na Strahově, stal se předsedou Výboru na obranu Španělska. Patřil k dobrým organizátorům výtvarného a společenského života ( Sdružení výtvarných umělců moravských v [[Hodonín]]ě (zakládající člen), [[Jednota umělců výtvarných]], vídeňský Hagenbund, [[Umělecká beseda]], [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánes]]).