Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 2 175 bajtů ,  před 1 rokem
rozš - meziuložení
(prozatím hotovo)
(rozš - meziuložení)
| vydavatel = BioLib.cz
}}</ref>
}}'''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z [[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]]. Zahrnující velké množství oblíbených ovocných dřevin, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou střemcha či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Některé druhy se užívají i jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura]]. V minulosti byl dnešní široce pojatý rod štěpen do menších rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do široce pojatého rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů. PřevážněRod rostouje rozšířen kosmopolitně, nejvíce však v mírných šířkách [[severní polokoule]]. MnohéMnozí zástupci rodu se pěstují v kultuře již po tisíce let a byla z nich vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů.
 
== Popis ==
Slivoně jsou opadavé, zřídka i stálezelené (sekce ''Laurocerasus'') stromy nebo keře. DorůstajíMohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habitu]] od nízkých, středně vysokých i vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, některézřídka více, přes vícekmenné stromky či keře naopaka klonální porosty až po nízké plazivé keře o výšce i méně než 30 centimetrů. [[Kořen|Kořenový systém]] je kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, u mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[Polykormon|polykormony]] (typicky např. slivoň trnka). [[Borka|Kůra]] je v mládí hladká, často s nápadnými [[Lenticela|lenticelami]], ve stáří puká a loupe se. Některé druhy mají větvičky opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené., s [[Palist|palisty]]; [[Čepel listová|Čepelelistové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými okraji; na jejich spodním okraji zubaté;nebo na [[Řapík|řapíku]] jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].
 
[[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, svyrůstající jednousamostatně, přímouve skupinách po několika nebo v okoličnatých či hroznovitých [[Čnělka|čnělkoukvětenství]]ch; arozkvétají velkýmpřed množstvímvyrašením (20–100)listů nebo současně s listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Tyčinka (botanika)Češule|tyčinekčešuli]]. Opadavých [[Kalich (botanika)|Kališníchkališních]] i [[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i v odstínech červené, purpurové či fialové. Rostou[[Gyneceum buď(botanika)|Gyneceum]] samostatněje apokarpní, nebos vjedním okoličnatých[[Plodolist|plodolistem]], či[[semeník]] hroznovitýchje svrchní, s jednou přímou [[květenstvíČnělka|čnělkou]] a velkým množstvím (20–100) volných [[Tyčinka (botanika)|tyčinek]]ch. ČastoKvěty často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[peckovice]] různých rozměrů, na povrchu hladká nebo nebo pýřitě plstnatá, s relativně velkou [[pecka|peckou]] uvnitř. U většiny druhů je jedlá, některé jsou však jedovaté (střemchy, bobkovišeň).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prunus in Flora of China @ efloras.org
| periodikum = www.efloras.org
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=126865
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref>
 
Základní chromozómovéchromozomové číslo je x = 8, jednotlivé druhy mohou nabývat různého stupně [[ploidie]] (2, 3, 4, 6 nebo 7). Dřevo a semena obsahují jedovatý kyanogenní glykosid [[amygdalin]], což jim dodává nahořklou vůni.
 
== Rozšíření a ekologie ==
Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s těžištěm výskytu v mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou Evropu, Asii a Severní Ameriku vyjma nejchladnějších oblastí, několik druhů zasahuje do tropů Indočíny a jihovýchodní Asie. Ojedinělí zástupci se vyskytují i v Jižní Americe, rovníkové a jižní Africe včetně Madagaskaru a v Austrálii. Rostou nejčastěji jako příměs světlých lesů a lesních plášťů, v křovinách, keřovité druhy též na kamenitých stráních, ve stepních trávnících apod.
Zástupci rodu přirozeně rostou převážně v mírných ši subtropických oblastech na severní polokouli, jen málo druhů zasahuje do tropů. Výjimečně se vyskytují i na polokouli jižní (Papuasie, Austrálie). Až na výjimky (bobkovišeň) nejlépe prospívají na plném slunci či v lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v jakékoli půdě kromě těžké jílovité, některé druhy snášejí i chudé kamenité půdy a značné sucho. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné. Při prudkém střídání teplot v zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokem]]. K nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[monilióza]], různé bakteriální spály a skvrnitosti.<ref>{{Citace monografie
 
Zástupci rodu přirozeně rostou převážně v mírných ši subtropických oblastech na severní polokouli, jen málo druhů zasahuje do tropů. Výjimečně se vyskytují i na polokouli jižní (Papuasie, Austrálie). Až na výjimky (bobkovišeň) nejlépe prospívají na plném slunci či v lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v jakékoli půdě kromě těžké jílovité, některé druhy snášejí i chudé kamenité půdy a značné sucho. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné. Při prudkém střídání teplot v zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokem]]. K nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[monilióza]], různé bakteriální spály a skvrnitosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
** [[Třešeň chloupkatá]] (''Prunus subhirtella'' Miq., Syn.: ''Prunus pendula'' Sieb. ex Maxim.):Japonsko
* Sekce ''Laurocerasus'' (včetně ''Pygeum'' Gaertn. a sect. ''Padus'' (Mill.) Turcz.): Hroznová květenství s vícero drobnými květy. Jediná sekce se stálezelenými zástupci s kožovitými listy.
**[[Slivoň africká]] (''Prunus africana'' (Hook. f.) Kalkman): rovníková a jižní Afrika, Madagaskar, Komory
** ''Prunus caroliniana'' (Mill.) Aitonː Severní Amerika
** ''Prunus ceylanica'' (Wight) Miq.: Srí Lanka, Indie, Bangladéš, Nepál, Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam, Andamany a Nikobary.
== Využití ==
[[Soubor:Wood prunus domestica.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Švestkové dřevo]]
Plody různých druhů slivoní patří k nejoblíbenějším druhům [[ovoce]]. Spektrum jejich využití je velmi širokéː od přímé konzumace v čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]]; lze je sušit (meruňky, švestky) nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Mnohé jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné pálenky ([[slivovice]], meruňkovice ad.), z [[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref>
 
Tvrdé, tmavě zbarvené [[dřevo]] některých druhů (např. švestkové, třešňové) je využíváno v uměleckém truhlářství a řezbářství. Vyšlechtěna byla též řada kultivarů pro okrasné využití (plnokvěté, s purpurově zbarvenými listy apod.). Rozkvetlé sakury jsou jedním z nejznámějších symbolů Japonska.<ref>{{Citace monografie
| strany = 80-87
| isbn =
}}</ref>
 
Některé druhy patří mezi léčivky. Např. z kůry slivoně africké (''Prunus africana'') bohaté na [[Fytosterol|fytosteroly]] se průmyslově vyrábí antiprostatické preparáty, ze semen mandloní se lisuje [[mandlový olej]] využívaný ve farmacii. Díky obsahu prunasinu a amygdalinu je lze teoreticky využívat i jako žaludeční tonikum, při předávkování však hrozí otrava.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amygdalaceae / mandloňovité
| periodikum = fab.zshk.cz
| url = https://fab.zshk.cz/vyuka/amygdalaceae.aspx
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref>
 
 
* [[Třešně]] - ovoce
*[[Broskev|Nektarinky]]
* [[Slivoň špendlík žlutý|Slivoň špendlík]]