HIV: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jarka D (diskuse | příspěvky)
překlepy, pravopis, gramatika
Řádek 2:
| jméno = HIV
| obrázek = HIV-1 Transmission electron micrograph AIDS02bbb lores.jpg
| popis obrázku = Virus HIV pod elektronovým mikroskopem
| obrázek2 = Human_Immunodeficency_Virus_-_stylized_rendering.jpg
| popis obrázku2 = Stylizovaná podoba viru HIV.
| Baltimorova klasifikace virů = VI
| čeleď = [[retroviry]] (''Retroviridae'')
Řádek 11:
| druh = '''HIV-1; HIV-2'''
}}
'''HIV''' (z angl. ''Human Immunodeficiency Virus'', ''virus lidské imunitní nedostatečnosti'') je obalený RNA virus, náležejícíkterý náleží mezi [[retroviry]],. cožRetroviry je skupina virů, které majícímají schopnost vytvořit podle své RNA molekulu [[DNA]] a tu vložit do genomu[[genom]]u hostitelské [[buňka|buňky]]. Může způsobovat nemoc [[AIDS]] (z anglickéhoangl. výrazuAcquired proImmune „syndromDeficiency Syndrome, též Acquired Immunodeficiency Syndrome) čili syndrom získané imunitní nedostatečnosti“nedostatečnosti, též syndrom získaného selhání imunity.
 
== Popis viru ==
Částice HIV sestávají ze dvou [[molekula|molekul]] pozitivní jednořetězcové RNA (+ssRNA), [[enzym]]u [[reverzní transkriptáza|reverzní transkriptázy]] (je zodpovědný za přepis RNA do DNA), enzymu [[integráza|integrázy]] (zodpovídá za začlenění nově vzniklé DNA do DNA buňky), [[kapsida|kapsidy]] a [[cytoplazmatická membrána|membrány]] z dříve infikované buňky, obohacené o [[glykoprotein]]y gp120 a gp41, sloužící k identifikaci vhodné buňky a usnadnění průniku do ní.
 
Částice HIV sestávají ze dvou molekul pozitivní jednořetězcové RNA (+ssRNA), [[enzym]]u [[reverzní transkriptáza|reverzní transkriptázy]] (je zodpovědný za přepis RNA do DNA), enzymu [[integráza|integrázy]] (zodpovídá za začlenění nově vzniklé DNA do DNA buňky), [[kapsida|kapsidy]] a [[cytoplazmatická membrána|membrány]] z dříve infikované buňky, obohacené o [[glykoprotein]]y gp120 a gp41, sloužící k identifikaci vhodné buňky a usnadnění průniku do ní.
== Způsoby přenosu a prevence ==
Virus HIV se přenáší především '''krví''', některými '''sexuálními aktivitami''' (zejména [[bezpečný sex|nechráněným]] [[pohlavní styk|pohlavním stykem]]) a z '''matky na dítě'''. Běžný kontakt s nakaženou osobou nepředstavuje žádné riziko. Virus je obsažen v [[tělní tekutiny|tělních tekutinách]] nakažené osoby. Kontaktem tělní tekutiny obsahující virus se [[sliznice|sliznicí]] nebo otevřenou ranou může dojít k přenosu. Mezi nejrizikovější tělní tekutiny patří:
 
# [[Krevkrev]], včetně krve [[menstruace|menstruační]] a některých krevních derivátů, (představuje největší riziko.)
Virus HIV se přenáší především '''krví''', některými '''sexuálními aktivitami''' (zejména [[bezpečný sex|nechráněným]] [[pohlavní styk|pohlavním stykem]]) a z '''matky na dítě'''. Běžný kontakt s nakaženou osobou nepředstavuje žádné riziko. Virus je obsažen v [[tělní tekutiny|tělních tekutinách]] nakažené osoby. Kontaktem tělní tekutiny obsahující virus se [[sliznice|sliznicí]] nebo otevřenou ranou může dojít k přenosu. Mezi nejrizikovější tělní tekutiny patří:
# [[Spermie|Spermasperma]].
 
# [[Poševnípoševní sekret]].
# [[Krev]], včetně krve [[menstruace|menstruační]] a některých krevních derivátů, představuje největší riziko.
# [[Spermie|Sperma]].
# [[Poševní sekret]].
 
Virus se v nebezpečných koncentracích nachází i v [[mozkomíšní mok|mozkomíšní tekutině]] a [[mateřské mléko|mateřském mléku]], může se vyskytovat v [[Preejakulát|preejakulační tekutině]]. V nízkých koncentracích byl nalezen i ve [[sliny|slinách]], [[slzy|slzách]] a [[moč]]i – koncentrace je zde však natolik nízká, že nepředstavuje reálné riziko nákazy. Riziko však významně stoupá, pokud jsou tyto tekutiny smíšeny kvůli zranění s krví. V [[pot]]u virus nalezen nebyl.
 
Vědomý přenos viru HIV na druhé osoby bez jejich vědomí je ve většině zemí trestným činem. V Česku je postihován jako [[těžké ublížení na zdraví]] a [[šíření nakažlivé lidské nemoci]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hygienici podali trestní oznámení na 30 mužů, podezírají je z šíření HIV
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 38 ⟶ 36:
 
=== Přenos krví ===
[[Krev]] je z hlediska přenosu nejnebezpečnější tekutinou. Rizikové jsou zejména použité injekční jehly, ať už sdílené mezi narkomany, nebo opakovaně používané v zemích se zaostalým zdravotnictvím. Důsledné používání jednorázových jehel je z hlediska prevence nutností. Přenos [[krevní transfúze|krevní transfúzí]] je dnes díky testování krve vzácný, stále k němu však občas dochází. Riziko představují i orgánové [[transplantace]]. Velkému riziku je vystaven zdravotnický personál manipulující s krví.
 
Hmyzí kousnutí riziko přenosu nepředstavuje.
Řádek 49 ⟶ 47:
[[Polibek|Líbání]] rizikové není za předpokladu, že [[ústa]] nejsou poraněná.
 
Riziko nákazy zvyšuje [[promiskuita|časté střídání partnerů]]. Možnost nakažení významně snižuje užívání [[kondom]]u,. Waller a Davis ve své [[metaanalýza|metaanalýze]] z roku [[2003]] ukázali, že podle dostupných údajů užívání kondomu snižuje ve srovnání s nepoužíváním kondomu dlouhodobé riziko sérokonverze o 80 %; autoři dodávají, že použité prameny nehodnotily správnost použití kondomů.<ref>Weller S, Davis, K., [https://web.archive.org/web/20041113120408/http://www.iglesia.cl/iglesiachile/especiales/weller.doc Condom effectiveness in reducing heterosexual HIV transmission] (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 4, 2003. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd.</ref>. Ostatní formy [[antikoncepce]] (napříkladnapř. [[hormonální antikoncepce|hormonální]]) při styku ochranu před nákazou neposkytují. Po nechráněném styku s neznámým partnerem, avšak v dostatečném časovém odstupu nutném pro správnou diagnózu, je vhodné u [[lékař]]e podstoupit krevní testy na přítomnost protilátek. Nákaze tak již samozřejmě nelze zabránit, ale lze zabránit nákaze dalších partnerů a včasnou léčbou zlepšit [[prognóza|prognózu]] nemoci.
 
=== Přenos z matky na dítě ===
K přenosu viru HIV z [[matka|matky]] na dítě může dojít jak během vlastního [[těhotenství]], tak během [[porod]]u. K přenosu tak dochází v 15–30 % případů. Vhodnou antivirovou léčbou během těhotenství a porodem císařským řezem, lze toto riziko významně snížit (1 %). Další riziko přenosu představuje [[kojení]], kterého by se HIV pozitivní matky, mají-li možnost, měly vyvarovat.
 
=== Statistika HIV/AIDS v ČR ===
Řádek 58 ⟶ 56:
V ČR tvoří nakažené HIV z 67 % lidé české národnosti a 33 % cizinci (krátkodobý pobyt) a rezidenti (dlouhodobý pobyt).<ref>http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/HIV_AIDS/rocni_zpravy/2012/trendy_HIVAIDS_CR.pdf - Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR</ref> Mezi nakaženými převažují muži (přes 82 %). Stále převažuje homosexuální/bisexuální přenos (zhruba 70 % případů). [[SZÚ]] evidoval k listopadu 2012 1875 nakažených virem HIV, z toho 364 onemocnění AIDS a z toho 186 zemřelých.<ref>ČTK, [http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-cr-letos-do-konce-listopadu-pribylo-200-pacientu-s-virem-hiv/881422 V ČR letos do konce listopadu přibylo 200 pacientů s virem HIV], 22.12.2012</ref>
 
V roce 2016 uveřejnila Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu, statistiky za 1. čtvrtletí roku 2016, kdy přibylo 95 pacientů s HIV, z toho 90 mužů a 5 žen,. [[Muži, kteří mají sex s muži|Mužů, kteří měli sex s muži]], se nakazilo 72&nbsp;%, heterosexuální přenos byl u 14&nbsp;% případů. V ČR tak evidujeme 2715 nakažených virem HIV, 467 s rozvinutou chorobou AIDS a 241 zemřelých pacientů na HIV/AIDS.<ref>ČTK, [http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-cr-v-1-ctvrtleti-rekordne-pribylo-pacientu-s-hiv-bylo-jich-95/1343831 V ČR v 1. čtvrtletí rekordně přibylo pacientů s HIV, bylo jich 95], 28.04.2016</ref> Za rok 2016 podle laboratoře přibylo 262 nově diagnostikovaných mužů a 24 žen. K přenosu došlo sexuální cestou z 92,3 &nbsp;% případů, přičemž asi 75 &nbsp;% nových nákaz se týkalo mužů, kteří mají sex s muži. Celkově je tak od roku 1985 v Česku 2906 případů HIV, 2484 mužů a 422 žen, u 500 se rozvinulo AIDS a 361 jich zemřelo.<ref name=denik201701>Deník.cz, [http://www.denik.cz/z_domova/lidi-s-hiv-pribyva-vice-u-muzu-nez-u-zen-20170128.html Lidí s HIV přibývá. Více u mužů než u žen], 28.1.2017</ref>
 
== Chování viru v organismu ==
Řádek 75 ⟶ 73:
}}</ref> což je typ [[T-lymfocyt]]ů odpovídajících za řízení [[imunitní odpověď|imunitní odpovědi]]. Inkorporuje se do jejich [[buněčné jádro|jádra]] a čas od času se namnoží, obvykle v případě, kdy je organismus nějak oslaben, a infikuje další buňky. [[Imunitní systém]] napadeného zpočátku reaguje na každou větší produkci částic tvorbou velkého množství [[protilátka|protilátek]], takže infekce zpočátku připomíná zákopovou válku, kdy virus občas udělá krůček vpřed a zase se chvíli nic neděje. A další krok. Jeho postup je pomalý, ale nezadržitelný.
 
Posléze dochází k tomu, že odpověď imunitního systému na podnět (infekci, zhoubné bujení) je vzhledem ke klesajícímu počtu CD4+ buněk stále váhavější – přichází opožděně (infekce má čas se pořádně rozvinout, [[Rakovina|nádorek]] rozrůst) a trvá zbytečně dlouho (je opožděně vypínána, což značně vyčerpává organismus). Posléze se potíže nakumulujíakumulují, špatně fungující systém se nejdříve přetíží a nakonec zhroutí. V posledních fázích je tento proces podpořen extrémním [[vyčerpání]]m organismu, který musí vyvinout nezměrné úsilí na zvládnutí i té sebemenší infekce. U nemocného propuká AIDS a virus se začíná masivně šířit organismem. Nyní již napadá i další buňky – [[makrofág]]y, [[nervová buňka|nervové buňky]] a další.
 
[[Soubor:Tobias-AIDS-test.jpg|náhled|Odběr krve na test HIV]]
Řádek 81 ⟶ 79:
== Testy HIV ==
{{Viz též|Testy HIV}}
Testování přítomnosti HIV je laboratorní proces, během kterého je analyzována krev jedince na protilátky proti viru HIV. Je složen z odběru krve pomocí injekční stříkačky a následného laboratorního rozboru. V současnosti se testují i metody, které by dokázaly virus lokalizovat bez nutnosti odběru lidské krve.
 
Testování přítomnosti HIV je laboratorní proces, během kterého je analyzována krev jedince na protilátky proti viru HIV. Je složen z odběru krve pomocí injekční stříkačky a následného laboratorního rozboru. V současnosti se testují i metody, které by dokázaly virus lokalizovat bez nutnosti odběru lidské krve.
 
== Původ viru ==
Řádek 97 ⟶ 94:
}}</ref> Viry HIV-1 a HIV-2 se vyvinuly z lentivirů napadajících různé primáty v [[Západní Afrika|západní]] a [[Centrální Afrika|centrální]] Africe a na člověka se přenesly někdy na počátku 20. století jako klasické [[Zoonóza|zoonózy]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Sharp|jméno=Paul M.|příjmení2=Hahn|jméno2=Beatrice H.|titul=Origins of HIV and the AIDS Pandemic|periodikum=Cold Spring Harbor Perspectives in Medicine|datum=2011-09-01|ročník=1|číslo=1|strany=a006841|issn=2157-1422|doi=10.1101/cshperspect.a006841|poznámka=PMID: 22229120|jazyk=en|url=http://perspectivesinmedicine.cshlp.org/content/1/1/a006841|datum přístupu=2016-10-09}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Faria|jméno=Nuno R.|příjmení2=Rambaut|jméno2=Andrew|příjmení3=Suchard|jméno3=Marc A.|titul=The early spread and epidemic ignition of HIV-1 in human populations|periodikum=Science|datum=2014-10-03|ročník=346|číslo=6205|strany=56–61|issn=0036-8075|doi=10.1126/science.1256739|poznámka=PMID: 25278604|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/346/6205/56|datum přístupu=2016-10-09}}</ref>
[[Soubor:SIV primates.jpg|vlevo|náhled|upright=2|Zleva: [[kočkodan zelený]] (zdroj SIV), [[mangabej kouřový]] (zdroj HIV-2) a [[šimpanz]] (zdroj HIV-1)]]
HIV-1 se pravděpodobně vyvinul v jižním [[Kamerun]]u evolucí viru SIV(cpz),opičí tedyimunitní [[šimpanz]]íhonedostatečnosti [[SIV virus|SIV viru]] (z [[angličtina|angl]]. Simian Immunodeficiency Virus, virusSIV opičí imunitní nedostatečnosti(cpz), který napadá [[Šimpanz čego|šimpanze čego]] (''Pan troglodytes troglodytes'').<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gao|jméno=Feng|příjmení2=Bailes|jméno2=Elizabeth|příjmení3=Robertson|jméno3=David L.|titul=Origin of HIV-1 in the chimpanzee Pan troglodytes troglodytes|periodikum=Nature|datum=|ročník=397|číslo=6718|strany=436–441|doi=10.1038/17130|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/17130}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Keele|jméno=Brandon F.|příjmení2=Heuverswyn|jméno2=Fran Van|příjmení3=Li|jméno3=Yingying|titul=Chimpanzee Reservoirs of Pandemic and Nonpandemic HIV-1|periodikum=Science|datum=2006-07-28|ročník=313|číslo=5786|strany=523–526|issn=0036-8075|doi=10.1126/science.1126531|poznámka=PMID: 16728595|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/313/5786/523|datum přístupu=2016-10-09}}</ref> HIV-2 má mírně odlišný původ a jeho nejbližším příbuzným je virus SIV (smm), jehož hostitelem je [[mangabej kouřový]] (''Cercocebus atys atys''), jiná [[Úzkonosí|úzkonosá]] opice vyskytující se na pobřeží [[Západní Afrika|západní Afriky]] (od jižního [[Senegal]]u po západní část [[Pobřeží slonoviny]]).<ref>{{Citace periodika|příjmení=Reeves|jméno=Jacqueline D.|příjmení2=Doms|jméno2=Robert W.|titul=Human immunodeficiency virus type 2|periodikum=Journal of General Virology|datum=2002-01-01|ročník=83|číslo=6|strany=1253–1265|doi=10.1099/0022-1317-83-6-1253|url=http://jgv.microbiologyresearch.org/content/journal/jgv/10.1099/0022-1317-83-6-1253|datum přístupu=2016-10-09}}</ref> Oproti tomu [[Ploskonosí|ploskonosé]] opice, jako např. [[mirikina]] (''Aotus''), jsou vůči HIV pravděpodobně imunní.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Goodier|jméno=John L.|příjmení2=Kazazian|jméno2=Haig H.|titul=Retrotransposons Revisited: The Restraint and Rehabilitation of Parasites|periodikum=Cell|ročník=135|číslo=1|strany=23–35|doi=10.1016/j.cell.2008.09.022|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0092867408011793}}</ref> HIV-1 přeskočil druhovou bariéru z šimpanze na člověka asi (minimálně) třikrát, čímž také vznikly tři virové skupiny viru HIV-1: M, N a O.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Sharp|jméno=Paul M.|příjmení2=Bailes|jméno2=Elizabeth|příjmení3=Chaudhuri|jméno3=Roy R.|titul=The origins of acquired immune deficiency syndrome viruses: where and when?|periodikum=Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences|datum=2001-06-29|ročník=356|číslo=1410|strany=867–876|issn=0962-8436|doi=10.1098/rstb.2001.0863|poznámka=PMID: 11405934|jazyk=en|url=http://rstb.royalsocietypublishing.org/content/356/1410/867|datum přístupu=2016-10-09}}</ref>
 
Afričtí lovci a prodejci zvěřiny v Africe se mohou snadno nakazit opičím virem SIV a často se to pravděpodobně i stává.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Kalish|jméno=Marcia L.|příjmení2=Wolfe|jméno2=Nathan D.|příjmení3=Ndongmo|jméno3=Clement B.|titul=Central African Hunters Exposed to Simian Immunodeficiency Virus|periodikum=Emerging Infectious Diseases|ročník=11|číslo=12|strany=1928–1930|doi=10.3201/eid1112.050394|url=http://wwwnc.cdc.gov/eid/article/11/12/05-0394_article.htm|datum přístupu=2016-10-09}}</ref> SIV je ale v lidském těle velmi slabý a imunitní systém ho během několika týdnů zcela potlačí. Aby se vyvinul do HIV, pravděpodobně muselo proběhnout několik přenosů mezi jedinci v rychlém sledu za sebou.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Marx|jméno=Preston A.|příjmení2=Alcabes|jméno2=Phillip G.|příjmení3=Drucker|jméno3=Ernest|titul=Serial human passage of simian immunodeficiency virus by unsterile injections and the emergence of epidemic human immunodeficiency virus in Africa|periodikum=Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences|datum=2001-06-29|ročník=356|číslo=1410|strany=911–920|issn=0962-8436|doi=10.1098/rstb.2001.0867|poznámka=PMID: 11405938|jazyk=en|url=http://rstb.royalsocietypublishing.org/content/356/1410/911|datum přístupu=2016-10-09}}</ref> Přitom přenos tohoto viru z člověka na člověka u tohoto viruje poměrně neefektivní, takže se mohl šiřit jen v populacích, kde jsou rozšířeny vysokorizikové cesty přenosu (jež byly v Africe před začátkem 20. století spíše vzácné).
 
Která konkrétní vysokoriziková cesta přenosu viru hrála roli ve vzniku viru HIV-1 a k rozšíření do lidské populace, to záleží na období, kdy vlastně k prvotnímu přenosu mezi zvířetem a člověkem došlo. Genetické studie naznačují, že virus HIV-1 skupiny M se datuje někdy do roku 1910.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Worobey|jméno=Michael|příjmení2=Gemmel|jméno2=Marlea|příjmení3=Teuwen|jméno3=Dirk E.|titul=Direct evidence of extensive diversity of HIV-1 in Kinshasa by 1960|periodikum=Nature|ročník=455|číslo=7213|strany=661–664|doi=10.1038/nature07390|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature07390}}</ref> V takovém případě by mohla epidemie HIV souviset s rozvojem [[Kolonialismus|kolonialismu]] a vznikem velkých afrických měst, v nichž se šířila [[promiskuita]], [[prostituce]] a s tím související [[vřed]]ovitá onemocnění, jako je [[syfilis]].<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Sousa|jméno=João Dinis de|příjmení2=Müller|jméno2=Viktor|příjmení3=Lemey|jméno3=Philippe|titul=High GUD Incidence in the Early 20th Century Created a Particularly Permissive Time Window for the Origin and Initial Spread of Epidemic HIV Strains|periodikum=PLOS ONE|datum=2010-04-01|ročník=5|číslo=4|strany=e9936|issn=1932-6203|doi=10.1371/journal.pone.0009936|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0009936|datum přístupu=2016-10-09}}</ref> Riziko přenosu HIV [[Vaginální styk|vaginálním sexuálním stykem]] totiž prudce stoupá, když jeden z partnerů trpí vředovitým onemocněním v oblasti [[Pohlavní orgán|pohlavních orgánů]]. Přitom se udává, že např. ve východním [[Leopoldville]] v roeroce 1928 bylo 45 &nbsp;% ženských obyvatel prostitutkami a 15 &nbsp;% obyvatel trpělo jednou z forem syfilis.<ref name=":1" /> Podle odlišné teorie souvisí rozšíření HIV s lékařskými iniciativami v Africe po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ([[Očkování|očkovací]] kampaně, podávání [[Antibiotikum|antibiotik]] a [[Antimalarikum|protimalarická]] kampaň), při nichž byly opakovaně používány nesterilní [[Injekční stříkačka|injekční stříkačky]], a mohly tedy umožnit šíření viru.<ref name=":0" /><ref>{{Citace periodika|příjmení=Chitnis|jméno=Amit|příjmení2=Rawls|jméno2=Diana|příjmení3=Moore|jméno3=Jim|titul=Origin of HIV Type 1 in Colonial French Equatorial Africa?|periodikum=AIDS Research and Human Retroviruses|datum=2000-01-01|ročník=16|číslo=1|strany=5–8|issn=0889-2229|doi=10.1089/088922200309548|url=http://online.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/088922200309548|datum přístupu=2016-10-09}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Jr|jméno=Donald G. Mcneil|titul=Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says|periodikum=The New York Times|datum=2010-09-16|issn=0362-4331|url=http://www.nytimes.com/2010/09/17/health/17aids.html|datum přístupu=2016-10-09}}</ref>
 
Nejstarší dokumentovaný výskyt viru HIV pochází z [[Belgické Kongo|Belgického Konga]] z roku 1959.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ho|jméno=David D.|příjmení2=Zhu|jméno2=Tuofu|příjmení3=Korber|jméno3=Bette T.|titul=An African HIV-1 sequence from 1959 and implications for the origin of the epidemic|periodikum=Nature|datum=|ročník=391|číslo=6667|strany=594–597|doi=10.1038/35400|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/35400}}</ref> Virus byl možná přítomen např. ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] už od poloviny 50. let 20. století a šestnáctiletý pacient se symptomy nemoci byl diagnostikován poprvé v roce 1966 a podlehl jí v roce 1969. Dosud nebyl prokazatelně zjištěn původ viru. <ref>{{Citace periodika|příjmení=Kolata|jméno=Gina|titul=BOY'S 1969 DEATH SUGGESTS AIDS INVADED U.S. SEVERAL TIMES|periodikum=The New York Times|datum=1987-10-28|issn=0362-4331|url=http://www.nytimes.com/1987/10/28/us/boy-s-1969-death-suggests-aids-invaded-us-several-times.html|datum přístupu=2016-10-09}}</ref>
 
=== Konspirační teorie ===
Jelikož onemocnění HIV se objevilo poměrně rychle a znenadání, objevila se celá řada spekulací, které se snažily rychlý nástup této nemoci vysvětlit lidskou činností respektive jako výsledek armádních pokusů a stal se i nástrojem souboje hlavních mocností 20. století. Například Pavel Alexandrovič Jefremov se od roku 1978 v moskevském ústředí [[KGB]] podílel na vymýšlení různých [[dezinformace|dezinformací]] – například vytvořil např. fámu, že virus HIV byl uměle vytvořen v americké vojenské laboratoři.<ref> Womack, H. (2000): Špioni KGB. Utajené životy agentů sovětské tajné služby. Jota, Brno, 408 s.</ref> O teoriích umělého původu HIV mluví mimo jiné nositelka [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Wangari Maathai]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Nobel peace laureate claims HIV deliberately created |url=http://www.abc.net.au/news/newsitems/200410/s1216687.htm |datum přístupu=09-10-2004 |url archivu=https://web.archive.org/web/20041009223735/http://www.abc.net.au/news/newsitems/200410/s1216687.htm |datum archivace=09-10-2004 |nedostupné=ne }}</ref> V současnosti jsou konspirační teorie o umělém původu viru většinou [[věda|vědecké]] obce odmítány, jelikož v době prvních zdokumentovaných případechpřípadů výskytu HIV nebyla [[technologie|technologická]] vyspělost lidstva na takové úrovni, aby umožňovala složitou [[genové inženýrství|genovou manipulaci]] s virem a výrobu nového viru. <ref name="pomoc">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|odkaz na autora=|titul=Původ HIV|url=http://www.aids-pomoc.cz/ca_puvod_hiv.htm|url2=http://web.archive.org/web/20130819044455/http://www.aids-pomoc.cz/ca_puvod_hiv.htm|vydavatel=AIDS pomoc|místo=|datum vydání=|datum aktualizace=|datum přístupu=2008-11-6|jazyk=}}</ref>
 
== Odkazy ==